Poslanci v prvním čtení po téměř třináctihodinové diskusi podle očekávání schválili návrh státního rozpočtu na příští rok. Diskusi provázela ostrá výměna názoru mezi vládní koalicí a opozicí. Ta označila návrh za nedůvěryhodný a netransparentní. Dlouze naopak rozpočet obhajoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle něhož jde o realistický návrh, který navzdory novým mandatorním výdajům snižuje schodek rozpočtu, který má v příštím roce dosáhnout 252 miliard korun.
Sněmovna v prvním čtení schválila základní parametry návrhu rozpočtu, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Potom už je poslanci nemohou měnit, mohou prosazovat pouze přesuny uvnitř rozpočtu. Návrh rozpočtu vychází z makroekonomické predikce, která byla publikována v srpnu. Predikci posoudil nezávislý výbor pro rozpočtové prognózy. „Celý návrh rozpočtu sleduje tři základní cíle – snižování deficitu státního rozpočtu, udržení sociálního smíru v České republice a investiční aktivita státu,“ uvedl Stanjura s tím, že jsou tři nové zákony, které mají povahu mandatorních výdajů.
„To jsou dvě procenta na obranu, čímž začneme plnit náš dlouholetý závazek členského státu NATO. Druhý zákon, který jsme schválili, je automatická valorizace plateb za státní pojištěnce. A dále jsme uzákonili pro pedagogické pracovníky garanci 130 procent průměrné mzdy v ekonomice České republiky,“ připomněl ministr s tím, že i navzdory tomu ale vláda Petra Fialy (ODS) pokračuje v trendu snižování deficitů.
Schodek má podle vládního plánu klesnout v porovnání s letošním rokem o 43 miliard korun. V prvním čtení Sněmovna schvaluje základní parametry návrhu rozpočtu, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Potom už je poslanci nemohou měnit, mohou prosazovat pouze přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Plánované příjmy se příští rok zvýší podle vládního návrhu o 12 miliard korun na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard korun na 2,19 bilionu korun.
Zkuste si udělat rozpočet domácnosti, radí Stanjura
Opozice nicméně označuje vládní návrh za nedůvěryhodný a mluví dokonce o Stanjurových podvodech. Někdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se například pozastavila nad zvýšením rozpočtových příjmů o 19 miliard korun proti prvotnímu srpnovému návrhu a nad škrtem 51,5 miliardy korun na obnovitelné zdroje a energetickou přenosovou síť, což podle ní zaplatí domácnosti a zejména průmysl. Někdejší ministryně financí Schillerová v této souvislosti varovala před snížením hrubého domácího produktu.
„Příjmy jsou nadhodnoceny nejméně o 7,5 miliardy korun,“ uvedla. V případě půjčky od EIB zpochybnila její dlouhodobou výhodnost ve srovnání s běžnými tržními podmínkami. Reálný schodek návrhu rozpočtu je podle ní už nyní 270 miliard korun. „Je to vrcholný kousek rozpočtové magie vlády Petra Fialy,“ řekla s tím, že by vláda měla rozpočet kompletně přepracovat.
Šéf SPD Tomio Okamura uvedl, že jeho strana má vlastní plán konsolidace snižování státního dluhu. „Jako každý amatér i Fialovi ministři přidávají či ubírají plošně, plošně jsou dělány i daňové změny bez analýzy dopadů či nějaké efektivity. Rozpočet skrývá řadu podvodů, z těch viditelných triků je to třeba úvěr jedné miliardy eur, tedy 24 miliard korun od Evropské investiční banky (EIB) na rozvoj dopravní infrastruktury. Tyto peníze se sice v rozpočtu neobjevují, ale náš dluh se tím jednoznačně zvyšuje, ani by hodnotil cíl této půjčky,“ řekl Okamura.
Stanjura uvedl, že i vloni opozice mluvila o tom, že letošní rozpočet bude muset být novelizován, což opakovaně tvrdila i řada expertů. „Vidíme, jaká je realita. Tvrdili jste, že letošní deficit bude 400 miliard, tak uvidíme za dva měsíce, ale všichni už teď víme, jak to dopadne,“ řekl ministr s tím, že problémy, o nichž opozice mluví, jsou v řádech desetin procenta celkové nominální výše navrženého rozpočtu. „Já vždycky rád říkám, ať si každý zkusí udělat rozpočet své domácnosti na příští rok. Pokud se spletete o desetiny procenta, tak to znamená, že jste si ten rozpočet navrhli velmi dobře,“ uvedl Stanjura příměr.
V souvislosti se zmíněnou dopravní infrastrukturou Stanjura uvedl, že opozice má zřejmě jiný pohled na hospodaření. „Pokud EIB dokáže Česku půjčit o půl procentního bodu výhodněji (4,06 % vs. 4,5 %), proč tyto výdaje financovat přes státní rozpočet státními dluhopisy? Abychom to mohli přičíst k tíži téměř 100 miliardovým splátkám starých dluhů? Asi máme odlišný pohled na péči řádného hospodáře,“ uvedl Stanjura.
