Díky strýci prezidenta Václava Havla vznikly Barrandovské ateliéry, technologický zázrak své doby.
Pošmourného 28. listopadu 1931 se prvně kopnulo do skály na dohled Praze, kde rodina Havlových budovala luxusní rezidenční čtvrť.
Vizionář Miloš Havel pověřil přípravou, průběhem a dokončením Barrandovských ateliérů architekta Maxe Urbana. Již 14 měsíců po startu výstavby byl na barrandovské „skále“ natočen první film Vražda v Ostrovní ulici. Koncem třicátých let již studio produkovalo 80 filmů ročně a mělo tři sta stálých zaměstnanců.
S příchodem Němců v roce 1939 se život Pražanů hodně změnil. A změnil se i osud Barrandovských ateliérů. Okupanti vyštípali Miloše Havla z pozice majoritního akcionáře a přemístili do Prahy štáby z vlastních studií, která mohla být terčem spojeneckých náletů. V Praze se natáčely třeba zfalšované záběry vítězících německých armád. Fiktivní bojiště vzniklo na polích za areálem.
Hned po válce si ateliéry přivlastnil stát a po roce 1948 zástupci lidu. Změnil se program i dramaturgie...
Komentáře
Hlavní zprávy
Loni v létě jel na motorce na rodinnou oslavu, ale smetlo ho auto s přetíženým nákladem. Po nehodě přišel o nohu. Ze složité situace se Jiří Švihálek... celý článek
Přestože není úvěr na bydlení snadné získat, nízké úrokové sazby a nutnost být víc doma ženou jejich počty nahoru. celý článek
