Farmaceutická spoleènost v pondìlí oznámila, e její preparát mìl v poslední fázi testù v prùmìru sedmdesátiprocentní úèinnost. Tyto závìry pocházejí z dat od dvou testovanıch skupin. V první z nich testy podstoupilo asi 9 000 lidí, kteøí obdreli dvì plné dávky vakcíny. U nich se prokázala 62procentní úèinnost. U druhé skupiny o 2 741 lidech se pak úèinnost vyšplhala na 90 procent poté, co nejprve obdreli polovièní dávku a následnì plnou druhou dávku.
„Uskuteènili dvì studie, pro které byly pouity rùzné dávky, a pøišli se sloeninou, která ve skuteènosti nereprezentuje ani jednu dávku,“ vysvìtluje pochybnosti akademické obce profesor David Salisbury, odborník na imunizaci z think tanku Chatham House.
K aplikaci polovièní dávky u druhé testované skupiny pøitom došlo omylem a experti tvrdí, e to je jen jeden z problémù, je na testy vakcíny vrhá stín. Vláda USA proto zaèala zkušební proces lépe zkoumat a šéf vládního tımu pro podporu vıvoje a distribuci koronavirovıch vakcín Moncef Slaoui veøejnì pøiznal, zda vysoká úèinnost ve druhé skupinì není zapøíèinìna faktem, e v ní nebyl nikdo starší 55 let.
Podle vıkonného viceprezidenta pro vızkum a vıvoj spoleènosti AstraZeneca Mena Pangalose je chyba na stranì dodavatele. „Skuteènost je taková, e by to mohla bıt docela uiteèná chyba,“ øekl Pangalos v støedeèním rozhovoru pro The New York Times. „Opravili jsme chybu a pokraèovali beze zmìn ve studii. Dohodli jsme se s regulaèním orgánem, e do analızy studie zahrne i tyto pacienty.“.
Ve ètvrtek vıkonnı øeditel spoleènosti AstraZeneca Pascal Soriot sdìlil agentuøe Bloomberg, e k ovìøení devadesátiprocentní úèinnosti polovièní dávky vakcíny bude provedena nová studie. Soriot ale nepøedpokládá, e by další testy zdrely schválení vakcíny ve Velké Británii a Evropské unii.
Specialistka na zdravotnickı vızkum Hilda Bastianová na portálu Wired napsala, e pochybnosti vzbuzuje i práce spoleènosti s daty z poslední fáze klinickıch testù. Pøedkládané vısledky o úèinnosti toti vycházejí z poznatkù od nìkolika podskupin testovanıch jedincù z Brazílie a Británie. Není jí jasné, proè vızkumníci zvolili právì je. Spoleènosti Pfizer èi Moderna pøitom informovaly veøejnost o vısledcích u celého testovaného vzorku lidí.
Podle Bastianové tak nyní nelze s jistotou øíci, zda AstraZeneca nevybrala nìkteré èásti vısledkù úèelovì. Spoleènost podle ní rovnì dostateènì nevysvìtlila, jak se dobrala ke koneèné 70procentní úèinnosti svého preparátu.
AstraZeneca ve ètvrteèním vyjádøení prohlásila, e testy „odpovídaly nejvyšším standardùm“ a e jejich vısledky v pøíštích tıdnech zašle k vydání v recenzovaném odborném èasopise. Neuvedla však, zda poskytne k posouzení odborné veøejnosti veškerá data z finální fáze testování a nevyjádøila se ani k obvinìním vznesenım Bastianovou.
Podle listu The Politico pochyby okolo testù ukazují na nedostatky v systému, v nìm „spoleènosti deklarují vısledky prostøednictvím tiskovıch zpráv pro nedoèkavou veøejnost a kolísavé finanèní trhy“. Mezi odborníky a politiky roste obava, e pochyby ohlednì schvalovacího procesu jedné z vakcín by mohly poškodit i povìst dalších preparátù.
Stanice BBC upozoròuje, e „vìdu skrze tiskové zprávy“ praktikují i další vakcinaèní spoleènosti Pfizer a Moderna. Jejich data jsou té zatím jen pøedbìná a kompletní vısledky budou pro veøejnost dostupné a v odbornıch èasopisech.
Pochybnosti veøejnosti o transparentnosti procesu testování vakcín se mohou podepsat i na ochotì lidí nechat se oèkovat. V mnoha zemích podle prùzkumù ji nyní roste nedùvìra vùèi vakcinaci, aèkoliv experti povaují naoèkování dostateèného poètu lidí za zøejmì jedinou cestu, jak navrátit ivot na vìtšinì míst planety k normálu.
Není dùvod k obavám
Pochyby se proto pokoušel rozptılit také britskı konzervativní ministr Robert Jenrick, podle nìj není dùvod, aby se kdokoliv obával o vìrohodnost dat pøedloenıch firmou AstraZeneca a Oxfordskou univerzitou, jeliko je dùkladnì posoudí státní regulaèní úøady. „Není dùvod k pøehnanım obavám,“ øekl televizi Sky News. „Nyní musí dojít k nezávislému posouzení,“ dodal.
Podle listu The Business Insider by veškeré problematické aspekty zpùsobu, jakım AstraZeneca testy vakcíny uskuteèòovala a reportovala o nich, nemìly zakrıt benefity vakcíny. Zatím testy prokázaly bezpeènost vyvíjené látky. V porovnání s konkurenty je navíc vakcína levnìjší a tím i dostupnìjší.
Server Wired té zmiòuje další vıhodu, kterou vakcína mùe mít oproti konkurentùm. Nìkteøí z úèastníkù studie se pravidelnì testovali na koronavirus. Rùzná míra infekce naznaèuje, e vakcínì se daøilo zabraòovat pøenosu viru.
Zákeønost koronaviru spoèívá v jeho neviditelnosti. Ve velké míøe jej šíøí lidé bez pøíznakù. Vakcína, která by dokázala poradit i s pøenosem viru, by mìla tedy vìtší hodnotu pøi zamezování pandemie ne vakcína, která jen léèí symptomy.
