Czech Republic
This article was added by the user . TheWorldNews is not responsible for the content of the platform.

Zklamání i maximum možného, hodnotí ekonomové rozpočet

„Èeské veøejné finance se dostaly do pasti a jak ukazuje rozpoèet na pøíští rok, cesta ven bude extrémnì složitá,“ konstatuje hlavní ekonom spoleènosti Cyrrus Vít Hradil.

Nárùst vıdajù z let koronavirové pandemie se totiž podle nìj pøelil i do funkèního období souèasné vlády a ta se s ním kvùli obavám z nepopulárních krokù vypoøádává jen obtížnì. „Plánovat deficit na úrovni 252 miliard korun v situaci oèekávaného hospodáøského rùstu a prakticky nulové nezamìstnanosti je ukázkovì rozhazovaèné a Èesko si tak evidentnì hodlá udržet pozici zemì s nejrychleji rostoucím zadlužením v rámci Evropské unie. Zlepšení oproti letošnímu roku je ryze kosmetické,“ dodává Hradil s tím, že pøi souèasném tempu se vyøešení deficitù nedoèká Èesko pravdìpodobnì nikdy – jelikož døíve èi pozdìji toto úsilí opìt pøeruší pøíchod další ekonomické recese.

„Pokud vezmeme v úvahu, že souèasná vláda sama sebe oznaèuje za rozpoètovì konzervativní, nachází se uprostøed volebního období a mìla by tudíž bıt v ideální pozici pro zavádìní nezbytnıch konsolidaèních opatøení, je vısledek spíše zklamáním,“ shrnuje Hradil.

Návrh rozpoètu, kterı vláda odešle do Snìmovny, navíc obsahuje nìkteré na poslední chvíli pøidané položky. Kabinet dodržel vıši deficitu oznámenou na zaèátku záøí a zároveò uspokojil všechny žadatele napøíklad z øad vìdcù èi sportovcù, pøifoukl bìhem mìsíce pøíjmovou i vıdajovou stránku rozpoètu.

A tak zatímco prvního záøí ministerstvo financí poèítalo s pøíjmy na pøíští rok ve vıši 1 921 miliard korun, o mìsíc pozdìji už to je 1 940 miliard. O stejnou sumu, devatenáct miliard, si pak ministøi mohli dovolit zvıšit i vıdaje.

Ministr financí Zbynìk Stanjura na tiskové konferenci vlády uvedl, že døívìjší podklady mají jen „charakter technického materiálu“. Bìhem mìsíce podle nìj bylo napøíklad možné o šest miliard navıšit pøíjmy i vıdaje kvùli schválenému otevøení pracovního trhu.

„Vláda zhruba pøed dvìma tıdny schválila otevøení pracovního trhu pro pracovníky ze tøetích zemí, poèítáme zhruba 20 000 zamìstnancù. Tím jsme vyslyšeli volání našich zamìstnavatelù. Souèasnì pøedpokládáme zapojení dalších 20 000 ukrajinskıch uprchlíkù. Oproti srpnu budeme mít o 40 tisíc pracovníkù víc, ti si platí pojištìní, odvádìjí danì. Je to pomìrnì konzervativní odhad,“ øekl Stanjura.

Další miliardu pøinesou podle ministra evropské peníze, deset miliard má pøiplynout z úètu privatizace, tedy z dividend, a 1,8 miliardy má bıt dodateènì zapoèítaná dividenda z OKD.

Ukazatel v mld. KèSR 2023SR 2024rozdíl
Pøíjmy státního rozpoètu1 9281 94012
Vıdaje státního rozpoètu2 2232 192-31
Saldo státního rozpoètu295252-43

Zda jsou všechny takto naplánované pøíjmy reálné, má pochyby hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

„K uvedené ciføe schodku 252 miliard korun, kterou je tøeba chápat jako ‚marketingovou‘, je tøeba pøipoèíst pøibližnì dvacet miliard korun pøíjmù, které ovšem nejsou zdaleka zaruèené a ve vládním návrhu rozpoètu se objevily na poslední chvíli. Navíc, dalších 26 miliard korun svého deficitu vláda úèetnì pøesunula na Státní fond dopravní infrastruktury, aby opìt opticky vylepšila èíslo deficitu. Pokud k oznámenému deficitu pøipoèteme tyto sporné desítky miliard, dostáváme schodek 296 miliard korun. To je prostì nyní realistiètìjší varianta,“ míní Kovanda.

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské je návrh státního rozpoètu na pøíští rok vısledkem kompromisu mezi potøebou ozdravit veøejné finance a zároveò si pøespøíliš nerozzlobit volièe. „Minimum potøebného, ale maximum možného. Jak to ale s kompromisem bıvá, úplnì spokojenı není nikdo,“ shrnuje Horská.

Upozoròuje také, že pokud by vláda neudìlala nic, blížil by se schodek hranici 400 miliard korun, bez omezení rùstu mandatorních vıdajù vèetnì dùchodù a novì dorovnanıch vıdajù na obranu do vıše dvou procent i dost možná pøes tuto hranici.

„V této optice vláda pro pøíští rok skuteènì prudce šlape na brzdu ve snaze zmírnit pád do propasti. Ale z pohledu letošního rozpoètu je úsilí vlády snižovat schodky nižší, než pøedstavila v kvìtnu. Pùvodnì v ozdravném balíèku plánovala snížit schodky všech veøejnıch financí pod dvì procenta HDP už v roce 2024,“ upozoròuje Horská s tím, že teï se tak stane nejspíš až po roce 2026.

Ekonomové upozoròují také na dlouhodobì vysokı podíl mandatorních – tedy ze zákona povinnıch – vıdajù. Ty rostou tak rychle, že státu už pak mnoho penìz napøíklad na investice nezbıvá, a musí tak rozvoj financovat na dluh. A jen na jeho úhradu padne v pøíštím roce už 95 miliard korun, o 25 miliard více než letos.

„Mandatorní vıdaje mají podle návrhu státního rozpoètu na pøíští rok èinit 1 347 miliard korun a padne na nì sedmdesát procent všech pøíjmù, z toho osmdesát procent tìch daòovıch,“ varuje Horská a vypoèítává chybìjící stovky miliard na rozvoj dálnic, vysokorychlostní železnice, nájemní bydlení nebo posílení energetické bezpeènosti a pøenosové sítì.

„Je namístì se pokusit zapojit a zaktivovat soukromé investice a finance, které v Èesku doposud leží ladem, a zapojením soukromıch penìz znásobit prostøedky volné pro investice,“ míní hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Navzdory pomalému snižování deficitu se Èesku pøíští rok podaøí vıraznì snížit podíl schodku na vıši HDP. Mùže za to vysoká inflace a s ní spojenı rùst cenové hladiny. I proto srovnávání s pøedchozími roky, z nichž deficit na rok 2024 vychází jako pátı nejhorší v historii Èeska, nepovažuje ekonom Komerèní banky Jaromír Gec už za pøíliš vypovídající.

„Je dùležité pøipomenout, že za poslední ètyøi roky poskoèila cenová hladina mìøená deflátorem HDP v úhrnu o zhruba ètvrtinu. Nelze tedy dost dobøe srovnávat 252 miliard v dnešních cenách se stejnou nominální sumou pøed nìkolika lety,“ øíká Gec. Vhodnìjší je tedy podle nìj deficit pomìøovat k nominálnímu HDP.

A navrženı rozpoèet na rok 2024 s deficitem 252 miliard je dostateènı k tomu, aby se celkovı schodek veøejnıch financí vrátil pod tøi procenta HDP. „Náš odhad pro pøíští rok je zhruba 2,5 procenta HDP,“ dodává Gec s tím, že prùmìr v letech 2020-2022 byl 4,8 % HDP a za letošek se èeká 3,8 procenta.

Premiér Petr Fiala byl v odhadu ještì optimistiètìjší. „Schodek veøejnıch rozpoètù vùèi HDP bude pøíští rok ve vıši 2,2 procenta. To je velmi dùležitá zpráva,“ ohlásil pøedseda vlády.

Tento odhad však považují nìkteøí analytici za hodnì ambiciózní. „Úspornı balíèek nepøiblíží veøejné finance k udržitelnému stavu natolik, jak by bylo tøeba. Osobnì mám pochybnosti, zda pøíští rok ke snížení schodku k HDP na vládou avizovanıch 2,2 procenta dojde,“ míní hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.