Maďarsko nezatkne Putina, pokud přijede do Budapešti. Řekl to Orbánův tajemník

Maďarsko by nezadrželo ruského prezidenta Vladimira Putina, pokud by vstoupil na jeho území. Prohlásil to Gergely Gulyás, šéf kanceláře premiéra Viktora Orbána. Uvedl, že k tomu neexistuje právní důvod. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal minulý týden na šéfa Kremlu zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných ukrajinských území do Ruska. Maďarsko přitom podepsalo a ratifikovalo Římský statut, na základě kterého ICC vznikl.

Finsko dodá Ukrajině další tři tanky Leopard, oznámila vláda v Helsinkách Ukrajina zemi požádala i o stíhačky Hornet, finský ministr obranyAntti Kaikkonen ale takovou dodávku nepodporuje a premiérka Sanna Marinová to dosud nekomentovala.

Slovensko předalo Ukrajině první čtyři stíhačky MiG-29, informovalo dnes ČTK slovenské ministerstvo obrany. Vláda minulý týden rozhodla, že Kyjevu daruje 13 migů, které Bratislava přestala používat loni.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že navštívil jihoukrajinskou Chersonskou oblast, kterou zčásti v loňském roce ukrajinští obránci osvobodili od ruských invazních vojsk. Prezident dnes na Telegramu zveřejnil záběry ze své cesty do boji poničené obce Posad-Pokrovske, kde přislíbil obnovu tohoto místa i všech Rusy poničených měst a obcí. Zelenskyj o den dříve navštívil vojáky na přední bojové linii poblíž ukrajinského Bachmutu.

"Pracovní cesta do Chersonské oblasti. Vesnice Posad-Pokrovske, kde bylo v důsledku masivní ruské agrese poškozeno mnoho budov a objektů sociální infrastruktury. Nyní se zde obnovují dodávky elektřiny a vody, opravuje se lékařská ambulance a lidé se vracejí zpět," uvedl Zelenskyj v příspěvku na sociální síti.

Rusko pečlivě sleduje prohlášení českého prezidenta Petra Pavla, že Kyjev má kvůli docházejícím zbrojním zásobám Západu jen jedinou šanci na vytlačení ruských vojsk z Ukrajiny. V německé televizi Welt to řekl moskevský zpravodaj této stanice. Pavel v úterý navštívil Berlín, kde opakovaně hovořil o tom, že letošní rok považuje pro válku na Ukrajině za rozhodující.

"S mimořádnou pozorností je zde sledováno to, co nový český prezident řekl. Petr Pavel uvedl, že Ukrajina má pro očekávanou jarní ofenzivu jen jednu šanci, protože Západ také nemá nekonečné prostředky a zbraně, aby mohl Ukrajinu v dohledné době vybavit na další ofenzivu. A to je zde, jak jsem řekl, s velkým zájmem sledováno," řekl moskevský zpravodaj televize Welt.

Vláda Jihoafrické republiky se bude muset zabývat zatykačem, který na ruského prezidenta Vladimira Putina vydal minulý týden Mezinárodní trestní soud (ICC). Ruský prezident by se totiž měl v srpnu v Jihoafrické republice, která spadá pod jurisdikci ICC, zúčastnit summitu hospodářského uskupení BRICS. S odkazem na jihoafrickou ministryni zahraničí Naledi Pandorovou o tom informuje televize BBC. Podle Pandorové bude třeba o věci po projednání na vládě hovořit i s Ruskem. Ruský exprezident Dmitrij Medveděv uvedl, že jakýkoliv pokus o Putinovo zatčení by se rovnal vyhlášení války Moskvě.

Pravděpodobný kandidát Republikánské strany USA na prezidenta a floridský guvernér Ron DeSantis označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince. DeSantis měl dosud zdrženlivé názory na americkou podporu Ukrajiny a tvrdil, že nejde o životní zájem Spojených států.

Foto: Profimedia

Institut pro studium války (ISW) ve své analýze potvrzuje slova velitele ukrajinských pozemních sil Oleksandra Syrského, že ruská ofenziva na Bachmut slábne. Rusové ale naopak zesilují útoky na město Avdijivka.

Kdo je vrchní velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj? Více v profilu na Aktuálně.cz.

Prezident Petr Pavel podepsal změny v podporách ukrajinských uprchlíků. Například humanitární dávka bude podle novely adresnější, nárok na ni se zpřísní.

Ukrajinské ozbrojené síly v uplynulém dni odrazily 83 ruských útoků na východě země, uvedl ve čtvrtek ráno ve své pravidelné operační zprávě ukrajinský generální štáb. Podle Kyjeva se ruské invazní síly nadále soustředí na ofenzivy ve směrech na města Lyman, Bachmut, Avdijivka, Marijinka a Šachtarske v Doněcké oblasti. Na dalších místech jsou nepřátelské síly v defenzivě, tvrdí ukrajinské vojenské velení.

Foto: Aktuálně.cz

Nakladatelství Argo vydalo pohled reportérů České televize na válku na Ukrajině. Více v recenzi na Aktuálně.cz.

Ruskem vyvolaná válka už Ukrajině způsobila škody ve výši 143,8 miliardy dolarů (3,13 bilionu Kč), odhaduje Kyjevská ekonomická škola. Zničeno či poškozeno podle ní bylo přes 150 tisíc obytných domů. O analýze kyjevských ekonomů informuje server The Kyiv Independent.

Jen škody na obytných budovách odhaduje analýza na 53,6 miliardy dolarů (1,16 bilionu Kč), škody na infrastruktuře na 36,2 miliardy dolarů (787 miliard Kč). Odhad poprvé obsahuje i výši škod na ukrajinských lesích, které ekonomové vyčíslili na 4,5 miliardy dolarů (98 miliard Kč).

V 53 z 85 ruských regionů zpozdili či vůbec nevyplatili slíbené výplaty vojákům válčícím na Ukrajině, tvrdí server Vjorstka. Vojáci s profesionálním kontraktem s armádou, vojáci zmobilizovaní do armády ze zálohy, dobrovolníci a jejich příbuzní si stěžují, že místo slibovaných 195 tisíc rublů (asi 55 270 Kč) měsíčně dostali na bankovní účty řádově menší sumy. Server neupřesnil, kolika vojáků se problém týká, ale tvrdí, že jde už o "hromadný problém".

Spolkové státní zastupitelství dnes oznámilo, že stále nemá žádné konkrétní podezřelé z loňského útoku na plynovody Nord Stream. Vyšetřování proto vede proti neznámému pachateli, informovala agentura DPA.

Česko již mnoho možností ke zbrojní pomoci pro Ukrajinu nemá, má sice kapacitu na výrobu munice, chybí ale pracovníci. Řekl to prezident Petr Pavel v rozhovoru pro německý deník Süddeutsche Zeitung.

Ruská armáda částečně změnila strategii vzdušných úderů, které od loňského podzimu cílí na Ukrajinu, řekl serveru RBK-Ukrajina zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky GUR Vadym Skibickyj. Rusko sice podle něj i nadále útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, nové cíle ale budou vojenské.

Naprostá většina Ukrajinců, 97 procent, věří ve vítězství nad Ruskem a téměř tři čtvrtiny věří i v to, že se Ukrajině podaří získat zpět i všechna území v hranicích z roku 1991. Vyplývá to z průzkumu, který provedla ukrajinská sociologická skupina Rejting na zakázku amerického Mezinárodního republikánského institutu. O výsledcích průzkumu informovala mimo jiné ruská redakce BBC, která připomněla, že loni v dubnu takto uvažovalo jen 53 procent dotázaných.

Osm procent respondentů se domnívá, že se Ukrajině nepodaří znovu získat poloostrov Krym, který Rusko anektovalo na jaře 2014, a devět procent vidí příští hranice země na linii před vpádem ruským vojsk z loňského února; v té době část Donbasu na východě země ovládali proruští separatisté, tedy podle Kyjeva toto území fakticky okupovalo Rusko.

Ukrajinský snímek s názvem Překonat temnotu dnes zahájil mezinárodní festival filmů o lidských právech Jeden svět. Dokument, který divákům představila producentka Olha Beschmelnycinová a jeden z režisérů Jehor Trojanovskyj, zachycuje příběhy Ukrajinců v prvních týdnech války. Na festivalu, který v Praze potrvá do 30. března a v dalších 27 českých městech do 2. dubna, se představí 75 celovečerních dokumentů a deset snímků ve virtuální realitě. Tématem letošního 25. ročníku je Cena bezpečí. Kromě války na Ukrajině symbolizuje i energetickou krizi, klimatické změny či sociální nejistoty.

Britský princ William ve středu podnikl neohlášenou cestu do Polska, aby poděkoval britským a polským vojákům zapojeným do poskytování podpory Ukrajině. Poté se má setkat s uprchlíky, kteří ze země utekli před ruskou invazí, a vyslechnout si jejich příběhy, informovala agentura Reuters.

Česko nebude vydávat víza také Rusům a Bělorusům, kteří mají i jiné státní občanství. Novelu nařízení vlády ve středu kabinet schválil, informoval o tom jeho tiskový odbor na webu. Vláda Spolu a Pirátů se STAN krátce po loňském ruském útoku na Ukrajinu rozhodla zastavit vydávání víz ruským a později též běloruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Platnost rozšířeného nařízení se prodlouží do konce března 2024.

Rusko vytahuje ze skladů na Dálném východě staré sovětské tanky T-54 a T-55 a zjevně je posílá směrem na frontu na Ukrajinu, uvedla ruská redakce BBC s odvoláním na zprávy, snímky a videozáběry ze sociálních sítí. Ty ukazují desítky tanků přepravovaných po železnici.

Tank T-54 byl přijat do sovětské výzbroje v roce 1947, jeho vylepšená varianta T-55 v roce 1958. Nakonec šlo o nejvíce vyráběné tanky v historii, licenční výroba běžela i v komunistickém Československu. Analytici z Conflict Intelligence Team tvrdí, že ze stejné základny ve městě Arseňjev v Přímořském kraji loni na ukrajinské bojiště vypravili půl století staré tanky T-62M, ale vyzvednutí tanků T-54/T-55 z rezerv bylo zaznamenáno poprvé.

Foto: Reuters

Chilský prezident Gabriel Boric jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o tom, jak posílit podporu Ukrajiny mezi státy v Latinské Americe, píše agentura EFE. Státy na jihu Ameriky nemají k válce na Ukrajině jednoznačný postoj a některé, jako Kuba, Nikaragua či Venezuela, otevřeně podporují Rusko.

Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová uvedla, že neví, z čeho přesně ji Mezinárodní trestní soud obviňuje. Soud podle ní není konkrétní, napsal server Meduza. Soud na zmocněnkyni a rovněž na ruského prezidenta Vladimira Putina vydal minulý týden zatykač v souvislosti s únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

Lvovová-Bělovová uvedla, že netuší, o jaké případy deportací se jedná. Argumentace zveřejněná soudem je podle ní "abstraktní" a neobsahuje jména či adresy, a nelze ji proto ověřit. Na tiskovém brífinku v Jekatěrinburgu uvedla, že se podezření soudu neopírají o žádný konkrétní základ.

Vláda prodloužila o rok platnost pravidel pro nouzové ubytování válečných uprchlíků. Upravuje to nařízení, které kabinet dnes schválil, řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Předpis má platit do konce března příštího roku. Do té doby má zatím trvat dočasná ochrana příchozích v Česku i dalších zemích EU.

Německý tank Leopard 2A4 prošel zkrácenými vojskovými zkouškami a může být zaveden do užívání české armády. Vojáci testovali přesnost střelby, funkčnost spojení nebo průchodnost terénem, uvedla armáda na svém webu www.army.cz. Leopardy Česko získá z Německa darem jako náhradu za vojenskou pomoc Ukrajině. První stroj do Česka přijel v prosinci, další by česká armáda podle harmonogramu měla dostat do konce roku.

Obnova ukrajinské ekonomiky po ruské invazi bude stát 411 miliard dolarů (devět bilionů korun), což je 2,6násobek odhadovaného hrubého domácího produktu (HDP) Ukrajiny za loňský rok. Vyplývá to z nové studie Světové banky, OSN, Evropské komise a Ukrajiny. Předchozí odhad z loňského září počítal s náklady 349 miliard dolarů.

Jednání s USA o dohodě omezující strategické jaderné zbraně už není možné, uvedl podle agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Britská vojenská rozvědka ve středu ve svém pravidelném hodnocení situace na ukrajinském bojišti uvedla, že ruské síly zřejmě ztrácejí u Bachmutu sílu. Město se Rusové snaží dobýt už od loňského června.

Český medik, vážně zraněný minulý týden na Donbase, byl převezen do Kyjeva. Kvůli jeho vážnému stavu není teď možný převoz do České republiky.

Raketový útok na panelový dům v Záporoží si vyžádal nejméně jednu oběť na životě a způsobil zranění 25 lidem, uvedl představitel místní radnice.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel na neohlášenou návštěvu Bachmutu, kde ukrajinští obránci svádějí tvrdé boje s ruskými okupanty. Minulý týden Zelenskyj prohlásil, že pokračující obrana Bachmutu má smysl, protože vyčerpává ruské síly před plánovanou ukrajinskou ofenzívou.

Hackeři narušili vysílání rozhlasových stanic na Ruskem nelegálně anektovaném ukrajinském poloostrově Krym a odvysílali varování před možnými útoky. Obyvatele vyzvali, aby se schovali do krytů a připravili se i na možnou evakuaci do Ruska. Poradce šéfa ruské správy Krymu Oleg Krujčkov označil sdělení o bezprostředních hrozbách pro místní obyvatele za lži. Informoval o tom ukrajinský server focus.ua.

"V případě vyhlášení leteckého poplachu se neprodleně přesuňte do nejbližšího krytu. Zabalte si nouzové zavazadlo se souborem nepostradatelných věcí a mějte ho připravené k použití. Mějte zásobu pohonných hmot pro své auto. V případě nepředvídatelných okolností bude za účelem zajištění spojení s pevninskou částí Ruska organizována přeprava evakuačními trajekty," znělo hlášení odvysílané hackery.

Soud v německém Wiesbadenu vyměřil pokutu 1500 eur muži, který po městě chodil v tričku s písmenem Z, které je symbolem ruské agrese proti Ukrajině. Devětačtyřicetiletý muž je ruského původu, v Německu žije od roku 1992.

Litevský parlament v prvním čtení schválil zákon, který zakazuje občanům Ruska a Běloruska kupovat v zemi nemovitosti a žádat o litevské občanství.

Fotbalová asociace pozvala na nedělní zápas kvalifikace o mistrovství Evropy mezi Anglií a Ukrajinou na stadion ve Wembley více než tisíc ukrajinských uprchlíků a rodiny, u nichž našli přechodný domov. Na zápas se dostanou lidé, kteří se účastnili projektu britské vlády "Homes for Ukraine", jenž byl spuštěn loni po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ve Spojeném království je aktuálně zhruba 117 tisíc uprchlíků z Ukrajiny.

Moskevská schůzka Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga byla už čtyřicátým osobním setkáním těchto dvou politiků.

Rusko vyzvalo Spojené státy, aby se nevydávaly cestou další eskalace na Ukrajině v reakci na americké prohlášení, že budou pokračovat lety dronů v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem.

Agentura Reuters s odvoláním na ruský Interfax informovala, že USA dnes takto varoval náměstek ruského ministerstva zahraničí Sergej Rjabkov. USA jsou podle něj v podstatě "přímo účastné konfliktu na Ukrajině" a Washington s drony nutí Moskvu k odvetným krokům.

Rjabkov výzvou odkazuje na incident z minulého týdne, kdy se jedna ze dvojice ruských stíhaček Su-27 srazila nad Černým mořem s americkým průzkumným bezpilotním letounem MQ-9 Reaper. Dron byl po kolizi s poškozenou vrtulí naveden operátory do moře.

Tři lidé zemřeli při nočním útoku ruských bezpilotních letounů, uvedli ráno podle Reuters představitelé Kyjevské oblasti.

Slovensko získá od USA s výraznou slevou 12 bitevních vrtulníků AH-1Z Viper za to, že Ukrajině předá stíhačky MiG-29, řekl ministr obrany Jaroslav Naď.

Ruské námořnictvo uvedlo, že odrazilo dronový útok na krymský přístav Sevastopol. Podle tamního gubernátora Razvožajeva nebyl nikdo zraněn.

Mezinárodní měnový fond (MMF) by měl v příštích týdnech schválit úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 15,6 miliardy dolarů (345 miliard Kč). Podle zpravodajského serveru BBC News se tak Ukrajina stane první zemí ve válce, která úvěr od MMF dostane. Zároveň půjde o jeden z největších finančních balíků, který východoevropská země obdrží od začátku ruské invaze před více než rokem.

MMF nedávno změnil pravidla, což mu nyní umožňuje půjčovat i zemím, které čelí "mimořádně vysoké nejistotě". A to je právě případ Ukrajiny.

Putinovi se pravděpodobně nepodařilo zajistit přesně takový druh partnerství, jaký potřebuje a po jakém touží, a Si pravděpodobně odjede z Moskvy s ujištěními, která jsou jednostrannější, než Putin zamýšlel," je přesvědčen ISW.

Dokládá to tím, že Putin na rozdíl od Sia slíbil řadu opatření, která "ukazují na pokračující orientaci Ruska na Čínu a jeho závislost na ní v energetickém a hospodářském sektoru, což se ve srovnání s relativně umírněnými závazky Sia jeví jako velmi jednostranné".

Putin mimo jiné slíbil, že zvýší export plynu do Číny a že je připraven pomoci čínským firmám nahradit západní společnosti, které opustily ruský trh kvůli agresi na Ukrajině.

Si Ťin-pching na návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v Rusku. | Foto: Sputnik/Grigory Sysoyev/Kremlin via REUTERS

Vladimiru Putinovi se pravděpodobně nepodařilo dojednat neomezené dvoustranné partnerství s Čínou, ve které doufal, uvedl v noci na dnešek ve své pravidelné zprávě k válce na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Závazky, které obě země přijaly při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě, jsou podle něj nevyvážené.

Dvojice politiků spolu v úterý v Kremlu jednala čtyři a půl hodiny a vydala také společné prohlášení, v němž se mimo jiné staví proti "všem jednostranným sankcím" vyhlášeným s opomenutím Rady bezpečnosti OSN. Varovala i před zhoršováním krize na Ukrajině a jejím přechodem do "nekontrolovatelné fáze".

ISW ale poznamenává, že Si nevyjádřil žádný záměr podpořit ruskou válku kromě "vágních diplomatických ujištění", což je podle amerických analytiků pravděpodobně méně, než v co Putin doufal.

Přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny se dnes večer stalo terčem ruského vzdušného útoku, který po sobě zanechal zraněné a poškozené objekty. Oběti na životech ale podle předběžných údajů hlášeny nejsou, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. Protivzdušné obraně se podařilo zlikvidovat dvě ruské střely Ch-59, které ruské letouny vypustily nad Černým mořem, tvrdí velitelství ukrajinského letectva. Letecký poplach, vyhlášený o půl osmé, trval asi tři čtvrtě hodiny. V jedné z městských čtvrtí propukl požár, který se hasičům podařilo uhasit.

Japonský premiér Fumio Kišida při dnešní návštěvě Ukrajiny představil nový balíček pomoci v hodnotě půl miliardy dolarů (11,1 miliardy korun) pro zemi napadenou Ruskem. Jeho součástí bude vojenské vybavení za 30 milionů dolarů, ne ovšem smrtící zbraně. Civilní část pomoci v hodnotě 470 milionů dolarů má směřovat zejména do obnovy energetické infrastruktury, která v posledních měsících utrpěla značné škody v důsledku ruských vzdušných útoků. Informoval o tom server RBK-Ukrajina.

Podle bezpečnostního mluvčího Bílého domu nemá Čína nestrannou pozici k válce na Ukrajině. Vztah Ruska a Číny by přitom nenazval spojenectvím.

Ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl, že navrhl Číně, aby se připojila k ukrajinskému návrhu na ukončení války na Ukrajině. Odpověď dosud nedostal.

Čínský prezident Si Ťin-pching před pondělním jednáním v Moskvě působil uvolněněji a dominantněji než jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Tvrdí to experti na řeč těla, které oslovila agentura Reuters.

Západní země budou patrně sledovat každý detail jednání dvou z nejmocnějších a zároveň nejvíce tajnůstkářských světových vůdců, připomíná Reuters. Putin se při současné státní návštěvě čínského vůdce v Moskvě snaží získat Siovu podporu pro invazi na Ukrajinu i jeho pomoc při nahrazování výpadků v ruské obchodní výměně, které vznikly v důsledku rozsáhlých západních sankcí.

Karen Leongová, výkonná ředitelka společnosti Influence Solutions se sídlem v Singapuru uvedla, že Si o zlomek vteřiny předběhl Putina s podáním ruky před zraky televizních kamer. Naznačuje to, že "i když je to on, kdo navštívil Moskvu, je to on, kdo bude mít v tomto vztahu hlavní slovo".

Podobný názor zastává odbornice na řeč těla a chování vůdců v australském Melbourne Louise Mahlerová. Všímá si, že Si položil svou ruku na Putinovu, což by rovněž mohlo naznačovat určitou míru dominance.

Když lídři seděli před novináři při zdvořilostní konverzaci a označovali se "drahý příteli", Putin se podle Mahlerové hrbil, škubal nohou, zatínal ruku v pěst a díval se do země, což by mohlo naznačovat skryté rozrušení. Si oproti tomu působil "vyrovnaně a sebejistě".

Země Evropské unie nemají jednotný názor na letošní zahájení přístupových jednání s Ukrajinou, o něž země čelící ruské agresi usiluje. Po jednání s unijními kolegy v Bruselu to řekl český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Česko podle něj patří do skupiny zemí, které chtějí v případě pozitivního hodnocení od Evropské komise rozhovory začít, některé státy ale upřednostňují pozvolnější postup. Zdržet ukrajinskou kandidaturu navíc podle něj může maďarský požadavek výuky jazyka pro maďarskou menšinu.

Německo je připraveno k dlouhodobé podpoře Ukrajiny, poskytne jí zbraně potřebné k efektivní obraně, řekl podle prezidenta Pavla kancléř Scholz.

Rusko s ohledem na situaci na trhu prodlouží omezení těžby o 500 tisíc barelů denně až do konce června. Omezení odpovídá asi pěti procentům těžby země.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková je po návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga u jeho ruského protějšku Vladimira Putina zklamaná. Pro Čínu to podle ní byla příležitost, jak dostát roli a odpovědnosti stálého člena Rady bezpečnosti OSN, jehož výsadou není jen vznášení veta, ale i práce ve prospěch míru.

Šojgu podle agentury Interfax v reakci na oznámení dodávek munice s ochuzeným uranem Ukrajině řekl, že se tím přiblížila možnost jaderného střetnutí mezi Ruskem a Západem. Řekl také, že Rusko má prostředky, jak na poskytnutí nábojů tohoto typu Ukrajině reagovat. Dříve Kreml uvedl, že jejich použití na Ukrajině bude považovat za "špinavou bombu", dodala BBC.

O "odpovídající reakci" Ruska hovořil po dnešním jednání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Moskvě také ruský prezident Putin. Podle něj Západ začíná na Ukrajině používat "zbraně s jadernou složkou".

Čínský mírový plán by mohl být základem urovnání konfliktu na Ukrajině, řekl ruský prezident Vladimir Putin po dnenším jednání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem v Moskvě. Šéf Kremlu ale současně dodal, že dosud nevidí ochotu Západu a Kyjeva jednat v tomto směru. Západ chce podle něj bojovat "až do posledního Ukrajince".

Si označil čínský postoj za nestranný. "Chtěl bych zdůraznit ohledně ukrajinského urovnání, že se trvale řídíme principy Charty OSN a zastáváme objektivní a nestranný postoj," prohlásil čínský prezident. Čína se podle něj snaží aktivně pomáhat tomu, aby obě znepřátelené strany uzavřely příměří a začaly spolu jednat. Peking se zasazuje o "mír a dialog", zdůraznil Si.

Vyzkoušejte náš kvíz: Jak znáte historii Ukrajiny?

Český prezident Petr Pavel v Německé společnosti pro zahraniční politiku v Berlíně varoval před nejednotou Západu, a to i ve vztahu k Číně. Podporu Ukrajiny považuje za nutnou.

Ukrajinci zaskočili Rusy náletem na nádraží na severu Krymu.

Ukrajina zakázala používání místopisných názvů odkazujících na Rusko. Příslušný zákon schválili poslanci ukrajinského parlamentu. Zákaz se vztahuje na označení symbolizující okupační mocnost nebo její významná, historická a kulturní místa a také na osoby, které provedly vojenskou agresi vůči Ukrajině, vyplývá podle serveru RBK-Ukrajina ze schválené novely zákona o zeměpisných názvech.

"Cílem zákona je dekolonizace zeměpisných názvů a regulace používání zeměpisných názvů a symbolů státu, který se dopustil ozbrojené agrese proti Ukrajině," citoval server LB.ua z důvodové zprávy k zákonu.

Rusko hodlá zvýšit export plynu do Číny a dodat jí do roku 2030 nejméně 98 miliard metrů krychlových zemního plynu plus 100 milionů tun zkapalněného plynu. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin, který v Moskvě druhým dnem jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem.

Ruské úřady zahájily stíhání šéfa rozpuštěné lidskoprávní organizace Memorial Olega Orlova. Viní jej z diskreditace ruské armády.

"Máme zprávy o tom, že Rusko požádalo Číno o dodávky zbraní a munice," uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Spojené státy pošlou Ukrajině první várku tanků Abrams na podzim. Oznámilo to americké ministerstvo obrany. Ukrajině už několik evropských zemích poslalo tanky Leopard a T-72.

V Česku je podle odhadů asi 4500 uprchlíků z Ukrajiny mezi 15 a 19 lety, kteří nestudují žádnou střední školu. Část z nich se snaží ukrajinské vzdělání dokončit na dálku. Asi 3500 uprchlíků české střední školy už studuje, dalších více než 2500 se podle ministerstva školství na střední školy hlásí letos. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci společnosti Meta, která spouští kampaň, která má za cíl aktivizovat mladé Ukrajince.

Ukrajinské síly provedly dronový útok na překladiště ropy v ruské Brjanské oblasti, uvedl na sociálních sítích tamní gubernátor Alexandr Bogomaz. Útok si podle něj nevyžádal oběti ani nikomu nepřivodil zranění. Kyjev se k incidentu nepřihlásil.

Překladiště ropy Novozybkov, kde se útok odehrál, je součástí komplexu ropovodu Družba, uvedl portál Meduza. Připomněl, že média o útoku dronů na překladiště informovala už v minulosti. V poslední době jsou podle něj v areálu pravidelně nacházena výbušná zařízení, která patrně shazují právě bezpilotní letouny.

Na ukrajinských sociálních sítích se ráno šířila zpráva, že v centru Kyjeva se pohybují podezřelí lidé v uniformách a že by to mohli být ruští diverzanti. Vyjasnilo se ale, že jsou to herci a na místě se natáčí film. Informoval o tom server Obozrevatel.

V Česku se od začátku dubna plánuje třetí cyklus výcviku ukrajinských vojáků. Zúčastní se ho asi 650 příslušníků ukrajinských ozbrojených sil. Čeští ženisté zároveň cvičí ukrajinské kolegy v Polsku. Ministerstvo obrany to dnes uvedlo na svém webu www.army.cz.

Italská premiérka Giorgia Meloniová prohlásila, že její vláda bude nadále vojensky podporovat Ukrajinu, i kdyby to znamenalo, že kabinetu klesne popularita.

Kanadský charge d´affaires v Moskvě byl předvolán na ruské ministerstvo zahraničí, kde obdržel protestní diplomatickou nótu. Důvodem je prohlášení kanadské ministryně zahraničí Melanie Jolyové, ve kterém hovořila o "změně režimu" v Rusku.

Předseda ruské Federální bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev obvinil Západ, že se přímo podílí na plánování ukrajinských válečných operací.

Norsko dodalo Ukrajině osm tanků Leopard 2 a čtyři podpůrná vozidla, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na norské ozbrojené síly.

Skupina ČEZ dosáhla podle analytiků mimořádného hospodářského výsledku za loňský rok zejména kvůli dopadům války na Ukrajině, jež zdražily energie. Skupina ČEZ v úterý oznámila, že loni jí stoupl čistý zisk na rekordních 80,7 miliardy korun, meziročně na víc než osminásobek.

Japonský premiér Fumio Kišida přicestoval na Ukrajinu na neohlášenou návštěvu a je na cestě do Kyjeva. V ukrajinské metropoli se setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, uvedlo japonské ministerstvo zahraničí. Cesta je vnímána jako japonská odpověď Číně, jejíž prezident Si Ťin-pching je nyní v Moskvě. Zatímco Čína podporuje Rusko, Japonsko je od počátku agrese na straně Ukrajiny.

Čínský prezident Si Ťin-pching během své návštěvy Moskvy pozval  Vladimira Putina v letošním roce do Číny. Tvrdí to ruská média.

Ukrajinský vojenský expert a důstojník ve výslužbě Oleh Ždanov řekl deníku Ukrajinska Pravda, že Rusko v současné době není schopné dobýt města Kramatorsk a Slovjansk, která se nacházejí západně od Bachmutu. Varuje ale, že obě města budou Rusové ostřelovat.

Foto: Aktuálně.cz

Maďarská vláda potvrdila, že ministr zahraničí Péter Szijjártó zablokoval společné prohlášení členských zemí EU ohledně zatykače vydaného Mezinárodním trestním soudem v Haagu na ruského prezidenta Vladimira Putina. Ministři spravedlnosti EU zveřejnili vlastní prohlášení na podporu rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu, které Maďarsko opět nepodepsalo.

Ukrajinské úřady zakázaly počínaje dnešním dnem představitelům proruské větvě Ukrajinské pravoslavné církve vstup do klášterního komplexu Kyjevskopečerská lávra v Kyjevě. Větší část ukrajinské církve je samostatná, ale část je podřízena patriarchovi v Moskvě. A právě duchovní z této části už nesmějí v historickém objektu působit.

Nad krymským městem Džankoj se dnes ozvaly exploze. Ruskem dosazený šéf správy Krymu Sergej Aksjonov na svém Telegramu uvedl, že nad poloostrovem zafungovala protivzdušná obrana. Ukrajinská vojenská rozvědka GUR napsala, že exploze zničila ruské střely s plochou dráhou letu Kalibr, které byly převáženy po železnici. O původu výbuchů se GUR nezmínila a ani za ně nepřijala zodpovědnost, podotýká ruskojazyčný server BBC.

Na sociálních sítích se dnes večer objevilo několik neověřených videí, na kterých jsou zachyceny silné exploze i zvuky střelby. Některé z nich hovoří o zasažené železnici, další zdroje uvádí, že Ukrajina vyslala nad Ruskem anektovaný Krymský poloostrov drony, které po zasažení cíle vybuchnou. Tyto zprávy ani původ videí nelze nezávisle ověřit.

"V oblasti Džankoje pracovala protivzdušná obrana. Trosky podle předběžných údajů poškodily obytný dům a obchod," napsal v příspěvku Telegramu Aksjonov. Jeden člověk je podle něj zraněný.

Severokrymský Džankoj protíná velký železniční uzel a leží v něm několik vojenských zařízení. Město se nachází nedaleko Ruskem okupované ukrajinské Chersonské oblasti a vedou skrze něj zásobovací trasy pro ruské jednotky.

"Výbuch ve městě Džankoj (…) zničil ruské střely s plochou dráhou letu Kalibr při jejich přepravě po železnici," napsala bez dalších podrobností o incidentu GUR na Telegramu.

Podle denní operační zprávy generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil Rusko provedlo 21 leteckých a devět raketových úderů na Ukrajinu, nedošlo však k žádným civilním obětem. Jeden úder byl ve městě Slovjansk a další zasáhl Kramatorsk, kde bylo poškozeno sedm vícepodlažních budov a tři soukromá auta. Rusko se nadále soustředí na ofenzivy v Limanské, Bachmutské, Avdijské a Šachtarské oblasti.

Ruské síly se snaží dosáhnout alespoň okrajových zisků na ukrajinském Donbasu dřív, než při své jarní ofenzivě přijdou o iniciativu, uvedli v novém hodnocení situace na ukrajinském bojišti analytici z amerického Institutu pro studium války. Rusové podle institutu v uplynulém dni zaznamenali malé úspěchy v Bachmutu a jeho okolí. Za cenu vysokých ztrát také zesilují útoky na Avdijivku.

Ruské síly podle zprávy amerického Institutu pro studium války za uplynulý den pravděpodobně postoupily v jihozápadním a severním Bachmutu a také severozápadně od města. Zrychlily také tempo operací u Avdijivky, kterou se snaží obklíčit. Operace u Avdijivky institut ve své zprávě hodnotí jako "pomýlenou" snahu odlákat ukrajinské síly z jiných oblastí fronty.

Druhým dnem dnes pokračuje státní návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě. Po pondělní neformální schůzce se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem se dvojice sejde znovu na oficiálním jednání, jemuž budou přítomny i delegace. Návštěvu Ruska zakončí čínský vůdce ve středu.

Krymský Džankoj hlásí exploze, podle ruské správy zafungovala protiletecká obrana. Ukrajina tvrdí, že byly zničeny přepravované ruské střely Kalibr.

Náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová oznámila, že vrchním velitelem ukrajinské obrany Bachmutu je brigádní generál Andrij Hnatov. Přímo ve městě pak má na starost obranu velitel 93. brigády plukovník Pavlo Palisa a velitel 3. brigády národní gardy plukovník Oleksandr Pivnenko.

"Díky odvaze a hrdinství tisíců našich vojáků, jakož i díky obratnému vedení našich generálů a důstojníků, obrana Bachmutu drží a možnosti ještě nejsou vyčerpány," citovala Maljarovou agentura Unian.

Část italské opozice tvrdě kritizuje výcvik ukrajinských vojáků nedaleko Říma. Podle informací tisku italská armáda cvičí několik desítek vojáků z Ukrajiny, kteří budou obsluhovat protivzdušný systém SAMP/T. Itálie podle opozice poskytováním čím dál rozvinutějších zbraní přispívá ke zvyšování intenzity konfliktu. Kritické hlasy však zaznívají také od představitelů vládní většiny.

Ukrajinské úřady vyzvaly obyvatele města Avdijivka k evakuaci. Opěrnému bodu ukrajinské obrany hrozí v důsledku postupu ruských vojsk obklíčení. "Místní úřady znovu doporučují místním obyvatelům, aby neriskovali své životy a životy svých příbuzných, a evakuovali se do bezpečnějších oblastí Ukrajiny," uvádí se v prohlášení ukrajinského ministerstva pro reintegraci okupovaných území.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv dnes v reakci na vydání zatykače na Putina pohrozil raketovým útokem na sídlo ICC v Haagu. "Všichni chodí pod Bohem a raketami. Lze si docela dobře představit bodově přesné použití hypersonického nosiče z ruské lodi v Severním moři na budovu haagského soudu," napsal dnes Medveděv na Telegramu.

Do projektu společných nákupů munice pro Ukrajinu se zapojilo 17 zemí EU včetně Česka, Německa a Francie, uvedla Evropská obranná agentura.

Čínský prezident Si Ťin-pching se dnes v Kremlu sešel na neformální schůzce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Návštěva podle agentury AP posílá silný vzkaz západním vůdcům, že jejich úsilí o izolaci Ruska kvůli válce proti Ukrajině neuspělo. Cesta čínského vůdce také představuje povzbuzení Putina jen několik dní poté, co na něj Mezinárodní trestní soud vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území.

Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě naznačuje, že Peking necítí odpovědnost tlačit na Kreml v souvislosti se zvěrstvy páchanými na Ukrajině, řekl dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken. Připomenul, že lídři Číny a Ruska se setkávají jen tři dny poté, co na ruského prezidenta Vladimira Putina vydal zatykač Mezinárodní trestní soud. Čína by podle něj měla jednat s Kyjevem a pobízet Moskvu, aby stáhla z Ukrajiny své jednotky.

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v otevřeném dopise varoval ministerstvo obrany v Moskvě, že ukrajinská armáda plánuje protiofenzivu s cílem odříznout jeho jednotky od zbytku ruských sil na východě Ukrajiny. Uvedl také, že asi 70 procent města Bachmut je nyní v rukou jeho bojovníků. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Spojené státy dnes oznámily další balík vojenského vybavení pro Ukrajinu, tentokrát v hodnotě 350 milionů dolarů (skoro osm miliard korun). Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena zahrnuje munici do raketometů HIMARS či do houfnic a další vybavení. O oznámení informovala agentura Reuters.

Bývalý šéf ukrajinské tajné služby SBU v Charkovské oblasti Roman Dudin bude souzen za vlastizradu, oznámil dnes ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování (DBR). Dudin čelí obvinění, že vpředvečer invaze v očekávání ruského vítězství vědomě sabotoval ukrajinskou obranu. Hrozí mu až doživotní trest.

Velkou část Charkovské oblasti, která hraničí s Ruskem, od loňského února okupovaly ruské síly. Vytlačeny byly v září téhož roku při ukrajinské protiofenzivě.

"V domnění, že ofenziva bude úspěšná, a v naději, že to ruské okupační orgány vezmou v úvahu, se šéf bezpečnostní služby zapojil do podvratné činnosti proti Ukrajině, čímž poškodil její obranyschopnost a bezpečnost státu," uvedl DBR. Případ bude nyní předán soudu.

Rusko bezplatně poskytne africkým zemím potraviny, pokud po 60 dnech neprodlouží dohodu s Ukrajinou o dodávkách obilí, řekl dnes podle agentury TASS prezident Vladimir Putin na konferenci nazvané Rusko-Afrika v multipolárním světě. Turecko o víkendu ohlásilo pokračování dohody umožňující vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Podle Moskvy je nyní prodlužena o 60 dnů, ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov ještě v sobotu tvrdil, že jde o 120 dnů.

"Pokud se po 60 dnech rozhodneme dohodu neprodloužit, jsme připraveni celý objem, který byl v předchozí době odeslán do zvláště potřebných afrických zemí, dodat z Ruska do těchto zemí zdarma," prohlásil dnes šéf Kremlu na parlamentní konferenci. Putin zároveň tvrdil, že do Afriky se dostalo jen malé množství vývozu obilí odblokovaného v rámci dohody a splnění ruských podmínek pro její obnovení je v zájmu afrického kontinentu.

Čínský prezident Si Ťin-pching dorazil do Kremlu na neformální schůzku se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, uvedla agentura Reuters. Putin označil postoj svého kolegy k mezinárodní situaci za vyvážený. Uvedl také, že se Rusko zabývalo čínským návrhem na vyřešení konfliktu na Ukrajině a že je otevřené jednání.

Státy Evropské unie se dnes shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřelecké munice. Novinářům to dnes sdělilo několik unijních ministrů obrany, kteří během odpoledne spolu s ministry zahraničí oficiálně stvrdí dosaženou dohodu. Unie má na jejím základě uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů.

Ruské úřady zahájily trestní stíhání soudců Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC), kteří minulý týden vydali zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou. S odvoláním na ruský vyšetřovací výbor, který plní roli kriminální ústředny, o tom informovala agentura Interfax.

Ruský vyšetřovací výbor konkrétně začal stíhat hlavního prokurátora ICC Karima Khana, který podle něj požádal o vydání zatykače, a další tři soudce. Výbor uvedl, že stíhání Putina a Lvovové-Bělovové má "vědomě nezákonný charakter, protože důvody pro přivedení k trestní odpovědnosti chybí".

Někteří zaměstnanci ruské prezidentské administrativy dostali pokyn, aby se zbavili chytrých telefonů iPhone společnosti Apple, napsal ruský deník Kommersant. Podle informací deníku je za touto výzvou obava, že telefony od firmy Apple jsou zranitelnější než jiné chytré telefony vůči případnému prolomení systému nebo špionáži ze strany západních odborníků.

Nynější mobilní telefony mají zaměstnanci administrativy nahradit telefony s operačním systém Android, jeho čínskými variantami nebo s ruským systémem Aurora. Ruské úřady se snaží používání posledního jmenovaného systému zpopularizovat a připojit k němu například školy nebo zdravotnická zařízení, upozornil web Rádia Svobodná Evropa. 

Čínský prezident Si Ťin-pching po příletu do Moskvy řekl, že Peking je připraven po boku Ruska bránit světový řád založený na mezinárodním právu.

O víkendu na Ukrajině padl český dobrovolník, který bojoval na ukrajinské straně. Informaci webu Blesk.cz dnes potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle informací resortu jde o druhý takový případ za poslední rok.

O život přišel podle dostupných informací první Čech při bojích s ruskou armádou na Donbase v červnu. Na Donbase byl nedávno také vážně zraněn český dobrovolník, který v rámci projektu Phoenix pomáhá na východní Ukrajině s ošetřováním vojáků na frontě. Zasáhl ho šrapnel, uvedli zástupci Phoenixu na sociálních sítích. Jeho stav je podle nich stabilizovaný, zranění jsou ale vážná. Řeší proto jeho převoz do Česka. Ministerstvo zahraničí ale v neděli novinářům sdělilo, že aktuální zdravotní stav zraněného jeho převoz do vlasti neumožňuje.

Čínský prezident Si Ťin-pching přiletěl do Moskvy, píší světové agentury s odvoláním na čínská a ruská média. Letoun s čínskou hlavou státu podle nich přistál na letišti Vnukovo.

Ruský prezident Vladimir Putin projedná se svým čínským protějškem situaci na Ukrajině, čínský mírový plán a podá mu "vyčerpávající" vysvětlení ruského pohledu na konflikt, řekl podle agentury TASS novinářům o něco dříve mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Ruský soud zmrazil všechna aktiva automobilky Volkswagen v Rusku. Vyplývá to ze soudních dokumentů, do kterých nahlédla agentura Reuters. Volkswagen je jednou z řady zahraničních automobilek, které pozastavily obchodní aktivity v Rusku poté, co západní země uvalily na Moskvu rozsáhlé sankce kvůli konfliktu na Ukrajině.

Británie je připravena pomoci Polsku vyplnit mezery v jeho vzdušné obraně poté, co Varšava poskytne Ukrajině své stíhačky MiG-29. V rozhovoru pro německý list Die Welt to řekl náměstek britského ministra obrany James Heappey. Dodal ovšem, že polská vláda se na Londýn v této věci zatím neobrátila.

Ukrajinští obránci za uplynulý den odrazili 69 ruských útoků v pěti směrech, přičemž epicentrem bojů zůstává město Bachmut. Uvedl to dnes ve svém raním operačním hlášení ukrajinský generální štáb. Ruské invazní síly podle něj pokračují v útocích také ve směrech na Lyman, Avdijivku, Marjinku a Šachtarske na východě Ukrajiny. V regionech u měst Záporoží a Cherson jsou Rusové v defenzivě, tvrdí ukrajinský štáb.

"V bachmutském směru naši obránci odrazili útoky nepřítele u obcí Bachmut, Ivanivske, Bohdanivka a Hryhorivka," uvádí velení ukrajinských ozbrojených sil s odkazem na místa v Doněcké oblasti. Hlásí rovněž neúspěšné pokusy Rusů o útočné akce v dalších regionech, například u obce Kreminna v Luhanské oblasti nebo u Avdijivky a Marjinky v Doněcké oblasti.

"V záporožském a chersonském směru se ruští vojáci brání," tvrdí ukrajinský generální štáb. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Ruský prezident v příspěvku opakuje svá dřívější tvrzení o tom, že krizi na Ukrajině vyprovokoval a nadále usilovně podněcuje Západ. Poznamenává také, že budoucnost mírového procesu závisí výhradně na vůli zahájit "smysluplnou diskusi s ohledem na současnou geopolitickou realitu".

Putin v textu oceňuje "vyvážený postoj", který Čína zaujala k "událostem na Ukrajině", a vítá její připravenost přispět k urovnání krize.

Rusko je otevřené politickému a diplomatickému řešení ukrajinské krize, tvrdí ruský prezident Vladimir Putin v příspěvku pro čínské noviny Žen-min ž'-pao, jehož anglický překlad zveřejnil Kreml. Rusko-čínské vztahy jsou na nejvyšší úrovni v historii, vyjadřuje v textu své další přesvědčení Putin, který se má dnes v Moskvě sejít s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Únava z války, která pokračuje třináctým měsícem, nespočívá podle prezidenta Pavla jen ve vyčerpání lidských zdrojů a techniky či zničení infrastruktury na Ukrajině, ale také v únavě zemí, které pomoc poskytují.

Konkrétně český prezident zmínil Spojené státy, které příští rok čeká kampaň před podzimními prezidentskými volbami. S tím je podle něj třeba se smířit. Právě při prezidentských kampaních v USA se podle Pavla pozornost politiků i tamní veřejnosti soustředí převážně na domácí témata, a může se tak stát, že zájem Spojených států o Ukrajinu klesne.

Rozsáhlou protiofenzivu, která by Ukrajině umožnila znovudobýt území obsazené Ruskem, by měl Kyjev podle Pavla zahájit během několika měsíců. Je k tomu příležitost.

"Po příští zimě bude nesmírně obtížné udržet současnou úroveň pomoci," je přesvědčen. 

Ukrajina bude mít podle českého prezidenta Petra Pavla jen jeden pokus na zásadní protiofenzivu. Pokud se nezdaří, bude nesmírně obtížné získat finance na další, míní. Pavel to řekl v rozhovoru, jehož část v neděli zveřejnil server polského listu Rzeczpospolita.

Vyjádřil v něm také přesvědčení, že zájem Spojených států o Ukrajinu a výše jejich pomoci může v příštím roce klesnout. A až poklesne americký zájem, stane se tak podle něj i u mnoha evropských zemí.

Urychlení dodávek docházející dělostřelecké munice Ukrajině bude stěžejním tématem dnešního zasedání ministrů zahraničí a obrany zemí Evropské unie.

Podle unijních činitelů by měli schválit plán na uvolnění dvou miliard eur (48 miliard korun) ze společných peněz, díky nimž se může Kyjev dočkat alespoň části potřebné munice ráže 155 milimetrů. Šéfové diplomacií budou na dopoledním odděleném jednání hovořit také o pokračování represí v Íránu a o možnosti rozšířit sankce proti tamním činitelům.

Čínský prezident Si Ťin-pching přijede na třídenní návštěvu Ruska a očekává se, že se dnes setká s prezidentem Vladimirem Putinem. Hlavní část jednání je plánována na úterý. Čínský prezident s Putinem patrně podepíše deklaraci, která má znamenat začátek nové éry čínsko-ruských vztahů.

V Tulské oblasti, ve vzdálenosti asi 250 kilometrů od Moskvy, se zřítil bezpilotní letoun bez identifikačních znaků, oznámila ruská média s odvoláním na místní úřady. Dron se zřítil do pole, daleko od obytných domů. Tula s bezmála půlmilionem obyvatel je tradičním centrem ruské zbrojní výroby.

Na místo dopadu dronu přijeli kriminalisté a experti, obyvatelům podle úřadů nehrozí žádné nebezpečí. Něco podobného se v Tulské oblasti stalo i na začátku března. Tehdy se ale v lese našel jen kráter po výbuchu, který podle vedení oblasti nejspíš způsobil pád dronu.

Úřady v ruských regionech pravidelně informují o zřícených či sestřelených dronech, připomněl server RBK s tím, že se tak děje od začátku "speciální vojenské operace", jak Rusko nazývá invazi svých vojsk na Ukrajinu.

Ukrajina se k útokům na ruském území nehlásí. Rusové ale předpokládají, že Ukrajinci pomocí upravených průzkumných dronů Striž v prosinci podnikli spektakulární útoky na letiště ruských strategických bombardérů používaných k útokům proti ukrajinským městům, přestože tyto letecké základny jsou vzdáleny stovky kilometrů od ukrajinských hranic.

Nejméně tři civilisté dnes přišli o život a další dva vyvázli se zraněním z ruského ostřelování vesnice Kamjanske v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny. S odvoláním na oblastní správu to na svém webu uvedl list Ukrajinska pravda. 

V sobotu ruské jednotky z děl a minometů ostřelovaly osm ukrajinských regionů, uvedl deník s odvoláním na místní úřady. V Doněcké oblasti ruské ostřelování z raketometů, děl a tanků připravilo o život tři lidi a dalších 18 zranilo. Poškodilo také 92 domů, 26 aut, školu, dětský obchod, budovu záchranářů a dvě jejich auta.

V obci Bakinskaja v Krasnojarském kraji na jihozápadě Ruska se navzdory odporu místních úřadů uskutečnil pohřeb žoldnéřů soukromé armády zvané Wagnerova skupina. Na svém webu o tom informovala ruská redakce BBC.

Starosta nedalekého města Gorjačij Ključ Sergej Belopolskij řekl, že "lázeňské město se nemůže stát místem masového pohřbívání zabitých bojovníků". Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin v reakci starostovi pohrozil, že rakve s mrtvými přiveze k němu domů, pokud úřady pohřbívání zakážou. Podle informací ze sociálních sítí se pohřbu zúčastnily stovky lidí, včetně těch, kteří přijeli z jiných měst.

"Bojovníci Wagnerovy skupiny brání zájmy Ruska. Umírají za naši vlast. Hážou jim klacky pod nohy, jak je to jen možné. Hážou je zmetci," rozhořčil se oligarcha Prigožin.

Žoldnéři trpí velkými ztrátami v bojích o východoukrajinský Bachmut. Američtí představitelé na konci února odhadovali, že skupina přišla na Ukrajině o více než 30 tisíc mužů, včetně asi tisíce zabitých, dodala BBC.

Prigožin podle listu Moskovskij komsomolec také varoval, že perspektivy ukrajinského tažení jsou "mlhavé" a že Rusko má ještě pár týdnů na to, aby se připravilo na ukrajinskou protiofenzivu, než bude pozdě.

Jevgenij Prigožin v Bachmutu. | Foto: Reuters

Vladimir Putin se podle mluvčího Dmitrije Peskova po Mariupolu přemisťoval v autě, které sám řídil, nedoprovázel jej žádný konvoj. V boji vážně poničeném Mariupolu, který měl před válkou téměř 450 tisíc obyvatel, si v doprovodu vicepremiéra Marata Chusnullina prohlédl i budovu filharmonie.

"Zločinci se vždy vracejí na místo svých zločinů. Organizátor vražd tisíců mariupolských rodin přijel obdivovat ruiny a masové hroby," napsal na Twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Putinovi zároveň vyčetl cynismus a to, že ho netrápí výčitky svědomí. Ukrajinské ministerstvo obrany na Twitteru napsalo, že se Putin přikradl do Mariupolu jako zloděj pod rouškou noci: je to bezpečnější a temnota mu také umožňuje zvýraznit to, co chce ukázat. Město, zcela zničené jeho armádou, a několik přeživších obyvatel udržuje daleko od zvědavých očí, napsalo ukrajinské ministerstvo.

Na návštěvu Vladimira Putina v okupovaném přístavu Mariupol reagují ukrajinské úřady. Ministerstvo obrany si podle agentury AFP všímá, že ruský prezident město navštívil v noci, "jak se na zloděje sluší".

Exilová rada města uvedla, že se jedná o návštěvu "mezinárodního zločince".

České ministerstvo zahraničí je v kontaktu s blízkými zraněného dobrovolníka. "Jeho aktuální zdravotní stav neumožňuje převoz do ČR. Podrobnosti sdělovat nebudeme," sdělil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.

Ruský prezident Vladimir Putin navštívil okupované ukrajinské město Mariupol. Do strategického přístavu, který Rusko po tuhých bojích ovládlo loni v květnu, přiletěl vrtulníkem nedlouho poté, co v sobotu navštívil poloostrov Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Putin podle agentury TASS zavítal také do Rostova na Donu na jihozápadě Ruska, kde se setkal s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem, který velí ruským silám na Ukrajině.

Tiskové oddělení Kremlu návštěvu do Mariupolu označilo za "pracovní cestu", během níž si ruský prezident prohlédl několik čtvrtí města a bavil se s místními obyvateli. Putin si v boji vážně poničeném Mariupolu, který před válkou měl téměř 450 tisíci obyvatel, prohlédl také budovu divadla, v níž po loňském náletu ruských sil zahynuly podle Kyjeva stovky lidí. Podle agentury TASS to byla jeho první návštěva Donbasu, o který se bojuje také od roku 2014.

V krymské metropoli Sevastopolu si Putin v sobotu prohlédl nově otevřenou školu umění a dětské volnočasové centrum. Skutečnost, že se ukázal právě na těchto místech, lze podle agentury AP vnímat jako snahu odpovědět na krok Mezinárodního trestního soudu (ICC), který na něj v pátek vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

Na Donbase byl vážně zraněn český dobrovolník, který v rámci projektu Phoenix pomáhá na východní Ukrajině s ošetřováním vojáků na frontě. Zasáhl ho šrapnel, uvedli zástupci Phoenixu na sociálních sítích. Jeho stav je podle nich stabilizovaný, zranění jsou ale vážná. Řeší proto jeho převoz do České republiky.

"Jeden z našich statečných mediků-dobrovolníků byl na Donbase zasažen šrapnelem. Momentálně je jeho stav stabilizovaný, ale situace je vážná a nelze předjímat další vývoj. Děláme vše, co je v našich silách, aby se mohl brzy vrátit do vlasti," napsali představitelé projektu. S ohledem na citlivost situace nebudou o jeho stavu zatím poskytovat další informace.

Čeští medici v rámci projektu Phoenix na východě Ukrajiny, kterou loni v únoru napadlo Rusko, vojáky vyučují zdravovědu a sami na frontové linii zraněné převážejí, uvedly Seznam Zprávy. "S každou misí naši dobrovolníci riskují zranění, nebo i život. Jsme si plně vědomi rizik, ale i toho, jak je naše pomoc potřebná," poznamenali zástupci Phoenixu na facebooku. Poděkovali za projevenou podporu a požádali o respektování soukromí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ohlásil další sankce proti Rusku a jeho spojencům Íránu a Sýrii. Týkají se dohromady 400 osob a firem včetně těch, které jsou odpovědné za dodávky íránských bezpilotních letounů Šáhid Rusku. Ukrajinský prezident to oznámil v sobotu ve svém pravidelném večerním videoprojevu.

"Ukrajinské sankce jsou součástí globálního tlaku na Rusko," řekl v proslovu 45letý Zelenskyj. Íránské drony používá ruská armáda v útočné válce proti Ukrajině, připomněl. Podle agentury DPA mají nové sankce patrně zejména symbolický význam, protože většina dotyčných subjektů s Kyjevem neobchoduje.

Šéf ruské paramilitární skupiny Wagnerovci a vlivný oligarcha Jevgenij Prigožin oznámil, že chce do poloviny května rozšířit řady svých bojovníků o 30 tisíc mužů. Prigožin věřil, že se jeho soukromé armádě podaří ovládnout ukrajinský Bachmut. Wagnerovci sice dosáhli zisků v okolí města a nyní drží i jeho východní část, toto úsilí je však stálo mnoho ztrát, navíc se zdá, že nedokáže vytlačit ukrajinské síly ze zbytku Bachmutu. 

Pirgožin viní ruské ministerstvo obrany z toho, že jej chce vyčerpat a zbavit se jej, a mnozí analytici jeho domněnky potvrzují. Ruská vojenská elita by mohla využívat bojů u Bachmutu k tomu, aby zbavila Pirgožina politického vlivu v Kremlu, nebo jej alespoň eliminovala. 

Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu přicestoval na poloostrov Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem. Agentura Interfax dala Putinovu návštěvu poloostrova do souvislosti s devátým výročím této události.

Na Krymu se s Putinem setkal gubernátor Sevastopolu Michajl Razvožajev a připojil se k němu také metropolita Tichon. Ten má k šéfovi Kremlu blízko už od jeho nástupu k moci na počátku tisíciletí a podle médií je jeho zpovědníkem. Putin má v Sevastopolu na programu otevření umělecké školy a volnočasového centra, které metropolita Tichon zaštiťuje.

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina do svých řad denně naverbuje 500 až 800 lidí, uvedl na sociální síti Telegram zakladatel organizace Jevgenij Prigožin. Do půlky května by chtěl rekrutovat asi 30 tisíc bojovníků. Příslušníci Wagnerovy skupiny jsou nasazeni v první linii několikaměsíční bitvy o východoukrajinské město Bachmut.

Začíná být jasné, že nikdo nestojí nad zákony, řekl v reakci na zatykač vydaný Mezinárodním trestním soudem v Haagu na ruského prezidenta Vladimira Putina německý kancéř Olaf Scholz. "Mezinárodní trestní soud je tou správnou institucí pro vyšetřování válečných zločinů. Faktem je, že se ukazuje, že nikdo nestojí nad zákonem," řekl Scholz v Tokiu na společné tiskové konferenci s japonským premiérem Fumiem Kišidou.

Čínský prezident Si Ťin-pching během své plánované návštěvy Ruska pravděpodobně hodlá s ruským prezidentem Vladimirem Putinem jednat o obcházení západních protiruských sankcí. Ve své nejnovější zprávě o vývoji války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války. Do Ruska má Si Ťin-pching podle čínského ministerstva zahraničí přicestovat začátkem příštího týdne.

Rusko v noci na sobotu zaútočilo na Ukrajinu bezpilotními letouny Šáhid íránské výroby, napsala s odkazem na ukrajinské vzdušné síly agentura Unian. Tři drony se Ukrajincům podařilo nad Dněpropetrovskou oblastí sestřelit, dva ale zasáhly zařízení kritické infrastruktury v Novomoskovsku severovýchodně od Dnipra.

Celkem podle Ukrajinců útočilo 16 bezpilotních letounů, z nichž se 11 podařilo sestřelit. Rusko drony, které po zasažení cíle vybuchnou, vyslalo z Brjanské oblasti sousedící s Ukrajinou a z Azovského moře. Bezpilotní letouny podle šéfa kyjevské vojenské správy Serhije Popky letěly také ve směru na ukrajinskou metropoli, zlikvidovala je ale protivzdušná obrana.

Některé snahy o destabilizaci společnosti v Moldavsku jsou podle českého velvyslance v Kišiněvě Stanislava Kázeckého financovány ze strany různých ruských služeb. V moldavském hlavním městě nedávno protestovali podporovatelé opoziční proruské strany Šor proti prozápadně orientované vládě. Podle velvyslance se protestů často účastní placení lidé.

Politická situace v zemi je ale pod kontrolou proevropských sil, neboť poslanci vládní strany mají v parlamentu výraznou většinu, řekl Kázecký v rozhovoru s ČTK. Moldavskem prošlo podle odhadů po ruské invazi na Ukrajinu 600 tisíc až 900 tisíc ukrajinských uprchlíků. V zemi jich aktuálně pobývá zhruba 80 tisíc až 90 tisíc.

Mezinárodní organizace pro civilní letectví souhlasila, že se bude zabývat tím, jestli je Rusko zodpovědné za sestřelení letadla MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny, které si v létě 2014 vyžádalo 298 životů, informovala agentura Reuters, která připomíná, že krok iniciovaly Austrálie a Nizozemsko, podle nichž Rusko zodpovědnost za ztracené životy nese. Moskva to popírá.

"Toto rozhodnutí je důležitým krokem v našem společném úsilí pohnat ke zodpovědnosti osoby odpovědné za tento hrůzný násilný čin," uvedla australská ministryně zahraničí Penny Wongová. Nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra rozhodnutí označil za "důležitý krok k nalezení pravdy, spravedlnosti a odpovědnosti".

Vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s válkou na Ukrajině je podle americké hlavy státu Joea Bidena oprávněné. Ruský prezident spáchal válečné zločiny, míní Biden, kterého citovala agentura Reuters. Zatykač na Putina vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

Není pochyb, že Rusko páchá na Ukrajině válečné zločiny, hledání odpovědnosti podporujeme, uvedlo ministerstvo zahraničí USA k zatykači ICC na Putina.

Zelenskyj na sociální síti Telegram o odvážení ukrajinských dětí napsal, že "bez rozkazu nejvyššího vůdce teroristického státu by takovou zločinnou operaci nebylo možné provést". "Oddělování dětí od rodin, odebírání jakékoli možnosti kontaktovat své příbuzné, ukrývání dětí na ruském území - to vše je evidentně ruská státní politika, státní rozhodnutí, státní zlo… jsem vděčný týmu Karima Khana za zásadovost a ochotu postavit před soud ty, kteří jsou vinni," napsal ukrajinský prezident.

Rusové musí při bojích o Bachmut často přecházet do defenzivy, napsala agentura Unian s odvoláním na ukrajinského exposlance Jurije Syroťuka, který se bojů o město účastní jako granátník. Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj dnes ale podle agentury Reuters upozornil, že ruské síly dál vynakládají na obklíčení Bachmutu veškeré úsilí.

"Na každý nepřítelův útok připadá náš protiútok. Každý posun nepřítele je pro něj velice bolestivý a žádá si ohromné ztráty," uvedl Syroťuk, vystupující také pod vojenskou přezdívkou Mamaj. Rusové často hovoří o tom, že obklíčení města je na dosah, jejich prohlášení jsou podle Syroťuka ale nadsazená.

Ve srovnání s předchozím týdnem podle něj intenzita bojů v oblasti Bachmutu klesla, zůstává ale vysoká. "Tady, kde stojím, člověku nad hlavou prolétne asi tak každou minutu nepřátelská mina," popsal. O tom, že se intenzita bojů v Bachmutu o něco snížila, napsali tento týden také analytici z amerického Institut pro studium války (ISW).

Litevská premiérka Ingrid Šimonytéová na Twitteru napsala, že je "pyšná, že vyšetřování situace na Ukrajině bylo zahájeno z podnětu Litvy 28. února 2022".

Pavel označil rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu vydat zatykač na Putina za správné. Únosy dětí by rozhodně neměly být tolerovány, uvedl.

Zatykač vydaný Mezinárodním trestním soudem (ICC) na ruského prezidenta Vladimira Putina je podle šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borrella jen začátkem pohnání Ruska k odpovědnosti za "zločiny a krutosti" páchané na Ukrajině, píše agentura Reuters. 

"Toto je důležité rozhodnutí pro spravedlnost ve světě i pro lidi na Ukrajině. Je to pouhý počátek procesu, který přivede Rusko a jeho vedení k odpovědnosti za zločiny a zvěrstva páchaná na Ukrajině. Beztrestnost nemůže existovat," citovala Borrella agentura AFP.

Vydání zatykače podle premiéra Petra Fialy ukazuje, že Rusko postupuje v rozporu s mezinárodním řádem. "V tuto chvíli je důležité, aby mezinárodní společenství pokračovalo v silné podpoře ukrajinských obránců, kteří bojují nejen za svoji vlast, ale za bezpečnost celé Evropy," doplnil předseda vlády.

"Zatykač Mezinárodního trestního soudu nemá žádný právní základ a žádné důsledky. Nyní nejen Rusko, ale i řada členských států Rady bezpečnosti OSN neuznává jurisdikci Mezinárodního trestního soudu. Přijetím takového absurdního rozhodnutí se instituce vydala cestou sebelikvidace. Rusko by mělo okamžitě vydat zatykač na všechny její soudce," řekl o rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu v Haagu ruský senátor Andrej Klišas.

"Zločiny byly údajně na ukrajinském okupovaném území páchány nejpozději od 24. února 2022. Existují opodstatněné důvody domnívat se, že prezident (Vladimir) Putin za ně osobně nese odpovědnost," stojí v prohlášení Mezinárodního trestního soudu (ICC), proč vydal na ruského prezidenta zatykač.

V souvislosti s únosy ukrajinských dětí na ruské území stíhá ICC osmatřicetiletou Lvovovou-Bělovovou. Ve zprávě soudu u jejího jména stojí totéž datum 24. února 2022 i prohlášení, že "existují opodstatněné důvody se domnívat", že činy "páchala přímo, společně s jinými osobami, nebo prostřednictvím jiných osob".

Ministerstvo zahraničí vítá, že Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a že tak učinil v krátké době. Na dotaz novinářů to uvedl ministr Jan Lipavský (Piráti). Putin je podle něj odpovědný za válečné zločiny a za zločin agrese. Kromě něj Mezinárodní trestní soud vydal zatykač také na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou.

"Putin je bezpochyby odpovědný za válečné zločiny a za zločin agrese a má stát před soudem. Velmi vítáme, že Mezinárodní trestní soud k tomuto kroku přistoupil, a oceňujeme, že to zvládl v tak krátké době," uvedl Lipavský.

Ruské ministerstvo zahraničí: Rozhodnutí ICC vydat zatykač na Putina nemá žádný význam, Rusko nepřijalo Římský statut tohoto mezinárodního soudu.

Maďarský parlament bude hlasovat o ratifikaci vstupu Finska do NATO 27. března. Maďarská vládní strana Fidesz potvrdila, že ho jednomyslně podpoří. O přistoupení Švédska, které loni podalo přihlášku do aliance společně s Finskem, rozhodne strana premiéra Viktora Orbána později, informoval dnes na Facebooku bez dalších podrobností předseda parlamentní frakce Fidesz Máté Kocsis. Fidesz má v maďarském parlamentu přes dvě třetiny křesel.

Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po dnešním jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O žádosti tak bude jednat turecký parlament. Erdogan doufá, že zákonodárci vstup Finska schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat.

"Rozhodli jsme se zahájit v našem parlamentu proces schvalování finského vstupu do NATO," oznámil dnes Erdogan. Podle něj Helsinky udělaly konkrétní kroky, aby naplnily turecké požadavky, například v otázce potírání skupin, které Ankara považuje za teroristické.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli útokům na civilní infrastrukturu a únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. ICC to dnes oznámil ve zveřejněném prohlášení. Rusko jurisdikci ICC neuznává a vedení země popírá, že by na Ukrajině páchalo válečné zločiny.

Čínský prezident Si Ťin-pching začátkem příštího týdne navštíví Rusko, oznámilo dnes čínské ministerstvo zahraničí. Podle Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem podepíše deklaraci, která bude znamenat začátek "nové éry" rusko-čínských vztahů. Návštěva bude podle agentury AP patrně projevem čínské podpory Putinovi.

Polské a slovenské stíhací letouny budou na Ukrajině zničeny a průběh konfliktu nijak neovlivní, řekl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodávky stíhaček MiG-29, které Varšava a Bratislava oznámily ve čtvrtek a dnes, jsou podle něj jen dalším důkazem o rostoucím zapojení členských států NATO do konfliktu.

Slovenská vláda schválila předání 13 stíhaček MiG-29 a části raketového systému Kub Ukrajině, řekli dnes novinářům premiér Eduard Heger a ministr obrany Jaroslav Naď. Darování strojů, náhradních dílů a protiletadlových raket Kyjevu se uskuteční na základě mezivládní dohody a Bratislava za to dostane kompenzace od spojenců. Slovensko své migy loni vyřadilo z provozu.

Ve čtvrtek také polský prezident Andrzej Duda oznámil, že jeho země v nejbližších dnech předá Ukrajině čtyři letouny MiG-29.

Dobrý den, vážení čtenáři a čtenářky, vítejte u online přenosu k dění na Ukrajině. Starší informace naleznete zde.