Z ekonomiky udělat zbraň na nepřítele. Popekonom Sedláček se rozpovídal. Kult obchodu prý skončil

Invaze Ruska na Ukrajinu nastolila bezprecedentní výzvy. Evropa řeší bezpečnostní, humanitární i ekonomickou krizi. Odborníci dokonce varují před globálním ekonomickým propadem. Možná nejhorším od konce druhé světové války. Jak se vlna otřesů může na světové ekonomice projevit? Jaké skryté problémy válka na Ukrajině spustila? O tom se hovořilo v podcastu 5:59 na Seznamu Zprávy, hostem byl ekonom Tomáš Sedláček.

reklama

„Od roku 2000 zažíváme v naší části světa kaskádu krizí, které byly dost bezprecedentní, to jsou krize biblických rozměrů, které navíc nebyly nikdy predikovány. V žádném filmu jsme nikdy neslyšeli o ničem takovém, jako jsou karantény, a teď se to dostává až do nějakých apokalyptických rozměrů,“ poznamenal Sedláček úvodem, že dříve chodily krize pozvolna za sebou. „Nyní se to koncentruje a přichází to najednou. Není nic, co by zabránilo běženecké krizi kombinované s hospodářskou krizí, kombinované s válkou, s ekologickou krizí. To se všechno může stát,“ zmínil. Myšlenek, co našince napadají, je podle něj hrozně moc.

Ekonomika dle jeho slov v poslední době státy spíše spojovala. V rámci Evropské unie spolu kooperovali i dřívější rivalové jako Německo a Francie, kdy heslem této spolupráce bylo Make Trade, Not War.

„Hippie varianta byla Make Love, Not War, tato idealistická, sluníčkářská, pravdoláskařská varianta se nikdy v dějinách moc neosvědčila, viz středověk, kdy jsme byli v křesťanství nejen papírově, ale i v hloubi srdce, předpokládám. Takže se z toho udělala taková jakoby cyničtější varianta, která na rozdíl od té idealistické byla funkční, a z toho Make Love, Not War jsme udělali Make Trade, Not War,“ popsal Sedláček.

Ruská agrese na Ukrajině povahu ekonomiky jako hybatele míru změnila, kdy je nutné z ekonomiky vyřezávat zbraň a přemýšlet nad tím, jak našeho nepřítele tímto nástrojem co možná nejvíc zranit nebo ukáznit.

„Najednou jsme se probudili do minulého nebo předminulého století a najednou je vidět, jak taková malá věc, jako válka, která se nás jakoby – teď to dávám do hrozně velkých uvozovek, protože já považuji agresi Ruska vůči celému Západu, k tomu se zřejmě dostaneme – nicméně tady u nás žádné střely nelítají, ale i tak nás to pravděpodobně zasáhne víc než celý covid dohromady, kdy tady rok a půl byla zastavená každá periferie ekonomiky, která zastavit možná byla,“ podotkl Sedláček.

K zelené ekonomice: podle Sedláčka je škoda, že jsme se za posledních 20 let nikam výrazně v této oblasti neposunuli. Měli bychom pak náskok jak v záležitostech takzvaného Green Dealu, tak jsme si dle jeho názoru mohli ušetřit i morální dilema s financováním Ruska skrze jeho plyn.

„Proč nejsme v České republice schopni dělat transformace a reformy, to je tím, že tady nemáme žádné život ohrožující prostředí, kde by si člověk musel připravit batoh. Tady u nás, kdekoliv vás pustí z padáku, tak najdete hospodu,“ poznamenal Sedláček, že právě o tomto četl článek jednoho z antropologů.

„V České republice nemáme ani moře, ani poušť, ani nepřístupné hory, takže ta tatranka je zbytečná v tom batohu,“ prohlásil ekonom Tomáš Sedláček.

Psali jsme:

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vef