Pekařina je branží, kam se nadnárodní zahraniční giganty dvakrát nehrnou. Chléb je u nás totiž stoprocentně český.
Pohled lidí, kteří denně posílají na pulty velkých i malých prodejen pěkně vypečené bochníky, je v těchto měsících zachmuřený. Všechny pekaře trápí vysoké ceny plynu, elektřiny, zdražující mouka i další nezbytné suroviny.
Stýskání po tom našem pšenično-žitném
„Některým pekárnám už fixní ceny energií skončily, jiné to za chvíli čeká. Nakupuje se často na aktuální ceny, které mohou být u plynu až desetkrát vyšší,“ rekapituluje stav pekařského řemesla Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů České republiky. Přesto doufá, že jedinečný český chléb nevyhyne.
„Každému z nás se po delším čase stráveném v zahraničí začne stýskat po jedinečné chutí českého chleba, je bezesporu nejlepší na světě,“ říká Hlavatý. Na pšenično-žitný český chléb ve světě téměř nenarazíme.
Český je náš chléb i z hlediska vlastníků. Všechny velké, střední i ty nejmenší pekárny jedou z českého kapitálu. Jistou výjimkou jsou pekárny a dopékárny v obchodních řetězcích, to však nejsou samostatné „továrny na chléb“, pečivo tu vzniká většinou ze zamrazeného těsta a polotovarů.
I když některé velké obchody už delší dobu rozšiřují nabídku a zařazují k dalším výrobkům také chléb, jenž kompletně vzniká u nich.
Většina pečiva se prodá ve velkých prodejnách
Hypermarkety představují z hlediska pekáren jen sedminu jejich celkového počtu. Je jich u nás sto. Stejný počet je i průmyslových pekáren, těch řemeslných je pětistovka. Přes obchodní řetězce a nezávislé obchody se ale v Česku prodá drtivá většina pekařské produkce – osmdesát procent. Na oněch pět set malých pekáren a pekařů, které mají i vlastní pulty, připadá jen patnáct procent chlebů, rohlíků, housek, koláčů a dalších výrobků.
Ale právě stovky malých a také těch nejmenších pekáren významně oživují chlebový sortiment, který si zákazníci oblíbili. Někde si lidé mohou v jedné prodejně vybrat z deseti a více druhů chleba, stále častěji sahají po nejrůznějších chuťových variantách, ať již se semínky, dýní, uzeným masem, či dalších.
„Jestli je znát nějaký trend u našich pekařů, tak se méně solí těsto. Roli hraje tendence ke zdravější výživě,“ připomíná Petr Křivka, předseda představenstva pekařského a cukrářského svazu. Zákazníci také sahají častěji po menších bochnících.
Zvyšující se náklady momentálně nutí výrobce k častějšímu zdražování. Obvykle se teď ceny zvyšují tak jednou za dva měsíce. „Zatím je převažující částí konečné ceny mouka, na druhém místě je plyn,“ upozorňuje Bohumil Hlavatý.
