V ÈR si nìco podobného zatím nedokáe pøedstavit, pøipomnìl na pøíkladu obtínosti zavádìní i lesních školek. „Legislativa nám nìkteré vìci neumoní zavádìt v praxi. Napøíklad farma, která funguje jako domov pro seniory, je typ zaøízení, kterı jsme vidìli v Nìmecku. Zejména pro souèasné seniory se to jeví jako velice zajímavı koncept,“ uvedl na konferenci o sociálním zemìdìlství Moudrı.
Nejde podle nìj o klasické zemìdìlské podniky. „Je to v první øadì domov pro seniory, kteøí tam ijí a obèas se dle svıch moností a ve spolupráci s lidmi, kteøí o nì peèují, zapojují do zemìdìlskıch aktivit,“ dodal. Samozøejmì se po seniorech podle nìj nechce, aby se ohıbali k záhonkùm, ale nìkteré typy manuální práce podle nìj pomáhají jak psychickému, tak fyzickému zdraví starších spoluobèanù.
Vıhodou školky na farmì je pak podle nìj kromì samotného zabavení dìtí i to, e se rodièe èasto stávají automaticky zákazníky daného farmáøe a zároveò se dìtí uèí, e vejce nepocházejí z regálu v samoobsluze, ale od slepic. „V našich podmínkách je to ale nerealizovatelné,“ podotkl s tím, e ministerstvo školství podobné myšlenky pravidelnì odmítá, napøíklad i z bezpeènostních dùvodù.
Podle nìj ale u i v ÈR fungují i provozy zamìøené primárnì na dìti. Jedním je napøíklad Jihoèeské zemìdìlské muzeum v Tınu nad Vltavou, kam podle nìj jezdí o víkendech s dìtmi maminky i z Èeskıch Budìjovic.
Aktuálnì se projednává v Legislativní radì vlády zákon o sociálním podnikání, kterı mimo jiné zavádí také termín sociální farmy. Právì jeho vymezení ale podle Ondøeje Závodského z ministerstva práce a sociálních vìcí radì vlády nelíbí, oèekává ještì jeho zmìny. Oèekává však, e by pøesto norma mohla zaèít úèinkovat od ledna 2025.
