Francouzská loď veze pomoc pro nemocnice v Pásmu Gazy, oznámil Macron

Souhrn nejdůležitějších událostí

Izraelský velvyslanec při OSN vyzval generálního tajemníka organizace Antónia Guterrese, aby odstoupil z funkce.

Skupina ozbrojených členů Hamásu znovu pronikla z Pásma Gazy na jih Izraele.

Izraelská armáda tvrdí, že Írán pomáhá Hamásu sdílením zpravodajských informací.

Český premiér Petr Fiala bude usilovat o to, aby summit EU potvrdil jednoznačnou podporu Izraeli a jeho právo na sebeobranu. Uvedl to po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Vůdce Íránem podporovaného libanonského šíitského radikálního hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh se v Bejrútu sešel s lídry Palestinského islámského džihádu Zijádem Nachalou a zástupcem šéfa Hamásu Sálihem Arúrím.

Izrael zřejmě na bojišti používá metodu rušení GPS signálu, která poskytuje falešná data o poloze, a znemožňuje tak navigaci. Napsal o tom server Politico s odkazem na zjištění vědců z Texaské univerzity v Austinu. Ti tvrdí, že důkazem o tak zvaném spoofingu jsou podezřelá data o pohybu komerčních letů nad oblastí Středomoří. Podle serveru tato taktika může sloužit ke zmatení moderních naváděných raket používaných například hnutím Hizballáh, zároveň ale představuje riziko pro leteckou dopravu.

Fiala bude usilovat o to, aby summit Evropské unie tento týden potvrdil jednoznačnou podporu Izraeli a jeho právo na sebeobranu. Uvedl to na sociální síti X po jednání se svým protějškem Benjaminem Netanjahuem v Tel Avivu.

"Přijel jsem v této nesmírně složité době vyjádřit naši jednoznačnou solidaritu s Izraelem, 7. říjen byl pro Izrael a židovský národ nejtragičtějším za desítky let. Teroristické útoky Hamásu jsou nevýslovně brutální a Izrael má plné právo na obranu," uvedl na sociální síti X Fiala u příležitosti návštěvy Izraele.

Zhruba 800 uprchlíků z jižního Izraele našlo po nedávném teroristickém útoku palestinských radikálů azyl v hotelu Kfar Maccabiah, nacházejícím se ve městě Ramat Gan v telavivské oblasti.

Kapacita hotelu byla po začátku války navýšena, v komplexu navíc vzniklo stanové městečko, které ubytuje dalších zhruba 200 uprchlíků, tentokrát ze severní části země. První z nich se do městečka dostanou už ve čtvrtek. Českým novinářům to řekl Amir Gissin, výkonný ředitel mezinárodní židovské sportovní organizace Maccabi World Union, která komplex vlastní.

Při izraelském bombardování Pásma Gazy od 7. října zahynulo nejméně 6546 lidí, včetně 2704 dětí, a dalších 17 439 lidí bylo zraněno. Podle agentury Reuters to dnes oznámilo ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, kde vládne radikální hnutí Hamás.

Zeť bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, dnes prohlásil, že normalizační dohody, které jménem Spojených států pomáhal zprostředkovat mezi Izraelem a arabskými zeměmi, jsou teď "důležitější než kdy jindy". Podle agentury Reuters to Jared Kushner uvedl na investorském fóru v Rijádu, kde předtím šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová uvedla, že válečný konflikt mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy už má negativní dopady na ekonomiky sousedních zemí.

Jordánský král Abadalláh II. vyzval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby apeloval na Izrael s cílem ukončit válku v Pásmu Gazy. Ukončení konfliktu král označil za naprosto nezbytné a řekl, že v opačném případě hrozí "exploze" v regionu.

Premiér Petr Fiala společně s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem přiletěli do Izraele, který vede válku proti Hamásu, ovládajícímu Pásmo Gazy. Fiala bude jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a s prezidentem Jicchakem Herzogem. Setká se také s rodinou česko-izraelské oběti teroristického útoku Hamásu Orana Elfasiho. Český vládní speciál odstartoval ráno z Prahy, do Izraele letěl se zastávkou ve Vídni, kde přistoupil Nehammer.

Ve vyjednávání o rukojmích, které unesl Hamás, bylo dosaženo určitého pokroku, řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Doufá, že v této otázce brzy nastane průlom. Katar udržuje kontakty s Hamásem a působí ve vyjednávání jako prostředník.

Hamás je osvobozenecké hnutí, které brání svoji zemi. Prohlásil to ve svém projevu turecký prezident Recep Erdogan.

Izraelský historik Juval Noach Harari podepsal prohlášení odsuzující "lhostejnost" některých amerických a evropských liberálů vůči zvěrstvům radikálního hnutí Hamás. Akademik, který se proslavil mezinárodním bestsellerem o historii lidstva s názvem Sapiens: Stručné dějiny lidstva, také v rozhovoru s listem The Guardian obvinil některé liberály z "extrémní morální necitlivosti" a zrady levicové politiky.

Sedmačtyřicetiletý historik deníku řekl, že musel zasáhnout poté, co hovořil s mírovými aktivisty ve vlastní zemi. Ti podle něj byli "zcela zdrceni" a cítili se "opuštěni a zrazeni údajnými spojenci v mírovém úsilí" poté, co někteří světoví akademici, umělci a intelektuálové podepsali dopisy, v nichž odsuzovali krutosti v Gaze, ale výslovně neodsoudili útok Hamásu na Izrael.

Yuval Noah Harari. | Foto: Penguin Random House

Izraelské úřady zatím identifikovaly 1106 obětí útoků Hamásu ze 7. října. Celkem zahynulo přes 1400 Izraelců.

Katar se snaží zprostředkovat a vyjednat propuštění izraelských rukojmích z Pásma Gazy. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na své izraelské zdroje.

Izraelský ministr financí Becalel Smotrič uvedl, že každý den války s Hamásem od útoků 7. října stojí Izrael zhruba miliardu šekelů (zhruba 5,7 miliardy korun).

Papež František vyzval k propuštění izraelských rukojmích a ke vpuštění humanitární pomoci do Pásma Gazy.

Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan vyzval generálního tajemníka této světové organizace Antónia Guterrese, aby okamžitě odstoupil z funkce. Vystupňoval tak izraelskou kritiku za Guterresova úterní slova, že útok Hamásu na Izrael "nevznikl ve vakuu" a že Palestinci trpěli 56 let "dusivou okupací".

Izrael pozastavil vydávání víz představitelům OSN. Reaguje tím na výroky generálního tajemníka Antónia Guterrese, uvedl izraelský velvyslanec při OSN.

Izrael v noci na dnešek pokračoval v náletech na Pásmo Gazy. Zasáhl také na okupovaném Západním břehu, kde zemřeli tři Palestinci.

Na Izrael, který Pásmo Gazy, z něhož Hamás útočil, masově bombarduje, apeloval ve vyjádření na serveru Medium také bývalý americký prezident Barack Obama, jenž taktéž tvrdě zkritizoval "hrozivý útok" Hamásu.

"Při bombardování Gazy již zahynuly tisíce Palestinců, mezi nimi mnoho dětí. Statisíce lidí byly vyhnány ze svých domovů. Rozhodnutí izraelské vlády odříznout zajaté civilní obyvatelstvo od potravin, vody a elektřiny hrozí nejen zhoršením narůstající humanitární krize, ale mohlo by dále zatvrdit postoje Palestinců na celé generace, oslabit celosvětovou podporu Izraele," je přesvědčen Obama.

Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan vyzval generálního tajemníka světové organizace Antónia Guterrese, aby okamžitě odstoupil z funkce, a dále tak vystupňoval izraelskou kritiku za Guterresova úterní slova o tom, že útok Hamásu na Izrael "nevznikl ve vakuu" a že Palestinci trpěli 56 let "dusivou okupací".

Skupině ozbrojenců Hamásu se z Pásma Gazy podařilo proniknout do jižního Izraele, kde je ale zlikvidovala izraelská armáda. Informuje o tom server CNN s odvoláním na izraelskou armádu, podle níž se radikálové do Izraele dostali tunelem pod mořem.

Ze dvou desítek nákladních aut, která dnes měla dopravit další humanitární pomoc do Pásma Gazy, jich bylo vpuštěno jen osm, informoval večer palestinský Červený půlměsíc. Pět přivezlo vodu, dva potraviny a jeden léky. Dodávky v takovém denním množství jsou ale nedostatečné, a proto mnozí, včetně Světové zdravotnické organizace (WHO) volají po okamžitém humanitárním příměří.

Biden a bin Salmán se shodli, že budou vyvíjet širší diplomatické úsilí ve snaze "udržet stabilitu v celém regionu a zabránit rozšíření konfliktu", uvedl Bílý dům s tím, že v nadcházejícím období budou oba státníci nadále úzce spolupracovat přímo i prostřednictvím svých týmů. Americký prezident i saúdskoarabský vládce přivítali dodávky humanitární pomoci z Egypta do Pásma Gazy a současně připustili, že je třeba udělat mnohem více, aby si civilisté v Gaze udrželi přístup k jídlu, vodě a lékařské pomoci.

Oba také uvítali pokračující úsilí o propuštění rukojmích, které Hamás zajal během krvavého vpádu ozbrojenců do jižního Izraele 7. října, a vyzvali k jejich okamžitému propuštění, dodal Bílý dům.

Biden a bin Salmán se shodli, že budou vyvíjet širší diplomatické úsilí ve snaze "udržet stabilitu v celém regionu a zabránit rozšíření konfliktu", uvedl Bílý dům s tím, že v nadcházejícím období budou oba státníci nadále úzce spolupracovat přímo i prostřednictvím svých týmů. Americký prezident i saúdskoarabský vládce přivítali dodávky humanitární pomoci z Egypta do Pásma Gazy a současně připustili, že je třeba udělat mnohem více, aby si civilisté v Gaze udrželi přístup k jídlu, vodě a lékařské pomoci.

Oba také uvítali pokračující úsilí o propuštění rukojmích, které Hamás zajal během krvavého vpádu ozbrojenců do jižního Izraele 7. října, a vyzvali k jejich okamžitému propuštění, dodal Bílý dům.

Americký prezident Joe Biden dnes telefonicky hovořil se saúdskoarabským korunním princem Muhammadem bin Salmánem, přičemž hlavním tématem jejich rozhovoru byla válka mezi Izraelem a radikální palestinskou skupinou Hamás. S odkazem na prohlášení Bílého domu o tom informovala agentura Reuters.

Mluvčí Pentagonu Ryder dnes také reagoval na zprávy amerických médií o tom, že USA doporučují Izraeli, aby odložil pozemní invazi do Pásma Gazy, aby USA měly čas se připravit na možné útoky na americké zájmy na Blízkém východě.

"Kdy a jak Izrael provede své operace záleží na jeho rozhodnutí. My se nyní snažíme pochopit, jaké jsou jeho (vojenské) potřeby a předáváme zkušenosti z bojů v zastavěných oblastech. Současně se snažíme zdůraznit, že je důležité omezovat civilní oběti," řekl Ryder. Uvedl také, že americký ministr obrany Lloyd Austin je se svým izraelským protějškem v kontaktu "téměř na denní bázi".

"Spojené státy nevyhledávají konflikt s Íránem. Nechceme, aby se tento konflikt rozšířil. Ale pokud Írán nebo jeho zástupné skupiny zaútočí na americký personál, buďte si jistí, že své lidi budeme bránit rychle a rozhodně," řekl dnes také americký ministr zahraničí Antony Blinken na jednání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku.

Americké jednotky a jejich partneři byli za poslední týden v Sýrii a Iráku cílem nejméně 13 raketových a dronových útoků ze strany skupin blízkých Íránu, řekl mluvčí Pentagonu Pat Ryder. Situace v regionu se zostřila poté, co Izrael začal s rozsáhlým bombardováním palestinského Pásma Gazy v reakci na krvavý útok tamního islamistického hnutí Hamás na jižní Izrael

Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) na sociální síti X upozornil, že kvůli nedostatku paliva hrozí, že ve středu večer zastaví v Gaze činnost. "UNRWA dojde palivo zítra (ve středu) večer, což nás přinutí k zastavení práce i dodávek humanitární pomoci lidem v nouzi," uvedl úřad.

Šéf Palestinské autonomie Abbás po schůzce s Macronem vyzval k okamžitému ukončení izraelské "agrese" v Gaze a k ochraně palestinských civilistů. "Vyzýváme Vás, prezidente Macrone, zastavte tuto agresi," řekl Abbás před novináři. Šéf Palestinské autonomie odsoudil izraelské bombardování Pásma Gazy, které podle něj "barbarským způsobem zabíjí nevinné civilisty".

Ze dvou desítek nákladních aut, která dnes měla dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy, tam nepřijelo žádné. Podle agentury Reuters to řekla mluvčí OSN. "Doufáme, že ten materiál bude moci vjet do Gazy ve středu," uvedla Eri Kaneková. Americký prezident Joe Biden dnes novinářům řekl, že humanitární pomoc do Gazy nepřichází "tak rychle, jak je to potřeba".

Útok palestinského hnutí Hamás byl traumatizující pro Izrael, ale také to byla katastrofa pro Palestince, prohlásil dnes francouzský prezident Emmanuel Macron po setkání se šéfem Palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem v Ramállahu na okupovaném Západním břehu. Macron, který dnes jednal i s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, rovněž uvedl, že nic nemůže ospravedlnit utrpení civilistů v Pásmu Gazy. "Hamás nereprezentuje palestinský lid," řekl Macron novinářům po boku s Abbásem v Ramalláhu. "Palestinský život stojí za život francouzský, který stojí za život izraelský," prohlásil také Macron podle agentury AFP.

USA budou spolupracovat s Čínou, aby se konflikt z Izraele nerozšířil. Na útok Íránu nebo jeho spojenců by reagovaly rozhodně, řekl Blinken na RB OSN.

Některá izraelská média kritizují organizátory dnešní tiskové konference s jednou z žen, které v pondělí propustilo palestinské hnutí Hamás po více než dvou týdnech, kdy je drželo jako rukojmí s dalšími dvěma stovkami lidí. Pětaosmdesátiletá Jocheved Lifšicová totiž před novináři také řekla, že se Hamás o rukojmí dobře staral, a kritizovala izraelskou vládu, že nedokázala útoku stovek ozbrojenců na Izrael ze 7. října zabránit.

Izraelský velvyslanec při OSN kritizoval Guterrese za výroky o životě Palestinců pod izraelskou okupací, podle něj šéf OSN ospravedlňuje terorismus.

Generální tajemník OSN António Guterres dnes řekl, že je hluboce znepokojený jasným porušováním mezinárodního humanitárního práva v Pásmu Gazy.

"V zásadním okamžiku jako je tento, je klíčové, aby bylo jasno ve věci principů - počínaje základním principem, jakým je nutnost brát ohled na civilisty a chránit je," cituje agentura Reuters Guterrese, který vystoupil na dnešním jednání Rady bezpečnosti OSN k situaci v Pásmu Gazy.

Podle zjištění Aktuálně.cz přijal Černínský palác palestinského velvyslance v Praze Chálida al-Atraše.

Z českých politiků již do Izraele po útocích Hamásu zavítal ministr zahraničí Jan Lipavský. Byl vůbec prvním zahraničním státníkem, který tak učinil.

Mluvčí české vlády Václav Smolka potvrdil, že premiér Petr Fiala (ODS) ve středu navštíví Izrael. Jednat bude se svým protějškem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Jicchakem Herzogem. Cílem setkání bude podpora Izraele včetně koordinace v kontextu Evropské rady, která zasedá od čtvrtka v Bruselu. Společně s Fialou letí do Izraele rakouský kancléř Karl Nehammer.

Český premiér Petr Fiala by ve středu měl společně s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem letět do Izraele. Uvedla to dnes rakouská agentura APA s odvoláním na úřad kancléře. Cílem cesty je podle rakouské agentury "ukázat solidaritu s izraelským lidem".

Vláda Spojených států pracuje na plánu evakuace statisíců svých občanů z Blízkého východu pro případ, že by si to vyžádalo rozšíření války mezi Izraelem a Hamásem do jiných částí regionu. Deníku The Washington Post to řekla čtveřice činitelů obeznámených s americkými úvahami.

Celkový počet obětí izraelského ostřelování Pásma Gazy stoupl na nejméně 5791, z toho 2360 dětí. Uvedla to dnes agentura Reuters s odkazem na palestinské ministerstvo zdravotnictví ovládané radikálním hnutím Hamás, podle kterého jen za posledních 24 hodin zahynulo 704 Palestinců. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Jocheved Lifšicová, kterou v pondělí večer propustil ze zajetí Hamás, dále uvedla, že ji ozbrojenci 7. října při převozu do Pásma Gazy zbili holemi. Dodala, že během dvoutýdenního zajetí na palestinském území s ní ale zacházeli dobře. Křehce vypadající Lifšicová, sedící na invalidním vozíku, řekla novinářům, že jí během jejího nedobrovolného pobytu v síti tunelů v Pásmu Gazy navštívil lékař a že bylo postaráno o všechny její potřeby.

Pětaosmdesátiletá Izraelka Jocheved Lifšicová, kterou Hamás propustil ze zajetí. | Foto: Reuters

Válečný konflikt nepříznivě ovlivnil až 80 procent společností z odvětví vyspělých technologií působících v Izraeli. Největší problémy mají kvůli odvodům do záloh s nedostatkem pracovníků, ale také se získáváním finančních prostředků. Podle serveru Ynetnews to vyplývá z průzkumu Izraelského úřadu pro inovace a institutu SNPI provedeného mezi 500 společnostmi z odvětví vyspělých technologií.

Pětaosmdesátiletá Jocheved Lifšicová, kterou v pondělí večer propustilo ze zajetí palestinské islamistické hnutí Hamás, se zdá být v pořádku, působí velmi bystře a je ochotná předávat informace, které by mohly vést k osvobození dalších lidí. Stanici BBC to řekla její dcera Šarone Lifšicová, která se se svou matkou shledala v izraelské nemocnici.

Společně s Lifšicovou Hamás propustil i devětasedmdesátiletou Nurit Cooperovou, stále ale drží  dalších zhruba200 zajatců. Obě ženy byly 7. října uneseny z kibucu Nir Oz a jejich manželé jsou stále v Pásmu Gazy.

Izraelka Jocheved Lifšicová mluví na tiskové konferenci v Tel Avivu poté, co ji Hamás propustil ze zajetí. | Foto: Reuters

"Prvním cílem, který bychom dnes měli mít, je propuštění všech rukojmích bez rozdílu," uvedl Macron po jednání s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem.

S odkazem na Hamás Macron uvedl, že je "naší povinností bojovat proti těmto teroristickým skupinám", ale také zabránit rozšiřování konfliktu. Macron se chce snažit o dojednání humanitárního příměří a otevření politické perspektivy řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Zopakoval, že podporuje dvoustátní řešení, tedy vytvoření nezávislého palestinského státu po boku Izraele.

Francouzský prezident Emmanuel Macron s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem v Jeruzalémě. | Foto: Reuters

"Hamás si přeje, abychom řešili unesené a aby naše armáda nevstoupila do Gazy a nezlikvidovala jeho infrastrukturu. To se nestane, děláme ale vše, co je v našich silách, abychom je přivedli zpět domů," dodal Kac v rozhovoru pro The Bild.

Izrael nebude odkládat pozemní ofenzivu do Pásma Gazy kvůli rukojmím, kterých se zmocnili členové radikálního hnutí Hamás. V rozhovoru s německým bulvárním deníkem Bild to řekl izraelský ministr energetiky Jisrael Kac.

Izrael podle Kace dělá vše pro to, aby dosáhl propuštění zadržovaných. "Nemůže to však zabránit našim akcím, včetně pozemní ofenzivy, pokud se pro ni rozhodneme, protože to je to, co Hamás chce," řekl Kac, který by se měl od ledna příštího roku stát izraelským ministrem zahraničí.

"Myslím, že teď je na mezinárodním společenství, možná i na Evropské unii, abychom přišli s nějakou vizí toho, jak vlastně má být do budoucna Pásmo Gazy spravované," řekl Lipavský v rozhovoru s ČTK.

"Představa, že mezi dvěma miliony obyvatel Pásma Gazy najdeme příslušníky Hamásu a nějakým způsobem se té teroristické organizace zbavíme, tak to je opravdu hledání jehly v kupce sena," dodal český ministr zahraničí. Zdůraznil, že nyní je klíčové se ptát, co by mělo přijít potom.

Mezinárodní společenství, ale i Evropská unie by měly přijít s vizí toho, jak má být do budoucna Pásmo Gazy spravované. V rozhovoru s ČTK to uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Šéf české diplomacie se v pondělí účastnil zasedání unijních ministrů v Lucemburku, kde dění v Izraeli a v Pásmu Gazy bylo jedním z hlavních témat. Právě Lipavský byl prvním zahraničním státníkem, který Izrael navštívil nedlouho po útocích Hamásu ze 7. října. 

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). | Foto: Reuters

Francouzský prezident Emmanuel Macron přiletěl do Tel Avivu, aby vyjádřil solidaritu Francie s Izraelem po útoku Hamásu, setká se také s Netanjahuem, píše AFP.

Americký prezident Joe Biden v pondělním telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem zdůraznil potřebu zajistit pravidelný přísun humanitární pomoci do palestinského Pásma Gazy.

Šéf Bílého domu zároveň uvítal pondělní propuštění dvou Izraelek, které Hamás držel jako rukojmí, a zopakoval, že Hamás by měl propustit všechny zajatce. Bílý dům o tom informoval v prohlášení.

Zpravodajský web televize al-Džazíra píše, že tábor Šatí u pobřeží Středozemního moře je velmi hustě osídlený a jedná se o třetí největší tábor v Pásmu Gazy.

Izraelská armáda podle agentury Reuters uvedla, že zasáhla pozice radikální palestinské skupiny Hamás v uprchlickém táboře v Pásmu Gazy. 

Izraelský armádní mluvčí podle Reuters uvedl, že terčem úderu bylo místo v táboře Šatí, odkud Hamás plánoval útoky. Bližší podrobnosti podle agentury nesdělil.

Hamásem ovládané ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že Izrael v noci na dnešek bombardoval v Pásmu Gazy uprchlický tábor, což si vyžádalo desítky mrtvých a zraněných, píše agentura Reuters. Ta zároveň uvádí, že nebyla schopna toto tvrzení nezávisle ověřit. Izraelská armáda nařčení nekomentovala.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na jednání v Teheránu kritizoval kroky USA na Blízkém východě, které by podle něj mohly vést k eskalaci konfliktu mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás. Lavrov podle agentury AFP konkrétně zmínil vyslání dvou amerických letadlových lodí na Blízký východ.

Lavrov podle zahraničních agentur prohlásil, že čím více jednostranných "proaktivních opatření podobného typu podniká nějaký stát, tím více narůstá riziko vyostření konfliktu". Podle šéfa ruské diplomacie jsou nicméně zapotřebí okamžité kroky, které by zajistily klid zbraní, vyřešily humanitární otázky a nasměrovaly znepřátelené strany k míru založenému na principu "dvou států".

Kancelář izraelského premiéra později propuštění dvou izraelských seniorek potvrdila a uvedla, že byly předány izraelské armádě a jsou na cestě do izraelské nemocnice, kde se setkají se svými rodinami.

Podle egyptské státní tiskové agentury byly ženy propuštěny na přechodu Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Mezinárodní výbor Červeného kříže potvrdil, že dvojici vyvezl z Pásma Gazy jakožto neutrální prostředník.

Palestinské islamistické hnutí Hamás tvrdí, že propustilo ze zajetí dvě ženy, které zadržovalo jako rukojmí od útoku ze 7. října. Na internetu to podle agentur uvedl mluvčí ozbrojeného křídla skupiny Abú Ubajdá. Důvody k propuštění rukojmí byly podle něj humanitární a zdravotní.

Do palestinského Pásma Gazy vjelo od soboty z Egypta 54 kamionů s humanitární pomocí. Přechod Rafáh je otevřený teprve třetí den. Od humanitárních organizací i některých zahraničních politiků zní výzvy, aby Izrael povolil dovézt do Pásma Gazy i pohonné hmoty potřebné pro výrobu elektřiny v nemocnicích, které jsou přeplněné tisícovkami zraněných.

Izraelská vláda uspořádala uzavřenou tiskovou konferenci pro dvě stovky zahraničních novinářů, jimž ukázala necelou hodinu záběrů masakrů a mučení Izraelců členy palestinského hnutí Hamás. Šlo u události ze 7. října, kdy Hamás provedl bezprecedentní a překvapivý útok na Izrael a zabil při něm na 1400 lidí, mezi obětmi byli nejen Izraelci, ale také lidé z dalších zemí.

Kromě vražd a mučení civilistů, včetně žen a dětí, v izraelském pohraničí vypálil Hamás týž den na Izrael s Pásma Gazy několik tisíc raket. Izraelská vláda zdůvodnila tiskovou konferenci, z níž se nesměly pořizovat záznamy, pochybnostmi některých o tom, jaká zvěrstva Hamás na Izraelcích páchal.

Británie pošle do Pásma Gazy další humanitární pomoc v hodnotě 20 milionů liber (asi 566 milionů Kč). Zákonodárcům v Dolní sněmovně to dnes oznámil premiér Rishi Sunak, který palestinské civilisty označil za oběti radikálního hnutí Hamás.

Premiér se vyjádřil také k závěrům vyšetřování výbuchu v nemocnici Al-Ahlí v Pásmu Gazy minulý týden, kde zemřelo několik set Palestinců. Z incidentu se navzájem ovlivňovaly islamistické organizace v Pásmu Gazy a izraelská armáda. Britští zpravodajci podle Sunaka stejně jako jejich francouzští kolegové došli k závěru, že výbuch pravděpodobně způsobila raketa vypálená z Pásma Gazy na Izrael.

Je potřeba zajistit, aby humanitární pomoc Pásmu Gazy nebyla využita k dalším útokům proti Izraeli. Po jednání unijních ministrů zahraničí to dnes v Lucemburku řekl ministr Jan Lipavský. Jak dodal, Česko i několik dalších států na jednání opětovně zdůraznily, že stojí za Izraelem a jeho právem na sebeobranu.

Pro zajištění nejnutnějších potřeb v Pásmu Gazy by byla třeba nejméně stovka kamionů denně, uvedla OSN. Před propuknutím nynějšího konfliktu přijíždělo do enklávy několik stovek kamionů za den.

Z přechodu Rafáh na hranici s Egyptem do Pásma Gazy vjel dopoledne třetí konvoj s humanitární pomocí. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na pracovníka humanitární organizace a dva bezpečnostní zdroje

Šéf německé konzervativní opozice Friedrich Merz uvedl, že podmínkou pro udělení německého občanství by mělo být uznání práva Izraele na existenci a bezpečnost. Merz to řekl v neděli ve veřejnoprávní televizi ZDF.

"Kdo to nepodepíše, nemá v Německu co pohledávat," řekl předseda Křesťanskodemokratické unie a dodal, že bezpečný Izrael je i v německém státním zájmu.

Počet obětí izraelského ostřelování Pásma Gazy přesáhl 5000. Za posledních 24 hodin tam přišlo o život 436 Palestinců, včetně 182 dětí. Bilance zraněných vzrostla na 15 273, uvedla agentura Reuters s odkazem na palestinské ministerstvo zdravotnictví řízené radikálním hnutím Hamás.

Podle mluvčího izraelské armády Daniela Hagariho se na nočních operacích "hluboko" v Pásmu Gazy podíleli členové tankových a pěchotních jednotek. "Jde o výpady, při kterých zabíjíme skupiny teroristů, které se připravují na další fázi naší války," řekl. Cílem těchto operací je také získávat informace o rukojmích, které Hamás drží. Podle Hagariho jde o 222 lidí.

Zahraniční pracovníci v Izraeli uvedli, že se po říjnovém útoku Hamásu nemohou vrátit domů ke svým rodinám. Často totiž musí zaplatit "vysoké poplatky za zprostředkování" práce v zemi, což způsobuje, že mnozí z nich mají příliš velké dluhy na to, aby mohli odejít. Napsal o tom list The Guardian.

Izraelská armáda uvedla, že v noci na dnešek provedla omezené pozemní výpady do Pásma Gazy s cílem bojovat s ozbrojenci hnutí Hamás. Informoval o tom dnes mluvčí izraelských ozbrojených sil Daniel Hagari. Dodal, že cílem nočních náletů na Pásmo Gazy byla místa, kde se bojovníci Hamásu shromažďují, aby zaútočili na izraelské vojáky před případnou širší invazí Izraele na toto území.

Reportér Aktuálně.cz Martin Novák ve svém komentáři vzpomíná, jak to vypadalo v Pásmu Gazy v devadesátých letech a na začátku nového milénia. Oblast navštívil v rámci svých cest do Izraele.

Podle českého ministra Jana Lipavského je otázkou, zda lze vyhlášení humanitárního příměří vyjednat s radikální organizací Hamás, která Pásmo ovládá. 

"Gazu kontroluje teroristická organizace, která denně vysílá rakety, provedla barbarský útok na izraelském území. Takže je otázka, jak takové příměří ustavit," řekl Lipavský.

Okamžitou prioritou blízkovýchodního konfliktu je z pohledu Evropské unie doručení humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy ostřelovaného Izraelem. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí členských zemí to prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož by věci pomohlo vyhlášení humanitárního příměří.

Josep Borrell | Foto: Reuters

Vůdce Hamásu Ismáíl Haníja a íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján podle agentury Reuters hovořili po telefonu o tom, jak zastavit izraelské "brutální zločiny".

Izraelská armáda uvedla, že za poslední den provedla 320 útoků na cíle v Pásmu Gazy a podnikla také čtyři údery proti buňkám Hizballáhu v Libanonu.

Očekává se, že Izrael brzy zahájí také rozsáhlou pozemní operaci v Gaze. Ministr obrany Joav Galant uvedl, že izraelská vojenská kampaň zde "může trvat měsíc, dva nebo tři". Měla by to ale podle něj být poslední taková operace v oblasti, "z toho prostého důvodu, že po ní už Hamás nebude existovat".

Izrael také znovu zaútočil na pozice ozbrojenců Hizballáhu v Libanonu. Izraelská armáda se tam podle svého prohlášení zaměřila na pozice radikálů, kteří se chystali útočit na Izrael raketami a protitankovými střelami.

Zástupce generálního tajemníka OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Martin Griffiths zprávu o 14 kamionech potvrdil. "Další malý záblesk naděje pro miliony lidí, kteří zoufale potřebují humanitární pomoc. Potřebují však více, mnohem více," uvedl na síti X.

Do Pásma Gazy v neděli vjelo z Egypta 14 nákladních vozů s humanitární pomocí, uvedl Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA).

Americký prezident Joe Biden v neděli telefonicky hovořil s čelními představiteli Kanady, Francie, Británie, Německa a Itálie o válce mezi Izraelem a islamistickým radikálním hnutím Hamás. Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na Bílý dům. Agentura Reuters předtím napsala, že si Biden zvlášť také volal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a papežem Františkem. Zatím není jasné, proč Bidenův hovor se západními představiteli nezahrnoval Japonsko, podotkl Reuters a upozornil, že jinak prezident hovořil s představiteli zemí, které tvoří skupinu ekonomicky vyspělých zemí G7.

Izraelský voják zahynul v neděli při razii izraelské armády v Pásmu Gazy, kontrolovaném palestinským radikálním hnutím Hamás, když ho zasáhla protitanková střela. Další tři izraelští vojáci utrpěli zranění, informovala agentura Reuters s odvoláním na izraelskou armádu. Izraelští vojáci provádějí přeshraniční razie, které jsou podle armády zaměřeny na vyčištění oblasti a shromažďování informací o pohřešovaných lidech a rukojmích, které Hamás v enklávě zadržuje. Podle izraelských úřadů je v Pásmu Gazy drženo jako rukojmí 212 lidí, které Hamás unesl při krvavém útoku na izraelské území 7. října.

Americký ministr obrany Lloyd Austin dnes prohlásil, že Spojené státy by se nerozpakovaly zasáhnout, pokud by nějaká organizace či země chtěla rozšířit konflikt mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás. Informovala o tom agentura AFP. "Existují obavy z výrazného stupňování útoků na naše vojáky a občany po celém (blízkovýchodním) regionu," řekl šéf Pentagonu v pořadu americké televize ABC This Week. "Těm, kdo by se pokoušeli konflikt rozšířit… radíme, aby to nedělali. Máme právo se bránit a nebudeme se rozpakovat podle toho jednat," dodal.

Izraelská armáda uvedla, že výstřel z jejího tanku v neděli omylem zasáhl egyptskou pozici poblíž hranice Egypta s palestinským Pásmem Gazy a s Izraelem. Informovala o tom agentura Reuters. Mluvčí egyptské armády řekl, že členové pohraniční stráže utrpěli lehká zranění, když je zasáhly střepiny granátu vypáleného z izraelského tanku. "Izraelský armádní tank omylem zasáhl egyptskou pozici poblíž hranice v sektoru Kerem Šalom," napsala izraelská armáda v prohlášení. Vyjádřila politování a uvedla, že incident je předmětem vyšetřování.

Izrael v 16. den války proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás zintenzivnil údery na Pásmo Gazy a znovu vyzval obyvatele severních částí tohoto území, aby se přesunuli na jih. Podle místních úřadů při izraelském bombardování za posledních 24 hodin zahynulo 266 Palestinců, čímž celkový počet mrtvých překonal hranici 4600. Humanitární situace v Pásmu Gazy se podle mezinárodních organizací stále horší, například nemocnice zoufale potřebují palivo do generátorů, aby se mohly postarat o raněné. Izraelská armáda, která intenzivně ostřeluje Pásmo Gazy, dnes pomocí letáků vzkázala obyvatelům na severu, ať se přesunou na jih, jinak mohou být považováni za komplice Hamásu. Její mluvčí sdělil, že jednotky se nadále připravují na další fázi bojů, která bude podle serveru The Times of Israel spočívat v právě pozemním útoku.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli varoval libanonské šíitské hnutí Hizballáh před otevřením druhé válečné fronty s Izraelem. Takový krok by podle něj způsobil izraelské protiúdery "nepředstavitelných" rozměrů, které by způsobily "devastaci" Libanonu, uvedla agentura Reuters. Izraelské ministerstvo obrany dříve oznámilo, že má v plánu evakuovat dalších 14 obcí v blízkosti libanonské hranice. K dalším evakuacím přistoupí právě v souvislosti s opakovanými raketovými a dělostřeleckými útoky Hizballáhu a spřátelených palestinských frakcí v posledních dvou týdnech. "Nemohu vám nyní říci, zda se Hizballáh rozhodne plně vstoupit do války v Gaze. Pokud tak ale učiní, povede to ke zničení Libanonu. Udělá svou životní chybu. Zasáhneme ho silou, kterou si ani nedokáže představit, a dopad na něj i Libanon bude zničující," řekl Netanjahu.

Situace na Blízkém východě se může "vymknout kontrole", pokud Izrael a Spojené státy "okamžitě neukončí zločiny proti lidskosti a genocidu v Pásmu Gazy". Podle agentury AFP to dnes prohlásil íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhjá.

"Region je nyní jako sud střelného prachu. Chtěl bych varovat Spojené státy a loutkový izraelský režim, že pokud okamžitě neukončí zločiny proti lidskosti a genocidu v Gaze, je kdykoli možné cokoli a region by se stal nekontrolovatelným," prohlásil Amírabdolláhján během setkání s jihoafrickou ministryní zahraničí Naledi Pandorovou v Teheránu.

Přes hraniční přechod Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy dnes začal přejíždět druhý konvoj s humanitární pomocí. Je v němž 17 kamionů, informovala agentura AFP. První konvoj byl do Gazy vpuštěn v sobotu. Pásmo Gazy je terčem odvetného izraelského bombardování a blokády po brutálním útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října.

Palestinské hnutí Hamás tvrdí, že izraelské údery na Pásmo Gazy jsou v posledních hodinách intenzivnější, píše agentura AFP. Celková bilance obětí od soboty vzrostla na 4651 mrtvých, z čehož 40 procent tvoří děti, a více než 14.245 zraněných, z nichž 70 procent jsou ženy a děti, uvedlo palestinské ministerstvo zdravotnictví.

V současnosti neexistují poznatky, že by se muslimská komunita v České republice radikalizovala. V dnešních Otázkách Václava Moravce České televize to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v souvislosti s napětím v Pásmu Gazy po teroristickém útoku palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael ze začátku října. Kdyby byl na propalestinských shromážděních jakkoli podporován terorismus, policie by podle Rakušana zasáhla.

"V téhle chvíli nemáme žádné indicie o tom, že by v muslimské komunitě v Česku docházelo k radikalizaci," uvedl Rakušan. Tuzemská muslimská komunita není podle něho příliš početná a shromáždění na podporu Palestiny nejsou na rozdíl například od Berlína a Paříže primárně muslimskými akcemi.

Server The Times of Israel s odkazem na diplomatický zdroj informoval o tom, že americká vláda i vlády některých evropských zemí, jejichž občané byli Hamásem uneseni, tlačí na Izrael, aby kvůli rukojmím, které ozbrojenci v pásmu drží, pozemní invazi do Gazy odložil. V sobotu večer byl na svůj postoj znovu dotázán i americký prezident Joe Biden, který řekl jen, že s Izraelci mluví. Ti dnes potvrdili, že v Pásmu Gazy je drženo 212 lidí jako rukojmí, v sobotu měli informace o 210 unesených.

Palestinské hnutí Hamás tvrdí, že izraelské údery na Pásmo Gazy jsou v posledních hodinách intenzivnější, píše agentura AFP. Podle údajů úřadů v Pásmu Gazy, které kontroluje toto hnutí, během noci zemřelo kvůli izraelským úderům 55 lidí a bylo zničeno přes 30 domů.

Palestinské ministerstvo zdravotnictví doplnilo, že při izraelských vojenských úderech na okupovaném Západním břehu Jordánu dnes v noci zahynulo pět lidí

Izrael má v plánu evakuovat dalších 14 obcí v blízkosti libanonské hranice, uvedla dnes agentura Reuters s odkazem na společné prohlášení ministerstva obrany a armády. K dalším evakuacím přistoupí v souvislosti s opakovanými raketovými a dělostřeleckými útoky libanonského šíitského hnutí Hizballáh a spřátelených palestinských frakcí v posledních dvou týdnech.

Obce uvedené v prohlášení, které schválil ministr obrany Joav Galant, leží v blízkosti Libanonu a Sýrie. Podle ministerského Národního úřadu pro řešení mimořádných událostí (NEMA) budou obyvatelé odvezeni do státem financovaných penzionů.

Minulý týden Izrael zahájil evakuaci 28 obcí, které se nacházejí dva kilometry od hranice, a také města Kirjat Šmona, která má zhruba 23 tisíc obyvatel.

Izraelské ostřelování vyřadilo z provozu letiště v syrském Damašku a Halabu (Aleppo). Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na syrská státní média. Server listu The Times of Israel zatím informoval o tom, že Izrael varoval Libanon před rizikem války, do které ho podle něj táhne Hizballáh.

Podrobnosti o izraelských útocích na dvojici letišť zatím nejsou známé. Izrael ale údery proti těmto leteckým přístavům v poslední době podniká opakovaně.

Dalšího ze svých sousedů - Libanon - zase Izrael prostřednictvím své armády varoval, že sílící útoky radikálů z Hizballáhu s sebou nesou riziko, že tuto blízkovýchodní zemi zatáhnou do války. "Hizballáh hraje velmi, velmi nebezpečnou hru. Vyhrocují situaci. Každý den vidíme více a více útoků," uvedlo izraelské vojsko. Libanon by podle něj válkou mohl jen ztratit.

Izrael obyvatele Pásma Gazy podle palestinských zdrojů formou letáků varoval, že pokud zůstanou v jeho severní části, mohou být považováni za komplice radikálního palestinského hnutí Hamás. Informoval o tom server BBC News, který připomíná, že Izrael zřejmě chystá v Gaze pozemní ofenzivu. Agentura Reuters zase napsala, že Spojené státy na Blízký východ pošlou další zbraně, v pohotovosti budou i další američtí vojáci.

Izrael, který Gazu bombarduje v odvetě za krvavý útok Hamásu ze 7. října, obyvatele severní části tohoto úzkého pobřežního pásu opakovaně vyzval, aby se přesunuli na jih. Dosud tak podle izraelské armády učinilo přibližně 700 tisíc lidí z odhadovaného počtu 1,1 milionu obyvatel této části Gazy.

Nyní Izrael své varování ještě zesílil. Izraelská armáda už dříve uvedla, že se vyklizením části Gazy, v níž celkem na území menším než Praha žije 2,3 milionu lidí, snaží předejít civilním obětem. Mluvčí izraelské armády v sobotu sdělil, že se jednotky i nadále připravují na další fázi bojů, která bude podle serveru The Times of Israel spočívat v právě pozemním útoku.

Izrael v noci na dnešek zaútočil na mešitu v uprchlickém tábore v Džanínu na okupovaném Západním břehu. Tvrdí, že cílil na teroristy. Zemřeli dva Palestinci a několik jich bylo zraněno, napsaly agentura Reuters a server deníku Haarec.

Izraelská armáda uvedla, že se zaměřila na "podzemní teroristickou infrastrukturu" v mešitě, kde podle ní působili teroristé z Hamásu i Islámského džihádu, kteří měli v plánu "bezprostředně" uskutečnit teroristický útok.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes telefonicky hovořil s vůdcem palestinského radikálního hnutí Hamás Ismáílem Haníjou. Erdogan Haníjovi řekl, že Ankara usiluje o dosažení příměří a dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy, a zmínil také možné léčení zraněných v Turecku, napsala agentura Reuters. "Prezident Erdogan prohlásil, že Turecko pracuje na tom, aby se humanitární pomoc dostávala do Gazy. Aby zranění mohli být léčeni v Turecku, pokud to bude potřeba, a aby bylo v regionu dosaženo co nejdříve příměří," napsala Erdoganova kancelář na twitteru.

Souhrn událostí v neděli 22. října

• Izraelské ostřelování vyřadilo z provozu letiště v syrském Damašku a Halabu (Aleppo). Izrael zároveň varoval Libanon před rizikem války, do které ho podle něj táhne Hizballáh.

• Obyvatele Pásma Gazy Izrael formou letáků varoval, že pokud zůstanou v jeho severní části, mohou být považováni za komplice radikálního palestinského hnutí Hamás. I tuto informaci ovšem přinesly palestinské zdroje, Izrael ji nepotvrdil.

• Při izraelském ostřelování Pásma Gazy za posledních 24 hodin zemřelo 266 lidí, včetně 117 dětí, tvrdí palestinské ministerstvo zdravotnictví kontrolované radikálním hnutím Hamás. 

• Přes hraniční přechod Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy dnes začal přejíždět druhý konvoj s humanitární pomocí. Je v němž 17 kamionů.

• Írán varoval USA a Izrael, že se situace může vymknout kontrole, pokud zmíněné státy neukončí "zločiny proti lidskosti a genocidu v Pásmu Gazy".

Účastníci dnešní mezinárodní konference o izraelsko-palestinském konfliktu, konané v Egyptě, nevydali žádné prohlášení, které by předkládalo způsoby omezení násilí a vyhlášení příměří mezi znepřátelenými stranami. Uvedly to agentury Reuters a AP. Agentury přitom upozornily, že na schůzce chyběli zástupci stran v konfliktu, Izraele a palestinského hnutí Hamás, i vysocí američtí činitelé.

Foto: Reuters

Zástupce palestinského radikálního hnutí Hamás prohlásil, že islamistické uskupení nebude diskutovat o osudu unesených a zajatých izraelských vojáků, dokud Izrael neukončí to, co Hamás nazval "agresí" v Pásmu Gazy. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

"Náš postoj s ohledem na zajatce z řad izraelské armády je jasný: souvisí s (možnou) výměnou vězňů, a nebudeme o tom diskutovat, dokud Izrael neukončí svou agresi v Gaze a proti Palestincům," uvedl dnes zástupce Hamásu v Libanonu Usáma Hamdán.

Ozbrojenci z Pásma Gazy provedli 7. října krvavý útok na Izrael, při němž zahynulo přes 1400 lidí, a řadu dalších, včetně cizinců, odvlekli na palestinské území. Izrael poté Hamásu slíbil naprosté zničení a zahájil masivní bombardování Pásma Gazy. Na palestinské území uvalil totální blokádu.

Až 100 000 lidí vyšlo do ulic Londýna demonstrovat na podporu Palestinců, uvedla metropolitní policie. Protesty jsou také v Dublinu a jinde ve světě.

Foto: Reuters

Izraelské bezpilotní letouny a vojáci dnes zaútočili na ozbrojence, kteří vypálili rakety a protitankové střely směrem na severoizraelské vesnice poblíž hranice s Libanonem. Podle agentury Reuters to oznámila izraelská armáda.
Izraelské obranné síly uvedly, že z Libanonu byla vypálena protitanková řízená střela na severoizraelskou vesnici Margaliot. Izraelská armáda uvedla, že obratem provedla bezpilotní útok na skupinu, která raketu odpálila. Samostatně byla z Libanonu odpálena další raketa, uvedla armáda s tím, že vojáci odpověděli dělostřeleckou palbou.

 Kamiony s humanitární pomocí, které několik dní čekaly na Sinajském poloostrově, dnes přejely přes hraniční přechod Rafáh z Egypta do Pásma Gazy. Informovaly o tom agentury s odkazem na záběry egyptské státní televize. V palestinském Pásmu Gazy, které Izrael od 7. října masivně bombarduje v odvetě za útok hnutí Hamás, se zhoršuje humanitární krize, a místní obyvatelé podle humanitárních organizací dodávky pomoci nutně potřebují. Není však jasné, jak dlouho zůstane přechod otevřen. Izrael souhlasil s tím, že dnes do Gazy vpustí 20 nákladních vozidel. Stovky držitelů zahraničních pasů tam také stále čekají, až jim bude umožněn odchod do Egypta.

Rozruch způsobil slovinský filozof Slavoj Žižek na zahájení Frankfurtského knižního veletrhu, který se tuto sobotu otevřel veřejnosti. Známý provokatér, jehož debatu s psychologem Jordanem Petersonem viděly na internetu miliony lidí, v západoněmeckém městě odsoudil útok teroristického hnutí Hamás a přiznal Izraeli právo na sebeobranu. Zároveň však převážně židovský stát tvrdě kritizoval.

Ministerstvo zdravotnictví, které je v Pásmu Gazy pod kontrolou Hamásu, uvedlo, že od začátku konfliktu zemřelo 4385 lidí, o 250 více než v pátek.

Přibližně 700 tisíc lidí uprchlo ze severní části Pásma Gazy na jih, řekl serveru The Times of Israel nejmenovaný představitel izraelské armády.

"Nikdy nepřijmeme přesun, zůstaneme na našem území," prohlásil ve svém vystoupení vůdce palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, který kritizoval Izrael za porušování mezinárodního práva.

Světová zdravotnická organizace (WHO) tvrdí, že spolupracuje s Červeným půlměsícem, aby zajistila, že se do nemocnic v Gaze dostane zdravotnický materiál. Vozidla s těmito zásobami jsou podle ní v Egyptě a směřují na přechod Rafáh. Jeden z představitelů OSN uvedl, že dalšímu konvoji bude možná povolen průjezd až v pondělí. Izraelská vláda požadovala, aby před povolením dalších dodávek viděla důkaz, že se dodávek pomoci nezmocnil Hamás nebo je neodklonil.

Izraelská armáda uvedla, že humanitární pomoc do pásma Gazy bude směřovat pouze do jižních oblastí Pásma Gazy. Dříve vyzvala palestinské civilisty, aby se do těchto míst přesunuli a vyhnuli se tak bojům s Hamásem.

Příjezd prvních kamionů s humanitární pomocí do Pásma Gazy je významný krok, uvedl dnes německý kancléř Olaf Scholz. Podle OSN je ale zásadní, aby se zároveň nejednalo o poslední konvoj, který se do izolovaného palestinského území dostane, uvedla agentura AFP s odkazem na vyjádření zástupce generálního tajemníka OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Martina Griffithse. I Británie zdůraznila, že tato "životně důležitá" pomoc nesmí být jednorázová.

Egyptští dobrovolníci u přechodu Rafáh pomáhají s humanitární pomocí do Pásma Gazy. | Foto: Reuters

V Egyptě dnes dopoledne začala mezinárodní konference o konfliktu v Izraeli a v Pásmu Gazy. Schůzky se účastní desítky představitelů především z evropských a arabských zemí, zástupci stran v konfliktu, Izraele a palestinského hnutí Hamás, však na ní chybí. Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí na jejím začátku kritizoval civilní oběti konfliktu i blokádu Pásma Gazy ze strany Izraele.

Izrael v noci na dnešek pokračoval v útocích na Pásmo Gazy a pozice ozbrojenců z Hizballáhu na jihu Libanonu. Uvedly to servery zpravodajské televize CNN a deníku Haarec. Podle různých zdrojů při úderech zemřely v Pásmu Gazy desítky lidí. Na severu Izraele u hranic s Libanonem zahynul jeden izraelský voják.

Na rozsáhlou mezinárodní konferenci o situaci v Izraeli a Pásmu Gazy v Egyptě začali dnes dopoledne přijíždět účastníci. Podle přímého přenosu na webu kanceláře egyptského prezidenta do místa konání přijel vůdce palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, generální tajemník OSN António Guterres či španělský premiér Pedro Sánchez. Neočekává se přítomnost zástupců Izraele, USA ani palestinského hnutí Hamás.

Konvoj humanitární pomocí, který dnes vyjel z Egypta je "kapkou v moři" v množství pomoci, které je v Pásmu Gazy potřeba, řekla BBC Juliette Toumaová, která pracuje pro Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Civilisté v Gaze podle ní potřebují "nepřetržitý přístup k humanitární pomoci včetně paliva pro vodní čerpadla," dodala. Izrael odmítl povolit dovoz pohonných hmot, které jsou však nezbytné, protože na některých místech zcela došla voda. Také nemocnice, které ošetřují obrovské množství zraněných lidí, potřebují palivo do generátorů.

"Rád bych zdůraznil, že od vypuknutí války 7. října UNRWA pravidelně poskytovala všem zúčastněným stranám geolokaci veškeré své infrastruktury v pásmu Gazy. Přesto bylo dosud zasaženo nejméně 35 budov, některé z nich přímými údery," uvedl šéf úřadu Philippe Lazzarini. Dodal, že zařízení jeho úřadu "jsou nyní přeplněná", protože se do nich uchýlilo půl milionu lidí.

Od rána byly na egyptské straně přechodu připravovány nákladní vozy a na místě byl nachystaný pohraniční personál. Egyptská státní televize poté ukázala několik nákladních automobilů projíždějících obrovskými vraty hraničního přechodu.

Na summit v Káhiře pořádaný egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím už přicestoval irácký premiér Muhammad Súdání a účastnit se jí mají desítky představitelů především arabských a evropských zemí.

Kamiony s humanitární pomocí začaly přejíždět přes hraniční přechod Rafáh z Egypta do Pásma Gazy, uvádí tiskové agentury s odkazem na egyptská média.

Od začátku války mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně 17 zaměstnanců Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA), oznámil jeho šéf Philippe Lazzarini.

"Dosud bylo potvrzeno našich 17 mrtvých kolegů v této brutální válce. Skutečný počet bude bohužel pravděpodobně vyšší," napsal Lazzarini v prohlášení.

Izrael zahájil intenzivní bombardování Pásma Gazy po bezprecedentním útoku Hamásu ze 7. října, při němž bylo v Izraeli zabito 1400 lidí a dalších zhruba 200 zajato. Izraelské nálety si od té doby vyžádaly více než 4100 obětí. Dalších 13 tisíc lidí při nich utrpělo zranění, uvádějí palestinské úřady.

Od začátku války mezi Izraelem a Hamásem bylo v Pásmu Gazy zabito 17 zaměstnanců Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA).

Tisíce lidí se dnes zúčastnily pochodu na podporu Palestinců v Pásmu Gazy, který se konal v největším australském městě Sydney. Akce byla povolena až na poslední chvíli, protože někteří protestující na předchozím shromáždění skandovali protižidovská hesla. Informovala o tom agentura Reuters.

V Sydney se pochodu zúčastnilo asi 15 tisíc osob, uvedla lidskoprávní organizace Palestine Action Group. Demonstranti skandovali "Palestina nikdy nezemře" a mávali palestinskými vlajkami. Na akci, kvůli které muselo být pro dopravu uzavřeno několik ulic, hlídkovala policie včetně strážníků na koních a vrtulníků. Policie uvedla, že nikoho nezatkla. Mluvčí organizace Amal Naserová uvedla, že pochod byl pokojný.

Server listu The Times of Israel informoval, že americká vláda i vlády některých evropských zemí, jejichž občané byli uneseni, skutečně tlačí na Izrael, aby kvůli rukojmím odložil pozemní invazi do Gazy. Obávají se, že invaze na dohlednou dobu zmaří snahy o propuštění dalších rukojmích, řekl listu vysoce postavený diplomatický činitel.

Izrael v noci na dnešek pokračoval v útocích na Pásmo Gazy a pozice ozbrojenců z Hizballáhu na jihu Libanonu. V Gaze zemřelo nejméně 29 lidí. Uvedly to servery zpravodajské televize CNN a deníku Haarec.

Americký prezident Joe Biden špatně slyšel otázku novinářů týkající se Izraele a rukojmích, které drží radikální palestinské hnutí Hamás, a proto z jeho odpovědi vyznělo, že by byl pro odložení izraelské pozemní operace do Pásma Gazy. S odvoláním na prohlášení Bílého domu o tom dnes informuje agentura Reuters. V pátek Hamás propustil první dvě Američanky - matku s dcerou, dalších asi 200 rukojmích ale palestinští ozbrojenci stále drží.

Izraelská vojenská kampaň v Gaze s krycím názvem "Operace železné meče" bude svou zuřivostí nesrovnatelná s akcemi, které židovský stát na tomto území uskutečnil v minulosti. Pro agenturu Reuters se na tom pod podmínkou anonymity shodlo osm regionálních a západních představitelů.

Explozi v nemocnici v Pásmu Gazy nezpůsobila izraelská, ale pravděpodobně chybně odpálená palestinská raketa, uvedla francouzská vojenská rozvědka.

Systém protiraketové obrany Iron Dome v izraleském Aškelonu ničí rakety vypálené z pásma Gazy.

Foto: Reuters

Propuštění dvou Američanek je podle agentury Reuters výsledkem katarského vyjednávání; Katar umožňuje radikálním islamistickým skupinám jako Hamás nebo Tálibán mít ve svém hlavním městě Dauhá jedno ze sídel, což mu umožňuje udržovat s nimi dobré vztahy a v krizích fungovat jako prostředník při diplomatických jednáních, podotýká magazín The Atlantic. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí podle Reuters uvedl, že jeho úřad "mnoho dní jednal se všemi stranami", a že doufá v "propuštění všech civilních rukojmí všech národností". Jednání podle něj budou pokračovat.

Hnutí Hamás z Pásma Gazy propustilo dvě americká rukojmí - matku s dcerou, které drželo od krvavého útoku na Izrael 7. října. Podle agentury Reuters to dnes oznámilo ozbrojené křídlo Hamásu a informaci později potvrdila Izraelská veřejnoprávní stanice Kan. Není jasné, do jaké země byly Američanky propuštěné. Reuters uvádí, že ženy jsou nyní v péči Mezinárodního výboru Červeného kříže. Propuštěnými jsou podle serveru Times of Israel Judith Raananová a její 18letá dcera Natalie původem z Evanstonu nedaleko Chicaga v Illinois. Do Izraele přijely oslavit 85. narozeniny svého příbuzného a židovský svátek Simchat Tóra. Hamás je zajal v kibucu Nahal Oz asi kilometr a půl od hranice Pásma Gazy.

Izraelské útoky na Pásmo Gazy hraničí s genocidou a nepřinesou bezpečnost. Uvedl to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který Izrael vyzval, aby své údery zastavil. Mezinárodní společenství zároveň vybídl, aby usilovalo o dosažení humanitárního zastavení bojů, píše agentura AP. Erdogan se snažil v uplynulých měsících zlepšit své vztahy s Izraelem. Po začátku útoků na Pásmo Gazy ve svých výrocích však výrazně přitvrdil.

Britský premiér Rishi Sunak dnes při setkání s vůdcem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem zdůraznil, že je potřeba, aby byl povolen příjezd humanitární pomoci do Pásma Gazy. Informovala o tom agentura Reuters, podle které se předseda britské vlády v Káhiře setkal i s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím. Všichni tři se shodli, že je nutné, aby Izrael i radikální palestinské hnutí Hamás přijaly opatření na ochranu civilistů.

Jedním z cílů izraelské vojenské kampaně v Pásmu Gazy je ukončit odpovědnost Izraele za toto palestinské území a vytvořit v něm nový bezpečnostní režim. Uvedla to dnes agentura Reuters s odkazem na prohlášení izraelského ministra obrany Joava Galanta.  

"Izrael se nebude podílet na řešení, pokud jde o poskytnutí práce (Gazanům). Přestřihli jsme pupeční šňůru," řekl listu The Financial Times (FT) nejmenovaný izraelský představitel. Dodal, že přechody z Pásma Gazy do Izraele, které fungovaly před válkou, nebudou znovu otevřeny, a dodal: "S tím je konec."

Příslušníci Hamásu s sebou vzali asi 200 rukojmích, z toho podle BBC dvacet dětí a nejméně deset lidí starších 60 let. Mezi unesenými dětmi je nejmladšímu devět měsíců, třem jsou tři roky a jedné dívce čtyři roky.

Foto: Reuters

Rodiny rukojmích držených hnutím Hamás v Pásmu Gazy dnes před Telavivským muzeem umění v centru města prostřely stůl se 203 volnými židlemi, píše web stanice BBC. Jde o připomínku prázdných židlí v izraelských domácnostech, kde rodiny usedají k večeři v předvečer svátku šabat. Stejnou pietní instalaci připravila židovská komunita v Římě.

Foto: Reuters

Ve městě Gaze byl v noci na dnešek při ostřelování zničen pravoslavný kostel, v němž se před izraelským bombardováním Pásma Gazy zřejmě skrýval dosud nejasný počet Palestinců. Pravoslavný jeruzalémský patriarchát útok odsoudil, ale neuvedl, kolik obětí si vyžádal, informovala televize CNN. Podle Hamásu při zásahu kostela zemřelo 18 palestinských křesťanů a skrývalo se v něm nejméně 500 křesťanů a muslimů. Izraelská armáda oznámila, že zprávy ověřuje.

Foto: Reuters

V Jordánsku, Egyptě, Iráku a Tunisku dnes opět protestovaly desítky tisíc lidí proti izraelskému bombardování Pásma Gazy, informovala agentura AFP.

Foto: Reuters

Ceny ropy se dál zvyšují, přetrvávají obavy z eskalace konfliktu mezi Hamásem a Izraelem. Brent si připisuje téměř jedno procento a je nad 93 dolary.

Jedním z cílů izraelských operací v Pásmu Gazy je ukončit odpovědnost Izraele za toto území a vytvořit zde nový bezpečnostní režim, uvedl izraelský ministr obrany Joav Galant.

Ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo Čechy v Libanonu, aby urychleně opustili zemi. V případě další eskalace není možné zaručit fungování letiště v Bejrútu, uvedlo.

Zbrojařská společnost STV Group brzy dodá do Izraele 3000 plátů do balistických vest. Česká ministerstva již udělila licenci na jejich vývoz.

Izraelská armáda oznámila, že letectvo zaútočilo na skupinu ozbrojenců Hizballáhu na libanonsko-izraelské hranici.

Jak se žije v Pásmu Gazy?

Kdykoliv Hizballáh vypálí z Libanonu přes hranici k nám, odpovíme stejně. Uvedl to v Tel Avivu mluvčí izraelské armády.

Generální tajemník OSN António Guterres přicestoval k přechodu Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy, vyzval k okamžité humanitární pomoci. Informuje o tom agentura AFP. Humanitární pomoc vykládají letouny na letišti Aríš v Egyptě.

Osmdesát procent Izraelců si myslí, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl přijmout zodpovědnost za selhání vlády, tajných služeb a bezpečnostních složek, které podle nich přispělo k překvapivému a bezprecedentnímu útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října. Vyplývá to z průzkumu deníku Maariv, o němž informoval server The Times of Israel.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vítáme vás u nového online přenosu k dění v Izraeli. Starší informace najdete zde.