Připravte si peněženku. Když to špatně dopadne, na benzínce dáte 45 Kč/l

Ceny pohonných hmot v Česku mohou vystoupat k úrovni 45 Kč za jeden litr, takže je asi čas, aby si Češi pro všechny případy připravili peněženku. „Pokud se ale do konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás nezapojí nikdo další, nepředpokládám, že by měl mít nějaký zásadnější dopad na ceny pohonných hmot v České republice,“ říká pro ParlamentníListy.cz hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Výjimku z embarga na ruskou ropu budeme moci využívat už jen čtrnáct měsíců. Odborný mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula je však přesvědčen, že je ropovod TAL nahradí.

reklama

Na rozdíl od rozšíření konfliktu by růst cen pohonných hmot v tuzemsku neměl způsobit slábnoucí kurz koruny. „Ten je vůči dolaru na poměrně velmi slabých úrovních, alespoň tedy v porovnání se situací v posledním roce. To je také něco, co rovněž přispívá ke zdražování u čerpacích stanic v České republice. Nicméně v tomto případě si myslím, že toto samotné nezpůsobí takový vzestup cen až na 45 korun za jeden litr, jak jsem to zmiňoval v souvislosti s rozšířením konfliktu. Můžeme spekulovat, že z těch cen kolem 40 korun může kvůli kurzu, pokud by se koruna ještě více propadla, stoupnout cena benzínu na 41 korun, ale opravdu bych nečekal nějaké dramatické zdražení, které by řidiči skutečně pociťovali už palčivě. Klíčová hrozba nyní tkví spíše ve vývoji cen ropy a v situaci na Blízkém východě,“ vysvětluje Lukáš Kovanda.

Děsivý scénář s uzavřením Hormuzského průlivu

Zapojením dalších států do války mezi hnutím Hamás a Státem Izrael začíná svou úvahu také Václav Loula, odborný mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. „Zatím je situace taková, že Írán může vyvážet asi tři miliony barelů ropy denně. Pokud by se do toho konfliktu zapojil, samozřejmě přijdou na řadu sankce nebo embargo na dodávky ropy z této oblasti. V tom ještě děsivějším scénáři může dojít k uzavření Hormuzského průlivu, jímž jde skoro 40 procent ropy ze zemí Perského zálivu na světový trh. To by byla velká rána, protože k tomu je třeba si přičíst, že Saúdská Arábie dodává na trh 10 milionů barelů ropy denně a Rusko asi 300 tisíc barelů denně. Čili na straně zdrojů je úbytek, také to je vidět na poklesu zásob,“ říká pro ParlamentníListy.cz Václav Loula.

Eskalace války by mohla vést k tomu, že se cena ropy dostane nad 100 dolarů. „Pak ovšem nelze počítat, i když jsme po hlavní motoristické sezóně, že by ceny benzínu nějak výrazně klesly, ba naopak. U nafty, kde je situace mnohem složitější, u ní je určité zdrojové napětí. Na severní polokouli jsme před zimou, vytvářejí se zásoby topných materiálů a mění se kvalita nafty na zimní podmínky, a to vyžaduje přidávat více petroleje ve frakci a ta je dražší. Musíme také pokračovat v biosložkách, které tu cenu rovněž nezlevňují. Pokud by se ten konflikt zvládl a byla by to jenom lokální záležitost mezi Hamásem a Izraelem, tak by mohla cena ropy spíše klesnout. Ukazuje to dnešní den, kdy se ropa propadá asi o 2,5 procenta na 87 dolarů,“ myslí si uznávaný odborník v petrolejářském průmyslu.

Ropa je příliš nervózní komodita, neumíme bez ní žít

Bývalý obchodní ředitel, ale rovněž ředitel pro jakost a vnější vztahy Benziny, míní, že teprve další dny na Blízkém východě ukážou, jak se budou ceny dále vyvíjet. „Ropa je příliš nervózní komodita, je nenahraditelná, neumíme bez ní zatím žít. Proto je u ní tak velice složité předpovídat vývoj. Za této situace, pokud by ropa padala, jak se stalo dnes, by mohlo dojít zejména k poklesu cen benzínu, u nafty bude pokles velice malý. Tu složitost ještě ovlivňuje to, že koruna je poměrně slabá. Za dolar je 23 korun, a to omezuje výraznější pokles cen benzínu i nafty na českém trhu,“ doplňuje Václav Loula.

Psali jsme:

Nejde „jen“ o válku na Blízkém východě, ale i o tu už 20 měsíců trvající na Ukrajině. Kvůli ní byly vyhlášeny protiruské sankce, které se týkaly i dovozu ruské ropy. Přesto v letošním prvním pololetí činil podíl ropy dovezené do České republiky prostřednictvím ruského ropovodu Družba na veškerém dovozu kolem 65 procent, což je nejvíc za posledních víc než deset let. „V letošním roce není vysoký pouze podíl ruské ropy na celkovém dovozu, také absolutní množství dovezené ruské ropy je za letošní první pololetí nejvyšší dokonce až od roku 2010. Je to za první půlrok zhruba 2,34 milionu tun ruské ropy dovezené podle čísel Českého statistického úřadu,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Lukáš Kovanda.

Nejvíce ruské ropy od roku 2010 v čase odstřihování

U toho, že jde o nejvyšší pololetní údaj od roku 2010, což tedy není jenom o relativním navyšování podílu ruské ropy, ale také o absolutním navýšení, se krátce pozastavuje. „Je to skutečně pikantní vzhledem k tomu, že Fialova vláda deklaruje snahu odstřihnout se od ruských energií. V případě plynu se to podařilo, ale v případě ropy se závislost naopak prohlubuje. Není to samozřejmě jenom záležitost vlády, tu ropu dováží soukromá společnost, nicméně vysílá to také určitý signál a veřejnost pak může být matena prohlášeními vládních představitelů, že jsme se odstřihli od ruských energií. To platí v případě plynu, ale ne v případě ropy, kde se děje pravý opak. Proces odstřižení od ruské ropy započal už loni, kdy vláda s bavorskou protistranou dojednaly navýšení kapacity ropovodu TAL. A tehdy vláda také deklarovala, že k němu dojde začátkem roku 2025,“ připomíná ekonom.

Do České republiky bude tedy ropa proudit ropovodem Družba už jen čtrnáct měsíců, pak už se bez ní budeme muset obejít. „Výjimku z embarga na ruskou ropu máme do konce roku 2024. Protože nejsme přímořský stát, budeme stejně závislí na ropovodu, což bude Transalpský ropovod z Terstu do Ingolstadtu, kterým potřebujeme dostat do republiky zhruba osm milionů tun ropy, která je potřeba pro ekonomický provoz rafinerií Litvínova a Kralup. Do Kralup už dnes proudí jenom ropa z neruských oblastí, zpracovávají se tam tři miliony. V Litvínově pak ty čtyři až pět milionů, které tam pak musíme dostat ropovodem TAL. Z Ingolstadtu už to problém není, protože tam je kapacita jedenáct milionů tun ropy ročně, a to nám jako České republice bohatě stačí,“ ujišťuje odborný mluvčí ČAPPO Václav Loula.

Dodávky ropovodem Družba budou k 1. lednu 2025 nula

Zároveň připomíná, že stejně musíme, protože je nedostatek nafty způsobený tím, že se nesmí dovážet nafta z Ruska, dovážet motorovou naftu z okolních zemí, zejména z Německa, Rakouska, Slovenska a částečně i z Polska. Je však optimistou, že se vše do konce roku 2024 stihne a bez ruské ropy se obejdeme bez potíží. „Už se zahájila intenzifikace ropovodu TAL, je to takzvaný projekt TAL-PLUS. Ještě se ale musí doplnit celá řada technologických zařízení, abychom byli schopni ropovod TAL využít v rozsahu – dnes – osm milionů tun. Máme tam už určité provozní povolení, asi 1,5 milionu tun ropy ročně, kterým můžeme navýšit kapacitu TAL. A momentálně testujeme, které druhy rop do Litvínova můžou chodit z neruských destinací,“ líčí expert v petrolejářském průmyslu.

O tom, že se ruskou ropu určitě podaří nahradit do začátku roku 2025, ani v nejmenším nepochybuje. „Dodávky ropovodem Družba budou k 1. lednu 2025 nula a bude to nahrazeno ropovodem TAL. Teď se ropovod Družba využívá, protože je velká spotřeba nafty a litvínovská rafinerie je hodně na naftu. Ruská ropa je pro to vhodná a navíc, jak je ruská ropa zastropovaná, má o něco nižší cenu, než je cena ropy z jiných oblastí. Vozíme z Ázerbájdžánu, z Kazachstánu, z Norska, ale odtamtud je ropa o něco dražší. Když ta možnost je, ORLEN využívá ekonomicky správně mírně levnější ruské ropy. Pokud se něco nezbrzdí v projektu TAL-PLUS, ale akcionáři k němu dali souhlas, tak to není problém, tak v průběhu prvních měsíců roku 2025 předpokládáme tu potřebnou intenzifikaci ropovodu TAL,“ dodává Václav Loula.

Psali jsme:

autor: Jiří Hroník