Czech Republic

Fosílie z Česka umožnily překvapivý objev. Zuby existují už 400 milionů let

Zkoumání fosílií se tım vìdcù z Národního muzea, Pøírodovìdecké fakulty Univerzity Karlovy a univerzity ve švédské Uppsale vìnoval deset let.

„Takøka všechny studované exempláøe jsou z Èeské republiky. Jeden byl nalezen pøed 150 lety u Konìprus a pochází ze sbírky proslulého francouzského sbìratele a vìdce Joachima Barranda. Další byly asi pøed 100 lety nalezeny v lomech v Èerné rokli u Kosoøe,“ uvedla mluvèí muzea Lenka Bouèková.

Lebka èelistnatého obratlovce stará pøes 400 milionù let, kterou vìdci objevili...

Zuby vìdci objevili u zkamenìlin dávnıch èelistnatıch obratlovcù neboli akantotoracidù starıch 409 milionù let. Doposud se pøitom zuby u tìchto živoèichù nikdy døíve nenašly a pøedpokládalo se tedy, že je vùbec nemìli.

Popsané zuby jsou navíc pøekvapivì podobné zubùm moderních ryb a suchozemskıch obratlovcù.

„Bylo zjištìno, že uvnitø kamenù s lebkami evoluènì nejstarších èelistnatcù se ukrıvaly zuby, jejichž struktura, umístìní i zpùsob pøirùstání v sobì spojují vlastnosti dvou velkıch skupin žijících èelistnatıch obratlovcù – žralokù i kostnatıch ryb – a ukazují, jak vypadaly zuby jejich spoleèného pøedka. Jsou tak pøedobrazem i našich lidskıch zubù,“ doplnila Bouèková.

Èelistnatci se dìlí do dvou linií. První jsou paryby, napøíklad žraloci a rejnoci, a ryby, jejichž potomci jsou i suchozemští obratlovci. Paleontologové znají také vymøelou prvohorní umìlou skupinu takzvanıch pancíønatıch.

Za evoluènì nejstarší, a tudíž i vıchozí stav, byly dlouho považovány èelistní zuby právì u jedné podskupiny pancíønatıch. Ty však vypadaly tak odlišnì, že pro vìdce bylo obtížné vysvìtlit, jak se mohly vyvinout k zubùm nynìjších obratlovcù. Podle jedné z vedoucích tımu Valérie Vaškaninové se vìdìlo, jak by chrup spoleèného pøedka mìl vypadat, dlouho ho však nikdo nepoznal.

Turista našel v Tisé 90 milionù let staré fosilie, vystaví je muzeum v Ústí

„Podívali jsme se na úplnì nejstarší èelistnaté obratlovce. Nejprimitivnìjší. A objevili tam zuby, které pøesnì odpovídali tomu, co vìdci oèekávali u spoleèného pøedka. Místo, kde se to zaèalo rozdìlovat na velké skupiny, jsme po evoluèním stromì posunuli smìrem dolù,“ popsala vìdkynì z Pøírodovìdecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Tam nikdo neèekal, že nìjaké zuby budou a už vùbec ne, že budou vypadat takto ‚modernì‘,“ podotkla Vaškaninová. Je tak podle ní zøejmé, že ohlednì zubù tato linie vede pøes ryby k suchozemskım obratlovcùm, tedy i k èlovìku. Paryby èi pancíønaté oznaèila za specializované, odštìpené linie.

S vızkumem pomohly zahranièní technologie

Èlánek o objevu pìti zkamenìlin, kterı umožnily až moderní technologie, dokonce publikoval prestižní vìdeckı èasopis Science. Fosiliím z Národního muzea se Vaškaninová zaèala vìnovat pøed lety, dostupné metody vızkumu však tehdy neumožnily podrobnì zkoumat jejich nitro.

Vìdkynì se pozdìji seznámila s vızkumníky z univerzity ve švédské Uppsale, kteøí zaèali s novou metodou vızkumu na synchrotronovém tomografu ve francouzském Grenoblu. Ten umožòuje vytváøet 3D modely skrytıch struktur. Vznikl tak mezinárodní tım, kterı se zamìøil i na fosilie z Èeska.

Vaškaninová uvedla, že aèkoliv není jednoduché se na synchrotron dostat, podaøilo se jim to dvakrát. Pro souèasnı èlánek vìdci využili malé množství zkoumaného materiálu, na synchrotronu získali další množství dat, které nyní dále analyzují.

„Díky moderním technologiím mùže i fosilie, která je uchována 100 let v našich sbírkách, pøinést svìtovì vıznamné poznatky a mìnit tak pohled na evoluci. Vìøím, že ani toto není poslední pøíspìvek našich sbírek svìtové vìdì,“ komentoval úspìch generální øeditel Národního muzea Michal Lukeš.

Národní muzeum má nejvìtší kolekcí skupiny starobylıch akantotoracidních obratlovcù na svìtì.

Football news:

Thomas Tuchel: If both legs were intact, you could have seen my 40-meter sprint
PSG saved Tuchel's pet: Choupo-moting got everyone for free, managed not to score from a centimetre, and now pulled Paris to the semi-finals of the Champions League
Gian Piero Gasperini: The worst part is that we were so close. I can only thank the guys
Neymar was the player of the match Atalanta-PSG. He gave an assist
ПС PSG suffered through the entire quarter-final and turned it over in 149 seconds. Lifted the Italian curse and went so far in the Champions League for the first time in 25 years
ПС PSG's pain was transformed into happiness: in three minutes, the suffering stars turned into celebrating kings
The club from Italy won't win the Champions League for the 10th year in a row. This is an anti-record