Byl pátek třináctého roku 2015 a i zkušení záchranáři stanuli u vchodu do pařížského klubu Bataclan jako zkoprnělí. Uviděli masu bezvládných, zakrvácených, roztrhaných těl, v nichž vibrovaly telefony. Blízcí již nejspíš slyšeli o výbuších a chtěli se ujistit, že je vše v pořádku. Jedna zvláštnost děsí přeživší dosud: ta čirá radost z vraždění, píše Tereza Matějčková. Soud nad teroristy, který začal 8. září 2022, trval takřka rok. V soudní síni jej pečlivě sledoval francouzský spisovatel Emmanuel Carrère, který o procesu sepsal knihu. Podrobnosti přináší nové vydání Týdeníku Echo.
Pirát Bartoš začne regulovat nájemní smlouvy. Chystá pravidlo dvakrát a dost. Generací, která žije v najatých bytech, jsou mladí lidé, z velké části voliči Pirátů. Ivan Bartoš došel k závěru, že cítí nejistotu. Proto se rozhodl, že začne regulovat nájemní smlouvy. V budoucnu už by nemělo být možné řetězit krátkodobé nájemní smlouvy na rok. Bartoš navrhuje pravidlo dvakrát a dost. Více v textu Lenky Zlámalové.
„Lidé dnes cítí stud, že se za covidu nechali napálit.“ O cenzurně-průmyslovém komplexu. Minulý týden byla zveřejněna Westminsterská deklarace, provolání 138 intelektuálů a známých osobností odleva doprava, které spojuje odpor proti vládami podněcované cenzuře a manipulaci na sociálních platformách. Deklarace razí pojem „cenzurně-průmyslový komplex“. Dva významní signatáři, manželé Bret Weinstein a Heather Heyingová, přijeli v minulých dnech do Prahy uvést české vydání své nové knihy Průvodce lovce-sběrače po 21. století. Evoluce a výzvy moderního života (Institut H21). Rozhovor s nimi vedl Daniel Kaiser.
Kolik bere kolega. Vláda donutí firmy odkrýt mzdy zaměstnanců. Z ministerstva práce a sociálních věcí vedeného lidoveckým předsedou Marianem Jurečkou se stává továrna na omezení svobody v práci. Poté, co prosadil novelu zákoníku práce, která výrazně zpřísňuje podmínky třeba u dohod o provedení práce, jichž za volnějších podmínek využívají třeba studenti, senioři nebo rodiče malých dětí, přichází další linie. Tentokrát chce dát Jurečkův úřad lidem šanci, aby si na požádání mohli zjistit, kolik bere kdokoli z jejich kolegů. Více v komentáři Lenky Zlámalové.
Proč nevěřit vědě. Někdy se to fatálně nevyplatilo. Věda má sice absolutní schopnost zkorigovat se sama, ale musíme jí to dovolit. Proto byl nedávný politický pokyn „věřit vědě“ ve smyslu pasivního přijetí statu quo tak hloupý. Jiný nobelista, fyzik Richard Feynman, prohlásil, že „věda je víra v nevědomost odborníků“. Je tragické, že každý zpolitizovaný vítěz Nobelovu cenu degraduje. Proč tedy (ne)věřit vědě? Protože to nedává smysl. Více v textu Terezy Šimůnkové.
Nová tvář antisemitismu. Krveprolití zpřeházelo role v kulturní válce Západu. Krveprolití na Blízkém východě nějakým způsobem zpřeházelo role, jak se v západní veřejné debatě během posledních let ustálily. Ukázalo se, že mnozí lidé, kteří se jindy ohánějí zájmy a city obětí, mezi těmi oběťmi striktně rozlišují. Patří-li oběť do skupiny, která je v pokrokářském prostředí vnímaná jako součást tábora „těch druhých“, v tomto případě Izraelci a zastánci existence Státu Izrael, nezaslouží si žádné ohledy a nevztahuje se na ně žádný z principů, o nichž někteří pokrokářští aktivisté mluví jako o univerzálních, píše Ondřej Štindl.
Polsko může začít přehlížet Česko. O situaci po volbách v Polsku debatovali v Salonu Echa Vít Dostál, výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky, Jan Sechter, bývalý velvyslanec ČR ve Varšavě, Mirosław Jasiński, účastník disidentské Polsko-české solidarity a bývalý polský velvyslanec v Praze, a Jaromír Piskoř, signatář Charty 77 a rovněž člen Polsko-české solidarity. Salon vedl Ondřej Šmigol.
Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.
