Czech Republic
This article was added by the user . TheWorldNews is not responsible for the content of the platform.

Ukrajinský prezident Zelenskyj ve středu promluví k českým poslancům a senátorům

Od začátku ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident na dálku v mnoha parlamentech světa. Ve středu promluví také k českým poslancům a senátorům. V projevech obvykle děkuje za podporu a žádá, aby ji země zintenzivnily. Ruskou vojenskou invazi sledujeme v online reportáži.

Poslanci se budou příští týden zabývat trojicí návrhů k uprchlické vlně z Ukrajiny. Týkají se zrychlení výstavby dočasných budov pro ubytování a vzdělávání běženců a možností vytvářet ve školách pro uprchlíky oddělené třídy v případě nedostatku míst v běžných třídách. Patří k nim také novela, podle které budou muset úřady dál vyčleňovat budovy pro ubytování ukrajinských uprchlíků a bude fungovat dosavadní systém jejich registrace.

Ukrajinští uprchlíci musí mít ode dneška v pražské hromadné dopravě zakoupený kupon pro lidi v hmotné nouzi. Zdarma mohou jezdit pouze pět dní po získání víza dočasné ochrany. Měsíční kupon vyjde na 165 korun a čtvrtletní na 444 korun. Původně měla změna platit od 1. června, kvůli technickým problémům byl termín odsunut na dnešek. Doposud uprchlíci jezdili v MHD zdarma, stačil jim pouze ukrajinský pas s vízem o strpění nebo vízem za účelem dočasné ochrany.

Zvláštní jízdné pro lidi v hmotné nouzi platí od loňského srpna. Ukrajinští uprchlíci potřebují k vystavení průkazky s kuponem pro lidi v hmotné nouzi průkazovou fotografii, doklad totožnosti a výše uvedené vízum. Poplatek za vystavení průkazky je 60 korun. Podmínky i v ukrajinském jazyce jsou na webu dopravního podniku.

Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Mluvčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Serhij Nykyforov kritiku amerického prezidenta, že jeho varování před ruskou hrozbou nechtěla ukrajinská strana slyšet, podle ruskojazyčné verze BBC odmítl. Podle Nykyforova Zelenskyj tehdy třikrát nebo čtyřikrát s Bidenem hovořil a oba vůdci si vyměnili názory na ruskou hrozbu. "Výrok 'nechtěl slyšet' proto asi potřebuje upřesnění. Ukrajinský prezident navíc tenkrát vyzval partnerské země k zavedení balíčku preventivních sankcí s cílem přimět Rusko, aby stáhlo své jednotky od ukrajinských hranic a snížilo napětí. A tady můžeme říct, že to naši partneři nechtěli slyšet," dodal.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak podle BBC v reakci na Bidenovo vyjádření uvedl, že Ukrajina se chystala na válku s Ruskem od loňského roku. Kdyby tomu tak nebylo, pak by první ruské nálety nemířily na makety cílů, ani zásoby munice by nebyly rozptýleny a nekonala by se v lednu a únoru vojenská cvičení. Informace o chystaném vpádu nepřicházely jen od západních rozvědek, ale i od ukrajinské. "A nakonec to hlavní: zdá se mi hloupé z něčeho obviňovat zemi, která už více než 100 dní účinně bojuje v plnocenné válce proti mnohem silnějšímu nepříteli, když klíčové země nedokázaly preventivně zarazit militaristické choutky Ruska, o kterých perfektně věděly," dodal Podoljak.

Šéf Bílého domu Joe Biden prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedbal v únoru na jeho varování, že se Rusko chystá napadnout Ukrajinu. Podle Bidena byla tato varování podpořená informacemi amerických tajných služeb. "Vím, že si mnozí mysleli, že možná přeháním. Já jsem to ale věděl a měli jsme data, která to podporovala," řekl podle agentury AP Biden při svém pátečním projevu v Los Angeles. "Nebylo pochyb. Ale Zelenskyj to nechtěl slyšet," dodal.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, podle kterého se v Rusku nebudou plnit rozhodnutí Evropského soud pro lidská práva přijatá po 15. březnu. Oznámil to dnes Kreml. Zákon tento týden schválili ruští poslanci a senátoři. Rusko v polovině března ohlásilo odchod z Rady Evropy, pod kterou štrasburský soud spadá. Podle nového zákona se bude odškodnění, které nařídil soud, napříště vyplácet pouze v rublech a pouze na účty v ruských bankách. 

Ruský prezident Vladimir Putin.

Ruský prezident Vladimir Putin. | Foto: Reuters

Německý kancléř Olaf Scholz hodlá společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a italským premiérem Mariem Draghim navštívit Kyjev ještě před summitem G7, oznámil dnes německý list Bild am Sonntag s odvoláním na své zdroje. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že informace německého listu dosud nebyla potvrzena z jiných zdrojů a že většina vůdců států, kteří navštívili Kyjev během války, z bezpečnostních důvodů raději předem svou návštěvu neohlašovala.

Ruské ostřelování chemičky Azot v Severodoněcku způsobilo po úniku tun ropy mohutný požár, uvedl v televizi gubernátor Hajdaj. Neřekl však, zda se požár v podniku, kde se skrývají stovky civilistů, podařilo uhasit, napsala agentura Reuters s tím, že sama nemohla situaci z nezávislých zdrojů ověřit. Boje o město podle Hajdaje pokračují nepřetržitě. "Bohužel nepřátelské dělostřelectvo prostě rozebírá patro po patru budovy, které nyní slouží jako kryty," řekl.

Ruské ostřelování údajně zničilo statisíce tun obilí ve skladech v Mykolajivu. Náměstek ministra zemědělství Taras Vysockyj v televizi uvedl, že podle záznamů mohlo být na začátku války 24. února ve skladech 250 až 300 tisíc tun obilí, hlavně pšenice a kukuřice. Na ukrajinském zemědělství jsou závislé hlavně země Blízkého východu a Afriky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na dálku promluvil k účastníkům konference v Singapuru, řekl, že výsledek nynější války Ruska proti Ukrajině se dotkne nejen jeho vlasti, ale i budoucího mezinárodního řádu ve světě. Zelenskyj před 575 delegáty ze čtyř desítek zemí ocenil dosavadní pomoc Západu a jeho asijských spojenců. "Jsem vděčný za vaši podporu, ale tato podpora je určena nejen Ukrajině, ale také vám samým. Právě na ukrajinských bojištích se rozhoduje o budoucích pravidlech tohoto světa spolu s hranicemi možného," dodal podle agentury Reuters.

Upozornil, že Rusko blokováním přístavů v Černém a Azovském moři brání vývozu ukrajinských potravin na světový trh, což poškozuje nejen Ukrajinu, ale i celý svět. "Pokud v důsledku ruské blokády nebudeme schopni vyvážet naše potraviny, svět bude čelit akutní a vážné potravinové krizi a hladomoru v mnoha asijských a afrických zemích," varoval a uvedl, že ukrajinská armáda nemá v úmyslu proniknout do Ruska.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slibuje dát Ukrajině příští týden první odpověď na její žádost stát se kandidátem na členství v Evropské unii. Řekla to na sobotní návštěvě Kyjeva po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. "Dnešní diskuse nám umožní dokončit naše hodnocení do konce příštího týdne," řekla šéfka EK. "Ukrajina je solidní parlamentní demokracie, na dobré cestě byla už před invazí Ruska. Tato válka je obrovskou zátěžovou zkouškou. A celá země vzdoruje. Stejného ducha je zapotřebí k reformě a modernizaci země. A Evropa je tu, aby vás podpořila," napsala von der Leyenová na Twitteru po schůzce se Zelenským.

Ukrajina dělá vše, co je v jejích silách, aby zachránila tři cizí státní příslušníky, kteří byli proruskými separatisty v Donbasu odsouzeni k trestu smrti za to, že bojovali za Ukrajinu. Uvedl to dnes ukrajinský zákonodárce z parlamentního výboru pro bezpečnost a obranu.

Soud v samozvané Doněcké lidové republice (DNR), podporované Moskvou, ve čtvrtek nepravomocně odsoudil k trestu smrti za "žoldnéřské aktivity" dvojici Britů Aidena Aslina a Shauna Pinnera a Maročana Ibráhíma Sádúna, kteří upadli do zajetí poté, co bojovali v řadách ukrajinských ozbrojených sil. Úřady v DNR dnes avizovaly soudní proces s dalším cizincem, bojujícím po boku Ukrajiny, korejským občanem. Později se však podle agentury Interfax ukázalo, že Korejec má stanout před soudem ve své vlasti.

"Jak ministerstvo obrany, tak hlavní zpravodajská správa, která se zabývá výměnou zajatců, přijímají veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že tito občané cizích států budou zachráněni," řekl v celostátní televizi poslanec Fedir Venislavskyj podle agentury Reuters. Další podrobnosti neuvedl.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pravidelném nočním projevu prohlásil, že schopnost odolávat ruským silám v Donbasu závisí na dodávkách západních zbraní. Ukrajinské oddíly "dělají maximum, aby ofenzivu zastavily, a budou v tom pokračovat, pokud budou mít dostatek těžkých zbraní - o něž jsme naše partnery žádali", řekl prezident Ukrajiny.

Podle Zelenského chce Rusko zničit všechna města v Donbasu. "Nepřeháním, když říkám, že všechna města. Stejně jako Volnovachu, jako Mariupol. Všechny tyto ruiny byly dříve šťastnými městy. To je vše, co může Rusko dát svým sousedům, Evropě, světu," dodal Zelenskyj.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu zopakoval dnes v Praze výhrady k rozšíření NATO o Finsko a Švédsko. "Máme zde dva nové žadatele o členství v NATO a dvě hlavní hrozby, kterým svět čelí. Jednou je Rusko, druhou boj s mezinárodním terorismem. My samozřejmě žádáme společnou podporu vůči terorismu. Jedná se o žadatelské státy, které podporují terorismus a které přijímají restrikce vůči Turecku," uvedl Çavuşoglu. Řekl, že se dál bude hledat řešení. "Nicméně Turecko se staví k této věci zcela jasně a zřetelně, že je třeba ukončit válku s terorismem," dodal šéf turecké diplomacie.

Ankara opakovaně tvrdí, že Švédsko a Finsko podporují teroristické skupiny. Za ně označuje Turecko některé kurdské organizace, například Stranu kurdských pracujících (PKK) či příznivce klerika Fethullaha Gülena, které turecké úřady považují za strůjce neúspěšného vojenského puče v roce 2016.

Podle ministra Lipavského okolnosti úmrtí ministerstvo zahraničí nadále prověřuje, je v kontaktu s ukrajinskými úřady a snaží se kontaktovat rodinu zemřelého, jehož tělo má být v neděli převezeno do oblasti Charkova. "Zítra by mělo být převezeno tělo tohoto občana do Charkovské oblasti," dodal ministr.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) potvrdil informaci o úmrtí českého občana na Ukrajině. Muž přišel o život v pátek na Donbasu v bojích s ruskou armádou. Podle dostupných informací byl prvním zabitým z českých dobrovolníků, kteří se připojili k ukrajinským ozbrojeným silám.

"Mohu potvrdit, že na Ukrajině zemřel jeden český občan, že se to odehrálo v Doněcké oblasti," řekl novinářům Lipavský.

Obětí byl podle informací ze sociálních sítí muž z Třebíče. Česká televize uvedla, že zemřel po zásahu minometným granátem, na Ukrajině působil několik měsíců. Ruská tisková agentura TASS dnes napsala, že Rusové zničili shromaždiště "zahraničních žoldnéřů" u Charkova.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes přijela do Kyjeva vyjednávat o ukrajinské žádosti o vstup do Evropské unie. Chce mimo jiné probrat otevřené body v žádosti s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Očekává se, že Evropská komise příští pátek zveřejní své hodnocení, zda by Ukrajině vojensky napadené sousedním Ruskem měl být udělen status kandidátské země pro členství v EU.

"S prezidentem Zelenským zhodnotím společnou práci potřebnou k rekonstrukci a pokrok, kterého Ukrajina dosáhla na své evropské cestě," uvedla šéfka Komise v příspěvku na Twitteru. Kromě prezidenta Zelenského se von der Leyenová sejde i s premiérem Denysem Šmyhalem. Mimo žádosti o přijetí budou jednat i o dlouhodobé pomoci EU při odstraňování škod způsobených válkou.

Ministerstvo zahraničí prověřuje informaci, že v pátek na Donbase ve válce Ruska s Ukrajinou padl první český dobrovolník, který se zapojil do pomoci ukrajinským ozbrojeným silám. "Tuto informaci máme a prověřujeme ji," řekla mluvčí Lenka Do. 

Zprávu zveřejnila na svém Facebooku novinářka a fotografka Lenka Klicperová, která v minulých dnech byla na Donbasu pracovně. Podle neoficiálních informací přišel muž o život na frontě u Charkova a na Ukrajině byl v podstatě od začátku ruské invaze.

Povolení prezidenta začlenit se do ukrajinské armády získala v květnu stovka českých dobrovolníků, podrobnosti o skutečném počtu ale nejsou k dispozici.

Během války s Ruskem ztratila Ukrajina asi 10 tisíc vojáků. Podle ukrajinské agentury Unian to prohlásil poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Ztráty Ruska jsou ale podle něj mnohonásobně vyšší než ty ukrajinské.

"U nás na začátku konfliktu umíralo v průměru 100 vojáků za den, v ruské armádě to v prvních 20 až 30 dnech bylo 1000 padlých denně. Nyní na ruské straně umírá minimálně 200 až 300 vojáků za den," řekl Arestovyč v rozhovoru s ruským novinářem Markem Fejginem.

Britské ministerstvo obrany dnes ve své pravidelné zprávě založené na informacích rozvědky uvádí, že ruská armáda za poslední den nepostoupila dále na jih Severodoněcku. "Probíhají intenzivní pouliční boje a obě strany mají pravděpodobně velké ztráty. Rusko se snaží zlomit odpor obránců města dělostřeleckými a leteckými útoky," konstatuje ministerstvo.

Podle britské rozvědky ruská válečná letadla pravděpodobně použila od dubna k úderům na pozemní cíle desítky protilodních střel AS-4 vyvinutých v 60. letech k ničení letadlových lodí. Použití těchto střel proti pozemním cílům nemůže být přesné, což může vést k velkým škodám a ztrátám mezi civilisty, podotýkají britské tajné služby. Je pravděpodobné, že Rusko takové střely používá kvůli nedostatku modernějších a přesnějších střel, dodává rozvědka.

Ruským jednotkám se stále nedaří převzít plnou kontrolu nad městem Severodoněck, ofenziva ale pokračuje. Ve své nejnovější analýze o tom informuje americký Institut pro výzkum války. Ukrajinský generální štáb ve své ranní zprávě uvádí, že se Rusové chystají zaútočit na Slovjansk a Siversk.

"Ruské jednotky v pátek 10. června pokračovaly v pozemním útoku na Severodoněck, stále ale ještě nedostaly město pod plnou kontrolu. Stejně jako během bojů v Mariupolu je obtížné sestavit přesný obraz toho, co se děje v městských částech Severodoněcku, protože odtud přichází čím dál méně informací," uvádí Institut pro výzkum války a dodává, že Ukrajina žádá brzkou dodávku zbraní ze Západu kvůli převaze ruských jednotek v dělostřelectvu.

Kvůli protiruským sankcím zavedeným západními zeměmi v reakci na invazi Moskvy na Ukrajinu se Rusko může na konci roku potýkat s nedostatkem šumivého vína. S odvoláním na jednoho z největších ruských vinařů o tom informovala agentura Bloomberg.

Prezident černomořské vinařské společnosti Abrau-Durso Pavel Titov uvedl, že zaznamenává zvýšenou poptávku po ruských dodávkách a zásoby se rychle vyprodávají. "Důvodem je nedostatek zahraničních vín na pultech obchodů a také zvýšení jejich ceny," uvedl podle agentury TASS Titov. "Pokud poptávka zůstane na této úrovni, povede to k nedostatku vína v novoroční sezoně," dodal.

Ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo, že Britové Aiden Aslin a Shaun Pinner a Maročan Ibráhím Sádún jsou příslušníky ukrajinských ozbrojených sil, a proto jim náleží ochrana podle ženevských úmluv. 

Aiden Aslin, Shaun Pinner and Brahim Saaudun are servicemen of the #UAarmy. In this unprovoked war on our country,Ukraine adheres to the Geneva Conventions, which define the rights of prisoners of war. We apply them to all russian soldiers, even to executioners and rapists.
(1/2)

— Defence of Ukraine (@DefenceU) June 10, 2022

Na Ukrajinu dorazily z Česka dva darované pontonové mosty dlouhé 36 metrů, píší ukrajinská média. Mohou dočasně nahradit zničené mosty.

V Mariupolu se začala šířit cholera, řekl v rozhovoru s ruskou redakcí BBC starosta města Vadym Bojčenko. Ve městě, které po dlouhých bojích ovládly v květnu ruské síly, jsou podle něj už desítky případů tohoto infekčního onemocnění. Podle starosty panují ve městě otřesné podmínky - nefunguje kanalizace, obyvatelé nemají dostatečný přístup k pitné vodě a k lékům a na ulicích leží těla některých lidí, kteří přišli o život za války.

"Ve městě se už šíří cholera, úplavice a další nemoci, ale tají se to. Město je uzavřeno v karanténě. Nikoho nepouštějí ani do města, ani ven," řekl starosta.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při dnešním setkání s britským ministrem obrany Benem Wallacem poděkoval Británii, že zůstává jedním z největších západních podporovatelů Ukrajiny. Britský premiér Boris Johnson ve čtvrtek podle deníku The Guardian řekl, že ani rostoucí životní náklady v Británii by neměly zemi zabránit, aby pokračovala v pomoci Kyjevu, a v pondělí Wallace avizoval další dodávky zbraní na Ukrajinu.

Švýcarsko se dnes připojilo k šestému balíčku sankcí namířených proti Rusku a Bělorusku, které Evropská unie přijala začátkem června. Bern tak přestane nakupovat ruskou ropu a rozšíří seznam sankcionovaných subjektů, uvedla v prohlášení švýcarská vláda. Mezi osobami, jichž se sankce týkají, je i manželka ruského oligarchy Andreje Melničenka, který má podle místního tisku v alpské zemi rozsáhlé majetky.

Ministerstvo obrany chce poslat na Ukrajinu materiál protichemické ochrany v hodnotě zhruba osmi milionů korun. Ve středu by se tím měla zabývat vláda, řekla dnes novinářům při návštěvě Zlínského kraje ministryně obrany Jana Černochová (ODS). 

Británie hodlá o dvou Britech, které proruští separatisté na východě Ukrajiny ve čtvrtek odsoudili k trestu smrti, upřednostnit jednání se zástupci Ukrajiny místo Ruska. Řekl to mluvčí britského premiéra Borise Johnsona.

Soud v samozvané Doněcké lidové republice (DNR) ve čtvrtek nepravomocně odsoudil k trestu smrti dvojici Britů Aidena Aslina a Shauna Pinnera a Maročana Ibráhíma Sádúna. Britská ministryně zahraničí Liz Trussová se případu dnes věnovala v telefonickém rozhovoru se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou.

Na dotaz, zda Británie hodlá o propuštění svých občanů jednat s Ruskem, Johnsonův mluvčí odpověděl: "S Rusy nejednáme pravidelně."

Francouzský prezident Emmanuel Macron navštíví příští týden Moldavsko. Podle Elysejského paláce tím chce dát najevo solidaritu se sousedem Ukrajiny.

Šéf Pentagonu Lloyd Austin dnes při jednání s čínským ministrem obrany Wej Feng-cheem vyzval Čínu, aby se zdržela dalších destabilizujících kroků týkajících se Tchaj-wanu. Předmětem rozhovorů obou činitelů byla také ruská invaze na Ukrajinu. Austin varoval Čínu před materiální podporou ruských operací na Ukrajině. Čína odmítla, že by Rusko vojensky podporovala.

Předseda Senátu byl v minulém týdnu nejvyšším českým ústavním představitelem, který od začátku války na Ukrajině navštívil Spojené státy. Američané podle Miloše Vystrčila "registrují a rozlišují", jak se jednotlivé evropské země k ruské agresi staví. "Tato děsivá válka je zároveň příležitostí, abychom přenastavili vzájemné obchodní a hospodářské vazby," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Z nového zbrojního fondu chce Německo koupit mimo jiné 60 amerických transportních vrtulníků Boeing CH-47 Chinook. Již v březnu německá média uváděla, že armáda chce až 35 amerických stíhaček páté generace F-35 od americké firmy Lockheed Martin, které nahradí dosluhující letouny Tornado. V plánu je i pořízení 15 strojů Eurofighter, kterých už má německé letectvo 140 kusů. Očekávají se také nákupy lodí, obrněnců, munice, přístrojů pro noční vidění či telekomunikační zařízení.

Trest smrti nad vojáky ze zahraničí - dvěma Brity a Maročanem - vynesl soud na základě zákonů separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) kvůli zločinům spáchaným na území DNR, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Verdikt vynesený soudem v DNR, jejíž nezávislost na rozdíl od Ruska většina světa neuznává, kritizují západní představitelé i OSN jako porušení práv válečných zajatců i přímo jako válečný zločin. Znepokojení nad rozsudkem vyjádřily i Spojené státy. Mluvčí německé vlády označil verdikt za šokující, podle něj dokazuje, že Rusko pohrdá základními principy mezinárodního práva.

Ukrajinské ozbrojené síly zničily základnu ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny v okupovaném městě Kadijivka na východě Ukrajiny, oznámil  gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.

"Ukrajinské síly zasáhly přesně, přežil pouze jediný ruský fašista," napsal Hajdaj na sociální síti. Dodal, že základna ruských žoldnéřů byla na místním stadionu ve městě, které proruští separatisté obsadili v roce 2014.

Ukrajina potřebuje uzavřít s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodu o novém úvěrovém programu, protože její úsilí o odvrácení ruské invaze má tvrdé dopady na veřejné finance. Řekl to ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. K uzavření nové dohody s MMF nedávno vyzval také guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko.

Ukrajina už letos od MMF obdržela nouzovou pomoc v objemu 1,4 miliardy dolarů (téměř 33 miliard korun). Ruská armáda ničí ukrajinská města, přístavy, dopravní trasy, zemědělská zařízení i továrny, což má tvrdé dopady na ekonomiku i na rozpočtové příjmy. Ukrajinská vláda navíc musí z rozpočtu vynakládat velké množství peněz na obranu.

Německá armáda má cestu k velkému zbrojení otevřenou. Spolková rada dnes souhlasila s úpravou základního zákona, která armádě poskytne zvláštní zbrojní fond o objemu 100 miliard eur (2,47 bilionu Kč). Spolkový sněm souhlas vyslovil již před týdnem, čímž se schvalovací proces dokončil.

Fond je podle dohody sociálních demokratů (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaličních Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) s opoziční konzervativní unií CDU/CSU určen výhradně pro armádu. Fond stojí mimo rozpočet, netýká se ho dluhová brzda a jeho čerpání bude díky včlenění do ústavy nezávislé na aktuální vládě.

Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj listu The Guardian řekl, že Rusko má nyní na frontě navrch a Ukrajina již téměř vyčerpala zásoby dělostřelecké munice, protože ukrajinské dělostřelectvo každý den vypálí 5000 až 6000 nábojů. "Teď je to dělostřelecká válka (…) a my v dělostřelectvu prohráváme," řekl.

Na ukrajinské dělo připadá deset až 15 ruských děl a západní partneři dosud dali Kyjevu desetinu toho, čím disponují. "Vše nyní závisí na tom, co nám Západ poskytne," řekl. Dodal, že Ukrajina především potřebuje raketomety o dalekém dostřelu, aby umlčely ruské dělostřelectvo. Pokud by Rusko ovládlo Donbas, mohlo by zaútočit na Oděsu, Záporoží a Dnipro, zůstávající v ukrajinských rukou.

Kancelář ruského prezidenta Vladimira Putina obdržela za čtyři měsíce letošního roku téměř 1,2 milionu stížností na ministerstvo obrany, což souvisí s válkou na Ukrajině, upozornil investigativní web Važnyje istorii. Desetitisíce stížností se týkají problémů s hledáním příbuzných pohřešovaných ve válce. "V roce 2022 se každá čtvrtá stížnost prezidentské kanceláři týkala války. Na ministerstvo obrany si (Rusové) stěžují více než za celých posledních šest let," píše portál.

Rusům prakticky nezůstaly možnosti, jak v souladu se zákonem vystoupit proti válce. Za vyjádření na sociálních sítích i plakát s hvězdičkami namísto písmen hrozí lidem až 15 let za mřížemi. I v sociologických průzkumech se lidé bojí vyjádřit svůj skutečný názor na válku, píší Važnyje istorii.

Jen čtyři Rusové dopředu věděli podle zdrojů agentury Bloomberg o datu a způsobu zahájení invaze na Ukrajinu. Prezident Vladimir Putin, ministr obrany Sergej Šojgu, náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov a tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. V tak úzkém kruhu se rozhodlo o rozpoutání největšího vojenského konfliktu v Evropě od konce druhé světové války.

Ukrajinský generální štáb ve své ranní zprávě o vývoji bojů připustil ruský postup směrem k městu Bachmut v Doněcké oblasti na východě země, informovala ruská služba stanice BBC. Boje o Severodoněck pokračují, uvádí velení ukrajinských sil. Ruská vojenská agrese na Ukrajině trvá 107. dnem.

"Nepřítel podniká ofenzivu ve směru Vozdvyženka-Roty, má částečný úspěch, upevňuje se v obsazených pozicích," píše ukrajinský generální štáb na Facebooku. Tyto obce se nacházejí nedaleko Bachmutu směrem na jihovýchod, podotkla BBC.

Na Twitteru mezitím ukrajinský prezident oznámil, že telefonicky hovořil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem, kterého podle svých slov informoval o situaci na frontě, a státníci spolu probrali další podporu ukrajinské obrany nebo bezpečnostní záruky. "Zvláštní pozornost jsme věnovali ukrajinské cestě do EU, koordinujeme (spolu) kroky," napsal na svém účtu.

Podle francouzské vlády Zelenskyj a Macron probírali během čtvrtečního telefonátu mimo jiné humanitární a vojenskou podporu, uvedla stanice CNN. Francouzský prezident řekl, že jeho země "zůstane mobilizována, aby vyhověla potřebám Ukrajiny, včetně těžkých zbraní". Lídři se dohodli, že zůstanou v kontaktu i s ohledem na snahu Ukrajiny vstoupit do Evropské unie.

Had another phone conversation with 🇫🇷 President @EmmanuelMacron. Informed about the situation on the front. Discussed further defense support for 🇺🇦 and work on security guarantees. Special attention was paid to Ukraine's path to the #EU, we are coordinating steps.

— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 9, 2022

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém posledním večerním vidoposelství informoval o určitém pozitivním vývoji v Záporožské oblasti, kde ukrajinská obrana svádí boje s ruskými invazními jednotkami. Obecně se situace na frontě podle něj za poslední den výrazně nezměnila.

"Situace na frontě je dnes bez výraznějších změn. Severodoněck, Lysyčansk a další města na Donbasu, která nyní okupanti považují za klíčové cíle, se drží," uvedl Zelenskyj podle serveru The Guardian. "Určité pozitivum máme v Záporožské oblasti, kde se nám daří mařit plány okupantů. Postupně se posunujeme vpřed v Charkovské oblasti, osvobozujeme naši zemi. Ve směru na Mykolajiv držíme obranu," nechal se slyšet prezident.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že Zelenskyj neupřesnil, jaké úspěchy má na mysli. Ve večerní svodce ukrajinského generálního štábu se ohledně Záporožské oblasti uvádí, že situace se tam nezměnila, napsala BBC. Ruská invazní armáda podle ní obsadila značnou část Záporožské oblasti, která se nachází na jihu země u Azovského moře, včetně měst Melitopol a Berďansk. Samotné regionální centrum Záporoží však zůstává pod ukrajinskou kontrolou.

Údělem současného ruského vedení je navracet území a upevňovat moc, prohlásil dnes podle stanice BBC prezident Vladimir Putin. Šéf Kremlu tato slova pronesl u příležitosti 350. výročí od narození cara Petra Velikého (1672-1725). Ukrajinu, kde na konci února rozpoutal válku, ale Putin v tomto kontextu nepřipomněl. "Petr Veliký vedl 21 let severní válku. Mohlo by se zdát, že se během ní snažil něco násilně odtrhnout od Švédska. Ale on nic neodtrhával, on to navracel," řekl Putin podle ruskojazyčné redakce BBC. "Soudě podle všeho je i naším údělem navracet a upevňovat," poznamenal ruský prezident. Podle zveřejněného videozáznamu z akce se přitom usmíval.

Většina států Evropské unie se shoduje na plánu přijmout společná pravidla umožňující zabavovat majetek ruských oligarchů figurujících na unijním sankčním seznamu. Po čtvrtečním jednání ministrů spravedlnosti členských zemí to řekl francouzský ministr Éric Dupont-Moretti, jehož země EU v tomto pololetí předsedá. Podle jeho českého kolegy Pavla Blažka bude jednou z priorit nadcházejícího českého předsednictví justiční reakce na ruskou invazi na Ukrajině včetně vyšetření válečných zločinů.

Rusové začali vyplácet lidem v ovládnutém ukrajinském Mariupolu důchody v rublech a pouze v hotovosti. Podle serveru Ukrajinska pravda o tom ve čtvrtek informoval poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko. Kvůli frontám, které lidé musejí vystát na ulici v horku, označil výplatu penzí za peklo.

Poválečná obnova Ukrajiny je v našem zájmu a je to i naše morální povinnost, řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle předsedkyně komise ale musí Evropa hledět na to, aby i v krizových podmínkách při investicích do rekonstrukce Ukrajiny dbala také na ekologické aspekty.

Dopravce RegioJet spustí tuto sobotu pravidelné železniční spojení mezi Prahou, Lvovem a Kyjevem. Navazuje tak na humanitární spoje z Prahy do polské Přemyšle, která je na hranicích s Ukrajinou a od začátku ruské agrese vůči Ukrajině přes něj proudili uprchlíci i humanitární pomoc. Spojení budou moct využívat cestující bez omezení. Pro držitele ukrajinských pasů bude jízdenka z Prahy do Lvova stát 229 korun, do Kyjeva 639 korun. RegioJet zavedením spojení reaguje na vysokou poptávku ukrajinských rodin, které se chtějí vrátit za příbuznými a přáteli, uvedla manažerka zahraničních projektů Tereza Ptáčková. Mnoho Ukrajinců se vrací i přesto, že Rusové na jejich zemi stále útočí.

Solidární příspěvek na ubytování uprchlíků se od července upraví. Za celý byt má činit 5 tisíc až 15 tisíc korun, za pokoj 3 tisíce korun na osobu, navrhlo MPSV. Vyplývá to z návrhu nařízení, které na svém webu zveřejnila dnes vláda. Předpis s částkami pro druhé pololetí by měla projednat ve druhé polovině června. 

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve čtvrtek telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. Mluvili mimo jiné o sedmém balíku sankcí Evropské unie proti Rusku nebo o možnostech posílení bilaterální spolupráce. Kuleba to uvedl na twitteru. Lipavský na téže sociální síti uvedl, že Kulebu pozval na srpnové zasedání ministrů zahraničí zemí EU a na Fórum pro Ukrajinu v České republice.

Soud v samozvané Doněcké lidové republice na Ukrajině dnes odsoudil k trestu smrti dvojici Britů a občana Maroka, uvedla agentura TASS s odvoláním na svého zpravodaje v soudní síni. "Aidenu Aslinovi, Shaunu Pinnerovi a Ibráhímu Sádúnovi se za jejich zločiny ukládá s konečnou platností trest smrti," stojí podle TASS v rozsudku. Podle soudu muži bojovali na Ukrajině jako žoldnéři. Odsouzení ale tvrdí, že jsou řádnými vojáky ukrajinské armády a že s nimi proto má být zacházeno jako s válečnými zajatci.

Ruský státní letecký dopravce Aeroflot má problémy.

Rusko nasadilo do bojů na Ukrajině čtveřici nejnovějších letounů Su-57. Jejich terčem byly objekty ukrajinské protivzdušné obrany, uvedla ruská státní agentura RIA Novosti s odvoláním na nejmenovaný informovaný zdroj.

Letouny, které mají být protiváhou amerických "neviditelných" stíhaček, při misi využily skutečnosti, že nepřátelské radiolokátory je mohou jen obtížně zachytit. Roj letounů byl propojen informační sítí, zvyšující efektivnost strojů. Další podrobnosti zdroj neprozradil.

Deník Moskovskij komsomolec na svém webu připomněl, že zprávy o nasazení Su-57 do bojů na Ukrajině se objevily v médiích i v květnu a březnu, dosud však nebyly oficiálně potvrzeny. Letoun byl poprvé vyzkoušen v bojových podmínkách v roce 2018 v Sýrii.

Prototyp "neviditelné" ruské stíhačky se poprvé vznesl do vzduchu 29. ledna 2010, více než deset let po americkém stroji F-22 Raptor, kterému se ruský letoun podobá. Mezitím se vyrobily skoro dvě stovky Raptorů, které Spojené státy nedodávají ani svým nejbližším spojencům. USA ve spolupráci s dalšími zeměmi vyvinuly a zavedly do výzbroje lehčí doplněk Raptoru, stíhačku F-35.

Ruská stíhačka Su-57

Ruská stíhačka Su-57 | Foto: Anna Zvereva / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0

Po boku proruských separatistů ze samozvané Luhanské lidové republiky bojuje Jean Claude Sangwa z Demokratické republiky Kongo. Zde je jeho příběh:

Ukrajina denně přichází až o stovku zabitých a 500 raněných vojáků, uvedl dnes ministr obrany Oleksij Reznikov podle agentury Interfax-Ukrajina. Situaci na frontě označil za těžkou. Válka Ruska proti Ukrajině dnes pokračuje 106. dnem.

"Situace na frontě je těžká. Ztrácíme každý den až stovku zabitých bojovníků a 500 raněných. Kreml nadále vyvíjí tlak masami, přešlapuje na místě, čelí silnému odporu a trpí obrovskými ztrátami. Ale ještě stále má sílu pro postup v jednotlivých úsecích fronty. Je nutné si zachovat soustředění. Pak Ukrajina zvítězí," uvedl Reznikov.

Ruská vláda nepředpokládá, že by nějaké další evropské zemi v dohledné době zastavila dodávky plynu, uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Rusko zastavilo nedávno dodávky Polsku, Bulharsku, Nizozemsku a Dánsku kvůli tomu, že nechtěly za plyn platit v rublech.

Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo, že ukrajinští vojáci dobyli část území, které měla v rukou ruská armádu na jihu v Chersonské oblasti.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že tento měsíc nebude tradiční debata Vladimira Putina s národem v přímém televizním přenosu, jak tomu bývalo v předchozích letech. Důvod Peskov neuvedl, v posledních týdnech se ale množí spekulace o špatném zdravotním stavu Putina.

Starosta Severodoněcka uvedl, že ve městě i v době tvrdých bojů nadále zůstává deset tisíc civilistů. Jejich evakuace není z bezpečnostních důvodů možná.

Foto: Aktuálně.cz

Potravinová krize vyvolaná válkou na Ukrajině by mohla trvat roky, pokud se nepodniknou kroky k jejímu řešení. Uvedla to generální ředitelka Světové obchodní organizace (WTO) Ngozi Okonjová-Iwealová. Upozornila, že nedostatek pšenice a hnojiv způsobený válkou by mohl zasáhnout zejména africké země.

Válka nyní brání ve vývozu milionů tun obilí z ukrajinských skladů a přístavů, což vede k prudkému růstu cen. Ukrajina je významným vývozcem pšenice, na jejích globálních dodávkách se podílí zhruba devíti procenty. Má rovněž 42procentní podíl na globálním trhu se slunečnicovým olejem a 16procentní podíl na globálním trhu s kukuřicí

Ruské tanky T-62 jsou staré, ale ne úplně špatné, říká generál Jiří Šedivý.

Ozbrojené síly Ukrajiny provedly během středy dva letecké útoky na uskupení ruských sil v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny a zasáhly tři nepřátelské muniční sklady. Při útocích bylo zabito 30 ruských vojáků a zničeno několik kusů techniky. Na Facebooku to v noci na dnešek v pravidelné svodce uvedlo operační velitelství Jih ukrajinské armády.

Házenkáři ukrajinského mistra Motoru Záporoží budou během války hrát druhou německou ligu. Její účastníci odhlasovali přijetí klubu, který poslední roky vládne domácí soutěži. Zápasy s německými soupeři pro něj budou i přípravou na Ligu mistrů. Pro ni však Záporoží potřebuje získat divokou kartu. "Valná většina klubů hlasovala pro přijetí. Jasně řekly: Házenkáři pomáhají házenkářům," řekl ligový šéf Uwe Schwenker

Ruské jednotky se snaží prolomit ukrajinskou obranu Severodoněcku v Luhanské oblasti. Město a okolí ruská armáda bombarduje dělostřelectvem, uvedl generální štáb ukrajinské armády. Ten tvrdí, že ukrajinská armáda odrazila útok v obci Toškivka nedaleko Severodoněcku. Ve středu představitelé samosprávy řekli, že ukrajinské jednotky už kontrolují pouze okraj města. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bude na bitvě o Severodoněck ve velké míře záležet další osud celého Donbasu.

Vážení čtenáři, vítejte u nového online přenosu k válce na Ukrajině. Starší informace naleznete zde.