Většina volebních místností se otevřela v 8:00, zavřely se v 18:00, ve velkých městech se zavřou o dvě hodiny později. Účast ve francouzských parlamentních volbách činí k 17. hodině 39,4 procenta, a je tak nejnižší za posledních nejméně 20 let.
V zámořských územích, která leží v jiném časovém pásmu, se hlasovalo už v sobotu. Francouzi žijící v zahraničí si svých 11 zástupců vybírali už o minulém víkendu, stejně tak obyvatelé Francouzské Polynésie, a v neděli hlasují v kole druhém.
Účast je zatím nejnižší za posledních nejméně dvacet let. K nezájmu voličů přispěla podle francouzských médií nevýrazná kampaň, spolu s celkovou otupělostí vůči politickému dění a zapojení lídrů na poslední chvíli.
V poledne se volební účast vyšplhala na 18,34 procenta. Při volbách před pěti lety činila ve 12 hodin 19,24 procenta, v roce 2012 dosáhla v poledne 21,06 procenta. Průzkumy před volbami naznačovaly, že účast bude letos slabší, jít hlasovat se chystal zhruba jen každý druhý oprávněný volič.
Svůj hlas už dnes odevzdal prezident Emannuel Macron, který přišel volit se svou manželkou Brigitte v severofrancouzském přímořském letovisku Le Touquet. Volební lístek do urny už vhodili také jeho hlavní političtí soupeři z krajní pravice i levice.
Le Penová volila ve své baště Hénin-Beaumont na severu Francie, Mélenchon v Marseille na jihu. Podle záběrů francouzských televizí svůj hlas odevzdali mimo jiné i premiérka Élisabeth Borneová či ministr vnitra Gérald Darmanin.
Řada Macronových ministrů se ve volbách uchází o mandát v Národním shromáždění a podle agentury Reuters by ho přinejmenším někteří nemuseli získat. Zvlášť obtížný bude mít podle médií souboj ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune, který je Macronovým blízkým spolupracovníkem a o mandát se uchází v obvodu na východě Paříže, která se v prezidentských volbách v dubnu přiklonila k levici.
První odhady volebních výsledků se očekávají bezprostředně po uzavření posledních volebních místností ve 20:00. Pro prosazování svých plánů potřebuje prezident Macron získat v Národním shromáždění většinu.
Ve výrazně větší zisk křesel v parlamentu doufá především nově vytvořená Nová lidová, socialistická a ekologická unie (NUPES), kterou vede krajně levicový politický veterán Jean-Luc Mélenchon a kterou podle posledních průzkumů plánuje volit 26 procentů hlasujících, tedy zhruba stejně jako prezidentskou centristickou koalici Spolu.
Na třetím místě je krajně pravicová strana Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, té se chystá dát hlas asi 21 procent dotazovaných. Složitý systém voleb do Národního shromáždění ale komplikuje odhady volebních výsledků. Získaná procenta odevzdaných hlasů se nemusejí projevit v počtu získaných mandátů a teprve ty rozhodují o parlamentní většině. Systém také silně znevýhodňuje extremistické strany, mezi něž se řadí i RN.
Macronovo Spolu potřebuje v parlamentu získat většinu, aby mohl prezident nadále prosazovat reformy. Pokud by vyhrálo jiné uskupení, následovala by kohabitace. Macron by musel jmenovat premiéra z vítězného tábora a přišel by o většinu pravomocí, vyjma zahraniční politiky.
Francie má prezidentský systém a hlavě státu tedy náleží v určování politické agendy hlavní slovo. Pokud by prezident ale měl premiéra z řad politických oponentů, dostala by v rámci takzvané kohabitace funkce předsedy vlády větší váhu.
Ve Francii pro parlamentní volby platí dvoukolový většinový volební systém. Z každého z 577 obvodů vzejde jeden poslanec. Pokud v prvním kole nikdo nezíská nadpoloviční většinu hlasů, přičemž tato většina je nejméně čtvrtinou veškerého počtu v obvodu zapsaných voličů, koná se kolo druhé. Do toho postupují všichni, kteří získali alespoň 12,5 procenta hlasů nebo minimálně první dva kandidáti v každém obvodu. Druhé kolo se letos koná 19. června.
