ádost o schválení pouívání svıch oèkovacích látek na evropském trhu podaly v pondìlí americká farmaceutická spoleènost Pfizer spolu s nìmeckou firma BioNTech a také americká spoleènost Moderna.
„Nejbliší doba, kdy o tom mùe Evropská léková agentura rozhodovat, je 15. prosince,“ øekl Blatnı. Tak brzké rozhodnutí je ale podle nìj velmi nepravdìpodobné. „Poèítejme, e se to stane nìkdy v první polovinì ledna, kdy bude dobøe. A poèítejte, e na pøelomu ledna a února tady mohou bıt vakcíny. Jsou vyrobené, ale nemohou se zaèít distribuovat, dokud nebude schválené,“ uvedl.
Na dotazy poslancù také Blatnı znovu zopakoval, e vakcína bude všem hrazená z veøejného zdravotního pojištìní a oèkování nebude povinné. Jestli budou mít ale oèkovaní lidé nìjaké vıhody proti neoèkovanım, napøíklad se na nì nebudou vztahovat nìkterá z pøijatıch opatøení, ale neupøesnil.
Doporuèoval to napøíklad poslanec a lékaø Bohuslav Svoboda (ODS). „Musíme dát lidem informace o tom, co to pøinese jim jako jednotlivım osobám kromì toho, e neonemocní. Bez toho to nebude fungovat,“ uvedl. Podle nìj by ideální bylo prooèkování 70 a 80 procent populace. „Pokud neprooèkujeme aspoò 50 procent lidí, tak to budou vyhozené peníze,“ dodal.
Podle dùvodové zprávy k zákonu o oèkování proti novému typu koronaviru, kterı v úterı projednal vıbor a v pátek by se jím mìla zabıvat snìmovna, by naoèkování kompletní populace mìlo stát do pìti miliard korun. Zákon má umonit, aby vakcínu hromadnì na základì spoleènıch objednávek EU nakoupil stát a potom mu ji proplatily zdravotní pojišovny.
„Zákon je potøeba i z toho dùvodu, e vakcínu v souèasné dobì ani nelze jinım zpùsobem získat. My ji ani nemùeme nakoupit jinak, ne e ji zakoupí stát. Zákon upravuje zpùsob, jakım lze provést úhradu a distribuci, aby se peníze ze zdravotního pojištìní mohly dostat zpìt do státního rozpoètu,“ øekl ministr.
Jedna dávka má stát podle rùznıch vırobcù mezi 50 a zhruba 260 korunami, u nìkterıch bude potøeba oèkovat dvakrát. Cena je podle ministra ve srovnání s jinımi bìnımi vakcínami extrémnì nízká.
Pøedbìnì má Èesko objednané vakcíny od pìti vırobcù vèetnì dvou, kteøí u o registraci u EMA poádali. Celkovì jich mùe mít a pro 16 milionù osob. Vyšší ne poèet obyvatel jsou maximální objednávky proto, e ne všichni vırobci musí nakonec evropskou registraci získat. Nìkteré firmy poèítají s jednou dávkou, jiné se dvìma.
„Nemyslím si, e by bylo moné si mezi nimi vybírat. Bude to dáno tím, jak budou vakcíny distribuované,“ øekl Blatnı. Napøíklad látka firmy Pfizer bude potøebovat skladování pøi teplotì minus 70 stupòù Celsia, nebude se tak s ní oèkovat u praktickıch lékaøù.
Dvì tøetiny Èechù vakcínì nevìøí
Kolik vakcín nakonec bude Èesko potøebovat, zatím není jasné. Podle záøijového prùzkumu agentury STEM/MARK se oèkovat nechtìlo 58 procent lidí. Další prùzkum agentuøe podle Blatného zadalo ministerstvo zdravotnictví, vısledky bude mít v pondìlí pøíští tıden. Poslanci i z dùvodu mnoha dezinformací tıkajících se vakcíny apelovali na ministra, aby pøipravil kampaò na podporu oèkování proti covidu-19.
U pøíští tıden chce ministerstvo spustit první z menších kampaní, které zaplatí z vlastních prostøedkù. Velká kampaò, na kterou dostalo od vlády 50 milionù korun, by mìla zaèít v lednu. Podle Blatného vıbìr komunikaèní agentury trvá déle, ne si pøedstavoval.
Na úøadu má také vzniknout pracovní místo koordinátora vakcinace, kterı zde bude pracovat na celı úvazek. Strategii, které skupiny obyvatel dostanou pøi oèkování pøednost, má ministr vládì pøedloit v pondìlí 7. prosince.
24. øíjna 2020 |