„V roce 2021 bylo Policií ČR zjištěno 108 trestných činů s nenávistným podtextem,“ uvádí zpráva. Dále pak je na policii evidováno 99 stíhaných lidí u skutků s nenávistným podtextem. Obžalováno pro trestný čin spáchaný z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek bylo celkem 72 lidí, odsouzeno pak 67.
„Extremistické a xenofobní skupiny trvale a intenzivně ohrožují bezpečnost a kvalitu života obyvatel České republiky,“ zmiňuje zpráva. Projevila se přitom také koronavirová pandemie, kterou v posledních dvou letech Česko zažilo.
„Téma covidu-19 upozadilo tradiční xenofobní výpady namířené proti menšinám, migrantům či jiným skupinám obyvatel,“ uvádí zpráva. Mimořádná ochranná opatření, která v reakci na rychlé šíření covidu vznikala, kritizovali například „vlastenecky“ orientovaní. Tyto subjekty se rovněž mohly zapojovat do protestů proti omezením, nebo do aktivit takzvaných antivax hnutí.
Zvýšila se také míra agresivity některých odpůrců protipandemických opatření. Zpráva poukazuje na to, že útočníci se stávali více invazivní. V minulém roce se rovněž rozšířil okruh lidí, kterým byla opatření dávána za vinu.
SPD byla umírněnější, Volný blok přidal na kontroverznosti
Kritiku namířenou proti covidovým opatřením podle vnitra všeobecně sdílely „pronárodně“ orientované subjekty, ale k jejich sjednocení to nevedlo. „Dokazuje to mimo jiné široká škála subjektů s podobným programem kandidujících v říjnových parlamentních volbách,“ uvádí zpráva.
Zmiňuje, že SPD vsadila oproti dřívějšku na umírněnější kampaň. Na kontroverznější aktivity naopak podle vnitra spoléhal například Volný blok bývalého poslance Lubomíra Volného.
Zpráva upozorňuje na to, že v souladu s xenofobními politiky a aktivisty zároveň fungují média šířící nenávistné předsudky. Jejich témata se totiž často podobala. Dezinformační média tak trvale šířila myšlenky generované prokremelskou propagandou, upozornila zpráva. Věnovala se podle ní také šíření nepodložených zpráv a konspiračních teorií o covidu.
Neonacistická hnutí tvoří podle vnitra relativně izolované skupiny či aktivisté, kteří se veřejně příliš neprojevovali. Podobně do veřejného života nedokázali příliš zasáhnout ani levicoví extremisté, anarchisté i ortodoxní komunisté. V jejich případě vnitro píše, že se jedná o stárnoucí uzavřenou komunitu, která recykluje dogmatická tvrzení z doby před rokem 1989. „O mládežnické organizace nejeví mladí lidé, s výjimkou několika jednotlivců, žádný zájem,“ stojí v dokumentu.
Nejčastější byly nenávistné trestné činy s antisemitským podtextem
Antisemitský podtext mělo 37 trestných činů, oproti roku 2020 to bylo o deset víc. Trestné činy s antisemitským podtextem tak představovaly třetinu z celkového počtu. V roce 2020 se jednalo o každý pátý případ.
Zvýšil se rovněž počet trestných činů z nenávisti proti Romům na 33 případů. Na celkovém počtu trestných činů s extremistickým podtextem tvořily necelou třetinu, 30,6 procent. Sedm trestných činů, o dva méně než v roce 2020, bylo motivováno nenávistí k muslimům.
Nenávistí k LGBT+ komunitě bylo motivováno 11 skutků, tři mířily proti zástupcům nestátních neziskových organizací a ochráncům lidských práv.
Extremismus ministerstvo vnitra definuje jako vyhraněné ideologické postoje s prvky netolerance, které útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Předsudečná nenávist se pak projevuje v jednání motivovaném nesnášenlivostí a společenskými předsudky vůči určité skupině obyvatel.