Prezident Miloš Zeman jmenoval tři nové členy bankovní rady České národní banky. Ve vedení nejdůležitější ekonomické instituce v zemi tak od července posílí křídlo ekonomů, kteří nepodporují další zvyšování úrokových sazeb. Vyššími sazbami ČNB dosud bojovala proti inflaci.
Poprvé jsou v bankovní radě také dvě ženy. V některých minulých radách byla žena jen jedna, v té dosavadní není žádná. Zeman během středečního ceremoniálu na Pražském hradě jmenoval do nejužšího vedení ČNB ekonomky Evu Zamrazilovou a Karinu Kubelkovou. V bankovní radě také zasedne ekonom Jan Frait.
Zamrazilová, která byla jmenována do funkce vice guvernérky, je v současnosti předsedkyní Národní rozpočtové rady. V bankovní radě už byla v letech 2008 až 2014. Frait už také v radě byl, a to v letech 2000 až 2006. Nyní je v centrální bance ředitelem sekce finanční stability. Kubelková je analytičkou Hospodářské komory a také jedním ze čtyř ekonomických expertů v poradním sboru premiéra Petra Fialy (ODS).
12. 5. 2022 ▪ 5 min čtení
Personální obměna v ČNB souvisí s tím, že v sedmičlenné bankovní radě končí tento měsíc mandát třem centrálním bankéřům – guvernéru Jiřímu Rusnokovi, viceguvernéru Tomáši Nidetzkému a členu bankovní rady Vojtěchu Bendovi. Nového guvernéra Zeman jmenoval už před měsícem – bude jím člen stávající rady Aleš Michl.
Změny v nejužším vedení ČNB pozorně sledují analytici, firmy i finanční trh, neboť určí politiku centrální banky na několik let dopředu. ČNB hlavně určuje cenu peněz, protože nastavuje úrokové sazby a tím hlídá zdravé tempo inflace. Také se stará se o stabilitu bank a finančního systému.
Právě současná vlna inflace a rozdílné názory na to, jak zdražování tlumit, ovlivnily Zemanův výběr. Většina bankéřů v dosavadní Rusnokově bankovní radě hlasovala v poslední době pro rychlé zvyšování klíčové úrokové sazby, aby došlo k útlumu poptávkových tlaků v ekonomice. ČNB tak za posledních 12 měsíců zvýšila takzvanou dvoutýdenní repo sazbu už celkem osmkrát, na současných 5,75 procenta. Vyšší sazby zdražují firmám úvěry, tlumí investice a v konečném důsledku také brzdí utrácení domácností. Dva radní – Michl a Oldřich Dědek – ale pro zvyšování nehlasovali a přikláněli se k názoru, že současná inflace je tažena hlavně cenami ze zahraničí, které domácí sazby neovlivní. S tímto názorem byli dosud v radě v menšině.
Také prezident Zeman zvyšování sazeb kritizoval a proto také nejspíš neobnovil mandát Nidetzkému a Bendovi a vybral do rady jiná jména. Odpůrcem zvyšování sazeb je i bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), kterému Michl dělal ekonomického poradce.
Příští rok v únoru ale obměna ve vedení ČNB bude pokračovat Těsně před koncem Zemanova funkčního období vyprší ještě angažmá v bankovní radě Dědkovi a viceguvernérovi Marku Morovi. Dědek rozdíl od Mory už znovu jmenován být nemůže, protože členem bankovní rady v minulosti jednou byl.
Zda budou tři noví členové bankovní rady hlasovat proti případnému dalšímu zvyšování úrokových sazeb je těžké předpovídat. Je ale pravděpodobné, že křídlo odpůrců zvyšování v Michlově radě získá nadpoloviční většinu. Zamrazilová byla ve svém předchozím působení v bankovní radě známá tím, že makroekonomické modely ČNB, připravované jako podklady pro rozhodování radních, nepovažovala za dogma a dávala přednost širšímu pohledu na hospodářskou situaci. Kubelková, stejně jako Zamrazilová, sympatizuje s ODS a protože přichází z Hospodářské komory, může při rozhodování o sazbách brát ohledy také na potřeby firem. Těm zvyšující úrokové sazby ztěžují investice a prodražují úvěry. Frait se sice na současné politice částečně podílel, pro bankovní radu připravoval podklady a oponentní posudky, ale mezi spolupracovníky je známý spíš skepsí k ekonomickým modelům.
Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnověpolitických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Bankovní rada je sedmičlenná. Členové bankovní rady nesmějí zastávat funkci více než dvakrát.
