Hrozí: Blízký východ v plamenech. Jordánsko, Írán, Sýrie, Libanon…

Dva týdny od teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael se svět obává eskalace konfliktu mimo území Pásma Gazy. Na severu Izraele už se rozhořely boje s libanonským hnutím Hizballáh a na Izrael ve středu byly vypáleny také rakety z území Sýrie. Reálně hrozí, že vypuknou také boje s Palestinským islámským džihádem, operujícím na Západním břehu Jordánu. Všechny tyto skupiny navíc dodávkou zbraní podporuje Írán, který v posledních letech ve velkém pašuje zbraně přes území Jordánska. Právě Jordánsko, důležitý spojenec USA a Západu v regionu, je nyní klíčovým hráčem.

reklama

Většina těchto operací přitom probíhá přes Jordánsko, které má dlouhou hranici se Západním břehem Jordánu, kde operuje Palestinský islámský džihád.  „Írán chce z Jordánska udělat tranzitní oblast pro zbraně směřující do Izraele,“ uvedl Amer Al-Sabaileh z protiteroristického think-tanku Security Languages. „Obávám se však, že zbraně mohou být použity i v Jordánsku. Kde na Blízkém východě je nejsnazší potrestat USA a Západ? V Jordánsku,“ varoval Al-Sabaileh pro deník The Wall Street Journal.

Írán je dlouhodobým patronem Hamásu, kterému v průběhu let dodával peníze, zbraně a výcvik. Jelikož však Egypt potlačil pašerácké trasy vedoucí přes Sinajský poloostrov, který hraničí s Pásmem Gazy, Hamás se stále více spoléhá na zbraně vlastní výroby, zejména na rakety. 

Podle vysokého jordánského bezpečnostního představitele směřuje aktuálně většina íránských zbraní Palestincům na Západní břeh Jordánu, zejména do Palestinského islámského džihádu, militantní skupiny spřízněné s Hamásem. Rapidně se prý rozrůstají sítě pašeráků, kterým pomáhá syrská vláda a Íránem podporované milice jako Hizballáh.

„Tok zbraní se skutečně zvýšil, konkrétně v posledním roce. Je to proto, že Írán se v poslední době mnohem více zaměřuje na Západní břeh Jordánu a snaží se vyzbrojit některé tamní skupiny, zejména Palestinský Islámský džihád, který je přímějším partnerem Íránu,“ uvedl Michael Horowitz z izraelské bezpečnostní společnosti Le Beck International.

„To pravděpodobně částečně vysvětluje selhání zpravodajských služeb při útoku na Hamásu, protože Izrael se více soustředil na Západní břeh než na Gazu,“ vysvětlil Horowitz.

Írán je aktuálně nejmocnějším hráčem na Blízkém východě. Prostřednictvím sítě loajálních milicí Teherán vytvořil pozemní koridor přes Irák a Sýrii do Libanonu a přes Jordánsko na Západní břeh Jordánu, což mu umožňuje přepravovat vojáky, vybavení a zbraně svým palestinským spojencům ve věčném boji proti Izraeli.

Jordánsko, které má propustné hranice s válkou zmítanou Sýrií, ovládanou íránským spojencem Bašárem Asadem, a také se Západním břehem Jordánu, se dlouhodobě potýká s pašováním zbraní přes své území. Mezi zabavenými zbraněmi jordánskými a izraelskými silami jsou íránské útočné pušky, výbušniny a ruční zbraně. Izraelská policie zabavila také protipěchotní miny vyrobené v Íránu a v Rusku.

Při cestě přes syrskou hranici do Jordánska jsou zbraně ukryty v nákladních automobilech projíždějících oficiálními hraničními přechody nebo jsou převáženy přes rozsáhlé pouštní oblasti. K pašování se využívají také bezpilotní letouny. Ty sice neunesou velký náklad, ale jejich pořizovací cena je velmi malá a pro jordánské strážce hranic jsou  téměř neodhalitelné.

Izraelská armáda loni uvedla, že došlo k „výraznému nárůstu“ odhalených pokusů o pašování zbraní do Izraele z Jordánska a Egypta. Od března 2021 do dubna letošního roku zmařila izraelská policie nejméně 35 pokusů o pašování z Jordánska a zabavila více než 800 zbraní.

„Íránci vynakládají velké úsilí na rozdmýchání konfliktu na všech místech, na severu i na Západním břehu Jordánu,“ sdělil mluvčí Izraelských obranných sil s tím, že Izraelská armáda posiluje a je připravena na rozšíření konfliktu na další území mimo Pásmo Gazy.

Podle licencovaných obchodníků se zbraněmi v jordánském hlavním městě Ammánu je aktuálně Jordánsko jedním velkým černým trhem se zbraněmi. Ty se zde obchodují za čtvrtinové ceny, než za jaké je poté nakupují Palestinci. „Na Západním břehu se AK-47 prodává až za 20.000 dolarů a puška M16 za 30.000 dolarů,“ uvádí jeden z obchodníků se zbraněmi. K vidění jsou také malé zbraně, jako česká 7mm pistole za 700 dolarů nebo rakouský Glock za 4200 dolarů.

Právě rozšíření konfliktu na Západní břeh Jordánu je nyní na spadnutí. Část Západního břehu Jordánu je pod dohledem Palestinské samosprávy, kterou ovládá Fatah, frakce stojící proti Hamásu a Palestinskému Islámskému džihádu. V posledních dvou letech palestinská policie Fatahu zabavila na Západním břehu přes dva tisíce zbraní, což je více než dvojnásobek počtu před rokem 2021.

Po útoku Hamásu na začátku tohoto měsíce zintenzivnily izraelské bezpečnostní síly zásahy proti Palestincům na Západním břehu Jordánu. V pátek bylo při třicetihodinové izraelské vojenské operaci proti ozbrojencům v uprchlických táborech v Tulkaremu zabito 13 Palestinců. Stalo se tak poté, co bylo v prvním týdnu po 7. říjnu zabito 55 lidí, což byl podle OSN nejsmrtelnější týden pro Palestince na Západním břehu přinejmenším od roku 2005.

Hněv kvůli represím a bombovým útokům v Gaze, při nichž podle palestinského ministerstva zdravotnictví kontrolovaného Hamásem zahynulo více než 5000 Palestinců, a stále silněji ozbrojený Západní břeh Jordánu představují problém pro vládnoucí palestinskou samosprávu, jejíž kontrola nad bezpečností se vytrácí, protože o moc se ucházejí nové militantní skupiny a obyvatelé se při řešení vnitřních sporů uchylují k násilí, místo aby se obrátili na orgány činné v trestním řízení.

Absence reálného kandidáta, který by nahradil 87letého Mahmúda Abbáse, jehož popularita již dlouho klesá, přispívá k nestabilitě na území, jehož vtáhnutí do konfliktu s Izraelem by mohlo vést k válce v celém regionu. I proto je klíčové, aby Jordánsko zvládlo boj proti pašerákům zbraní, mířících do Palestiny. Zdá se ale, že tento úkol není v jejich silách.

Psali jsme:

autor: Jakub Makarovič