Kdy Pavel Mareèek projídí èeskou krajinou, nemùe si pomoct – pozoruje a poèítá komíny. Pøemıšlí, kterı by mohl bıt dalším adeptem pro zpìtné získávání tepla.
„Komín se pøeruší, dá se tam bypass, tedy jakási vıhybka. Poté se tam vloí tepelnı vımìník, kterı odebírá teplo ze spalin, a následnì nainstalujeme spalinovı ventilátor,“ popisuje systém zpìtného získávání Mareèek, kterı je pøedsedou správní rady spoleènosti Almeva East Europe, švıcarsko-èeské firmy se sídlem v jihomoravskıch elešicích.
Emise odnášejí velké mnoství tepelné energie, která by se dala ještì vyuít. Systém proto zachycuje zbytkové teplo ze spalin, páry nebo procesního vzduchu a ohøívá jimi kapalinu. Zaøízení je tak schopno navrátit do obìhu a 95 procent odpadního tepla ze spalinového systému.Takto získanou energii mohou podniky znovu vyuít na ohøev vody nebo vytápìní budovy.
Zaøízení navíc nijak neomezuje vırobu. „Bypass rozdìlí komín na dvì èásti. Vsadí se do nìj klapka, která spaliny oddìlí, a kdy je tøeba udìlat servis nebo je nìjakı vıpadek, tak se spaliny odvádìjí do ovzduší, jak tomu bylo pøed instalací. Sice v ten moment nevzniká teplo, ale vırobu to neovlivní,“ vysvìtluje Pavel Ulrich, obchodní øeditel firmy.
Chce to minimálnì 120 stupòù
Technologie se však nedá pouít pro jakoukoliv vırobnu. „Aby to bylo vıhodné, potøebujeme mít teplotu spalin nad 120 stupòù Celsia, pak z toho jsme schopni získat energii. Kdy je teplota pod sto stupòù, tak tam pøíliš mnoho zbytkové energie není,“ dodává Ulrich.
Pøi peèení chleba z komínu trvale uniká 150 a 200 stupòù Celsia. „A my je umíme vzít skoro do mrtì a pouít napøíklad na ohøívání vody, která se následnì mùe pouít na vırobu tìsta,“ popisuje Pavel Mareèek.
Almeva bude pøíští rok systém instalovat mimo jiné v poboèce obchodního øetìzce, kterı má vlastní pekárnu a také vırobnu masnıch produktù. „Dennì potøebují patnáct tisíc litrù horké vody a my jim ji pøipravíme z tepla, které dneska vypouštìjí do ovzduší,“ øíká. Zpìtné získávání tepla se mùe hodit tøeba i zinkovnám. „Sloup vysokého napìtí se musí nejdøíve umıt a odmastit. Voda na to pouívaná má kolem 45 stupòù Celsia. A vany na vodu mohou bıt vyhøívané právì znovuzískanım odpadním teplem,“ dodává Mareèek.
Zpìtné získávání tepla lze vyuít ve strojírenství, v potravináøství i v automobilovém prùmyslu. Všude tam, kde fungují kotle, pece, turbíny, motory, kogeneraèní jednotky èi sušièky.
Samotné zaøízení váí nìkolik stovek kilogramù. Dá se aplikovat na komíny o prùmìru od patnácti centimetrù do jednoho metru a na trh s ním pøišla pøed sedmi lety dánská firma Exodraft. Západní Evropa má v jeho vyuívání náskok. Podle Mareèka systém pouze v Nìmecku pouívá pøes dvì stì pekáren. Almeva systém zpìtného získávání tepla instalovala v sedmi projektech v Litvì, dva byly dokonèeny na Slovensku, jeden v bulharské Sofii a dva v Polsku. V Èechách je pøed podpisem jedna lakovna a zinkovna. Systém zaèal budit pozornost s nárùstem cen energií.
„Kdy jsme jej nabízeli pøed ètyømi lety, doba návratnosti byla pøi tehdejších cenách elektøiny pìt a šest let a firmám se do toho moc nechtìlo. Manaeøi tehdy spíše usilovali o co nejlepší smlouvy s dodavateli energií,“ vysvìtluje. Podle nìj mùe bıt dnes investice do této technologie do dvou a ètyø let zpátky. Jak dodává, další bonus je ekologickı. Úspory v mnoství vypouštìnıch emisí oxidu uhlièitého jsou toti citelné. „Teplo jsme schopni vracet zhruba od 60 kilowattù. Systém není pouze pro velké fabriky. Pro malou pekárnu mùe jít o investici ve vıši pøiblinì 750 tisíc korun. Pokud by šlo o lakovnu ve Škodovce, tak náklady budou násobnì vyšší,“ upøesòuje Mareèek.
Pøíslib v komunitní energetice
V Polsku firma momentálnì dokonèuje projekt, kdy majitel pekárny vyuije znovuzískané teplo pro topení svého penzionu v sousedství. V Dánsku se systém zpìtného získávání tepla bìnì vyuívá i v komunitní energetice. Díky jedné malé továrnì se dá toti vytápìt nìkolik okolních domù. „Dovedeme si podobné øešení pøedstavit i u nás, kdy jedna èistá zinkovna mùe vytápìt èást obce,“ øíká Mareèek. Jak však dodává, na podobnou variantu není Èesko prozatím pøipraveno.
„Systém mùe sníit mnoství vypouštìného CO2, dokáeme dát firmì spoustu litrù teplé vody, ale kdy ji nemá jak vyuít ve vırobním procesu, tak je to problém,“ potvrzuje Ulrich.Podle nìj by „zadarmo“ vyrobenou teplou vodu mohli vyuívat lidé ijící poblí vırobny. Patøiènı zákon o komunitní energetice nicménì zatím nezaèal platit, take komunitní šíøení energie v Èesku tak momentálnì není moné.
„Vyuívání zbytkového tepla má obrovskı potenciál. Nejménì dvacet procent energie z pùvodního paliva se dá takto znovu zuitkovat. Klíèové je, aby pro teplo bylo v místì vzniku nebo poblí nìjaké smysluplné vyuití, napøíklad vytápìní èi sušení. S technologií pracují keramièky èi cihelny, které èást zbytkového tepla vyuijí právì na sušení svıch vırobkù,“ øíká Martin Mikeska z Komory obnovitelnıch zdrojù energie.
Existují dokonce zakázky, které vyadují, aby Almeva udìlala z tepla zimu. „Ve spolupráci s jednou firmou jsme zaèali nabízet chlazení vyrobené z tepla. Teï jednáme se slévárnou, uvnitø které je v hale a 40 stupòù Celsia. My jsme schopni to teplo pøemìnit na chlad,“ dodává Mareèek.
