Mìstskı soud musel alobu znovu projednat. Støedeèní rozsudek je pravomocnı, alobci proti nìmu mohou k NSS podat kasaèní stínost.
Právì na rozhodnutí nadøízeného soudu se soudkynì Karla Cháberová ve vysvìtlení svého rozsudku odkázala. „Danou problematiku vyøešil ve velkém rozsahu rozsudek NSS, ze kterého jednoznaènì vyplıvá, e procentuální sníení tak, jak je obsaeno v Paøíské dohodì, nelze vztahovat pouze k Èeské republice, e se jedná o závazek celé EU, a e tedy v tomto smìru aloba neobsahuje správnì danou problematiku,“ øekla.
Na závazky plynoucí z Paøíské dohody, ve které EU v roce 2020 pøijala kolektivní závazek sníit do roku 2030 emise skleníkovıch plynù o 55 procent ve srovnání s úrovní v roce 1990, se praskı mìstskı soud odkázal loni v èervnu, kdy alobì vyhovìl.
NSS ale rozhodl, e záruky plynoucí z dohody nebyly plnì promítnuty do práva unie a rozdìleny mezi jednotlivé èlenské státy. Podle NSS tak soudy nemohou konstatovat, jaká úroveò sníení emisí skleníkovıch plynù plyne z unijního závazku právì pro Èesko.
Na Èeskou republiku v tuto chvíli podle NSS dopadají pouze ménì ambiciózní povinnosti sniování emisí, plynoucí z kolektivního závazku pøijatého EU v roce 2015 a promítnuté do platného a úèinného sekundárního práva EU.
Pøístup prosazovanı v pùvodním rozsudku mìstského soudu by podle NSS vedl k tomu, e by se kolektivní závazek EU a jejích èlenù zmìnil v individuální závazky èlenskıch státù. Byla by tak popøena jeho kolektivní povaha.
Podle soudu je ale legitimní poadovat po ministerstvech, aby v rámci své pùsobnosti adekvátnì reagovala na souèasnou situaci související s globálním oteplováním. Správním soudùm však podle nìj nepøísluší, aby si samy stanovovaly mìøítka, podle nich by posuzovaly nezákonnost tvrzeného zásahu.
31. kvìtna 2021 |
