Česko, smeťák Evropy... Jak to podle Šichtařové může dopadnout s bruselským zákazem

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Ochotou vlády zvýšit platy ve veřejném sektoru byl učiněn krok k tomu, aby dál soustavně klesala kupní síla skoro všem. „Přidáním ve státní sféře hrneme do oběhu opět víc peněz, aniž by za ně bylo co víc kupovat. Inflace tedy zůstane vysoce dvouciferná o to déle,“ říká pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová. K zákazu prodeje spalovacích motorů od roku 2035, který odhlasoval Evropský parlament, podotýká, že jednou z možností dopadu na Česko může být i to, že se v budoucnu staneme „smeťákem“ Evropy a povalí se k nám stará auta, takže budeme vypadat jako kubánský vozový park.

reklama

Po jednání členů vlády s odboráři oznámil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, že kabinet je připraven ještě letos zvýšit platy ve veřejném sektoru. Kloní se k úpravě, která ale nebude kopírovat inflaci. To odboráři požadují přidání od července tak, aby zaměstnancům veřejné sféry neklesla za letošek kupní síla. Na podporu svých požadavků vyhlásil navíc odborový svaz státních orgánů a organizací od čtvrtka stávkovou pohotovost. Zaměstnancům veřejné sféry tedy nesmí klesnout kupní síla, ale co těm ze soukromého sektoru, kteří je živí? Těm ano? Jak z toho ven?

Právě tímto byl učiněn krok k tomu, aby dál soustavně klesala kupní síla skoro všem. Kupní síla klesá, protože příjmy nedokážou kopírovat inflaci. Inflace vzniká, když se do oběhu dostává příliš mnoho peněz. Přidáním ve státní sféře hrneme do oběhu opět víc peněz, aniž by za ně bylo co víc kupovat. Inflace tedy zůstane vysoce dvouciferná o to déle.

Jak z toho ven? Neexistuje příjemné řešení. Nejúčinnější řešení – a přesto by nebylo rychlé – je propustit část státních zaměstnanců a nepodléhat vyhrožování o stávce – tedy v podstatě snížit onen nepoměr množství peněz v oběhu versus dosažitelný objem zboží a služeb. Vše ostatní stav vysoké inflace prodlužuje.

Vláda rozhodla s platností od 1. června na tři měsíce o snížení spotřební daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně. Ale už ve čtvrtek byl benzín o 29 haléřů na litr dražší než poslední den před snížením daně, tedy 31. května. Neměla si vláda takovýto, stejně spíše jen symbolický krok, raději odpustit? K čemu byl?

K ničemu. Ceny pohonných hmot rostou mnohem výrazněji, než jak symbolicky vláda šudlá snižování spotřebních daní, to už jsme tu říkali. Jestli chce vláda někomu pomoci, ať nepodléhá výhrůžkám odborářů a místo toho ať úplně zruší spotřební daně na pohonné hmoty.

Co očekávat od nového složení Bankovní rady ČNB poté, co prezident Miloš Zeman jmenoval Evu Zamrazilovou viceguvernérkou a novými členy Bankovní rady ČNB Jana Fraita a Karinu Kubelkovou?

Je to cosi jako „změkčení“ či „vyvážení“ jmenování Aleše Michla guvernérem ČNB. Zatímco Michl je v ekonomické hantýrce označován za „holubici“, tedy osobu, která je více ochotná tolerovat vysokou inflaci a nízké úrokové sazby – trojice nově jmenovaných je víc ve stejné ekonomické hantýrce „jestřábí“, to znamená, že víc brojí proti inflaci a spíš tíhne ke zvyšování úrokových sazeb. Takže ve výsledku se vlastně až tak moc nemění. A s oním ústupem od zvyšování úrokových sazeb, jak se o něm ihned po jmenování nového guvernéra spekulovalo, to nebude zase tak horké.

Psali jsme:

Evropská centrální banka (ECB) od 1. července ukončí nákupy aktiv, kterými léta podporovala ekonomiku eurozóny. Základní úrokovou sazbu nechala zatím na nule, ale naznačila, že zahájí její zvyšování. Pár dní předtím druhá největší americká banka Bank of America ve své analýze uvedla, že ECB bude ve druhé polovině letoška historicky zcela mimořádným způsobem zvyšovat své úrokové sazby. Soudí, že ECB zvýší svoji základní úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu jak na svém červencovém, tak zářijovém zasedání. Navíc na zasedáních v říjnu a v prosinci přidá další zvýšení, a to už o standardní 0,25 procentního bodu. Co by toto zvyšování a svým způsobem rezignace ECB na její dosavadní přístup, že inflace je do značné míry přechodná, přineslo?

Já tomu moc nevěřím, že by ECB začala zvyšovat úrokové sazby takhle razantně. Ne že by to nebylo ekonomicky správně, ale prostě tomu moc nedůvěřuji. Evropská centrální banka takto nepřemýšlí. ECB nepřemýšlí ekonomicky, ale politicky.

A politicky je zřejmé, že hypotetické prudké zvyšování úrokových sazeb a současné zastavení výkupů státních dluhopisů by okamžitě vyvolalo dluhovou krizi v eurozóně, a to si Evropská centrální banka vážně nechce dovolit. Došlo by totiž k tomu, že jihoevropské země v čele s Itálií by najednou neměly odbyt pro své dluhopisy, protože ECB by je uměle nevykupovala, a současně vlády by musely platit náhle mnohem vyšší úrokové sazby z těchto dluhopisů. Na to by Itálie prostě neměla dost peněz a dostala by se do dluhové krize.

Pokud to Evropská centrální banka nakonec vážně udělá... neudělá to, myslím, z ekonomické disciplíny, ale spíš z politické neprozíravosti, protože si nebude vědoma dopadů svého jednání.

ČSSD vsadila na spolupráci se Zelenými a za čtvrt roku se v komunálních volbách pokusí získat zpět důvěru voličů. V Praze si proto vybrala do čela kandidátky Annu Šabatovou, bývalou veřejnou ochránkyni práv. Ta zahájila kampaň prohlášením, že „bydlení je právo“, že to není byznys. Je to od ní v nynější tragické situaci s možnostmi získat bydlení trefa do černého, nebo zcela mimo terč?

Jak se to vezme. Je to samozřejmě marxistický blábol. A z pohledu politických bodů se nejspíš trefila – vážně by jí to při dnešním rozpoložení společnosti mohlo nějaké ty body přinést.

Evropský parlament nepřekvapil, když odhlasoval zákaz prodeje spalovacích motorů od roku 2035. Bude se týkat nových osobních aut a lehkých užitkových vozů, ale ne ojetých aut. Možné ale budou i výjimky pro luxusní, malosériové vozy. Europoslankyně za ANO Martina Dlabajová označila postoj Evropského parlamentu v této věci za „ránu českému automobilovému průmyslu“. Co tohle rozhodnutí přinese běžné populaci, bude mít buď elektromobil, nebo auto na vodík, nebo prostě mít auto časem vůbec nebude?

Těžko říci, samozřejmě možností je více. Od toho, že hypoteticky vstoupíme z EU, přes to, že se staneme „smeťákem“ Evropy a povalí se k nám stará auta, takže budeme vypadat brzy jako kubánský vozový park, až po to, že se to celé evropské panoptikum vlastní vahou rozsype podobně, jako se rozsypal socialistický blok v roce 1989.

Co z toho nastane, záleží na tom, jak moc bude Evropa tlačit na pilu. Čím bude tlačit víc, tím větší bude zchudnutí a neefektivita zóny, a tím dřív se z důvodu ekonomické nefunkčnosti rozsype. Čím jemněji bude tlačit, tím déle agonie potrvá.

Takže já si myslím, že nejrealističtější scénář je, že se zákaz zmírní, posune o pár let, víc lidí bude mít elektromobil a bude jezdit ve větší míře starými vraky.

Psali jsme:

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník