K zemím, které Polsko hojnì pouívají pro odbyt svého odpadu, patøí napøíklad Itálie, Rakousko èi Británie. Jsou ale daleko za Nìmeckem, je se na jeho dovozu podílí a sedmdesáti procenty.
Nìmecká strana Levice uvedla, e Nìmecko v roce 2018 vyvezlo do Polska asi 250 tisíc tun odpadu. Navíc tam zasílá takovı, jen nepodléhá tak pøísnému dohledu úøadù, jako je napøíklad papír nebo plast.
Ten lze toti v rámci Evropské unie pøepravovat bez ohlašovací povinnosti, co znamená, e jeho mnoství není registrováno.
„Provozovatelé navíc èasto nemají povolení k pøijímání nebo recyklaci druhu odpadu, jen dostávají, co znamená, e se do Polska èasto dostává nelegálnì,“ øíká Beata Merendaová z Dolnoslezského inspekèního úøadu, jen kontroluje dovezenı odpad kolem mìsta Vratislav.
Podvodníci ví, jak naøízení obejít
„Jsme skládkou Evropy,“ líèí Piotr Barczak z polské organizace pro ochranu ivotního prostøedí Zero Waste. Zatímco s recyklovatelnım materiálem lze v EU volnì obchodovat s povolením, lidé zapojení do obchodování s nelegálním odpadem podle Merendaové vìdí, jak tento systém oklamat.
„Napøíklad ho deklarují jako plastovı odpad, pøestoe ve skuteènosti pøepravují odpad z domácností nebo nefunkèní stará vozidla,“ uvedla.
Podle expertù je tìké odhadnout, kolik tisíc tun se dostalo pøes hranice bez povšimnutí nebo pod falešnım oznaèením.
Merendaová popsala, e z pøiblinì dvaceti namátkovıch kontrol, které její agentura provedla v roce 2019, ve ètrnácti pøípadech odhalila nelegální dovoz kalù, zdravotnického odpadu a netøídìného domácího odpadu.
„Nìmecké spoleènosti mohou sníit své náklady na likvidaci odpadu o polovinu, pokud ho exportují do Polska. A nìkteøí Poláci ho s radostí pøijímají,“ líèí pro stanici Deutsche Welle Merendaová.
Lukrativní obchod pro všechny
„Je to lukrativní obchod pro obì strany, i kdy porušující zákon,“ øíká Grzegorz Wielgosniski z Lodské technické univerzity. Polské spoleènosti podle nìj èasto nabízí pøevzetí plastu od nìmeckıch provozovatelù a získají povolení, podle kterého budou tento odpad recyklovat.
„Ale kromì pozemku a moná bagru na vykládku odpadu nemají tyto spoleènosti nic, co je zapotøebí pro další recyklaci,“ øíká Wielgosniski. „Zda na to mají zaøízení, odpovìdnı orgán nekontroloval, a pøesto vydal povolení. V takovém pøípadì se odpad obvykle jednoduše spaluje,“ líèí.
Místo vyuívání moderních spaloven a technologií spalování ale spoleènosti horu odpadu podle Wielgosniského èasto prostì zapálí, protoe tak ušetøí peníze. Velká èást zbytkù materiálu ale obsahuje øadu chemikálií, co má samozøejmì negativní dùsledek jak na lidi, tak na ivotní prostøedí.
Vláda nedìlá dost, zuøí ekologové
Barczak ze Zero Waste tvrdí, e polská vláda nedìlá v boji s trestnou èinností v oblasti nakládání s odpadem dost. „Vydávají pøíliš mnoho povolení a kontroly jsou laxní,“ øíká. „O to, co se stane s jejich odpadem, se musí zajímat i Nìmci, ale je jim to jedno,“ dodává.
Polští ekologové apelují na vládu, aby úplnì zakázala dovoz odpadu ze zahranièí, protoe zemì u nezvládá zpracovávat ani svùj vlastní. „V zemi chybí zaøízení na recyklaci a likvidaci,“ øíká Barczak.
„Ti, kdo odpad vyrobili, by mìli pøevzít odpovìdnost za jeho zneškodnìní a nemìli by tuto odpovìdnost pøesouvat na chudší zemì, kde jsou náklady na zneškodòování niší, jako právì v Polsku,“ uvedl. Obává se však, e pokud budou ceny v Polsku nadále niší, bude obchod s odpadem na vzestupu.
Nelegální odpad ze zahranièí ale v poslední dobì stále èastìji konèí také v Èesku. Loni v záøí to uvedlo ministerstvo vnitra, podle kterého se Èesko stává jednou z cílovıch zemí, kam organizované zloèinecké skupiny pøepravují odpady k uloení nebo jejich další likvidaci.
V roce 2019 bylo v rámci Celní správy ÈR zjištìno 52 pøeprav s podezøením na porušení pøedpisù v oblasti pøeshranièní pøepravy odpadù, co je více ne dvojnásobek oproti roku 2018. Reálnì ale budou èísla ještì vyšší, protoe odhalit všechny dodávky se nepodaøí.
