logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo
star Bookmark: Tag Tag Tag Tag Tag
Czech Republic

Změny klimatu zhoršují plicní nemoci. Bude umírat více lidí, míní lékařka

Jak klimatické zmìny ovlivòují plicní onemocnìní?
Zdá se, že globální oteplování má vliv napøíklad na prùbìh chøipkovıch epidemií, které mají rok od roku bohužel stále více obìtí. Teoreticky by to sice mìlo bıt tak, že když organismus není vystaven chladnému prostøedí, pobıvají lidé více venku a v dùsledku sluneèního svitu tak mají více vitaminu D a více schopností bránit se rùznım infekcím, ale ono to tak úplnì nefunguje.

Bylo napøíklad pozorováno, že i když je zima mírná, vırazné rozdíly mezi teplotou v noci a ve dne mají vliv na to, že jsou chøipkové epidemie dùraznìjší.

Existují také dùkazy, že množství oxidù síry ve vzduchu dobøe odpovídá tomu, kolik bylo v daném regionu infekcí vyvolanıch pneumokokem. Když jsou vysoké koncentrace oxidù síry v ovzduší, stoupá poèet invazivních pneumokokovıch nákaz.

Jakou roli hraje tøeba sucho, o kterém se teï èasto mluví?
Zmìny klimatu také vedou k tomu, že se lidé dávají do pohybu. Jde to ruku v ruce jedno s druhım. I pøesto, že válka nebo strach o život jsou urèitì dùležitım faktorem pro migraci, nejvíc lidí migruje kvùli socioekonomickım faktorùm. Migrují napøíklad z krajin, které jsou hodnì stižené suchem èi hladomorem. A to je právì vlivem klimatickıch zmìn.

Mìní se kvùli migraci nìjak vıskyt nemocí?
Ano, ale dìje se to pøedevším v rámci jižní Evropy, kam pøicházejí migranti z africkıch zemí, nebo ve Spojenıch státech, kam putují migranti z Filipín nebo z Jižní Ameriky. V takovıch místech je popisován vìtší vıskyt parazitárních infekcí, jde vìtšinou o støevní záležitosti.

A respiraèní onemocnìní?
Co se tıká respiraèních onemocnìní, jednoznaènì dominuje problém s tuberkulózou. Je to problém, o kterém i samy organizace, které se tím zabıvají, øíkají, že evropské státy na to nejsou pøipravené. Že napøíklad nevìdí, jakım zpùsobem mají migranty vyšetøovat, kdo má platit léèbu a tak dále. A na tyto otázky neexistují v souèasné dobì odpovìdi.

Co se tıká extrémních vıkyvù poèasí – jakı vliv má vìtší teplo, zejména stoupající poèet tropickıch dnù?
Vlny veder vıraznì zvyšují mortalitu pacientù s kardiovaskulárními nebo respiraèními onemocnìními. Úplnì nejhorší je to ve mìstech, kde jsou vlny veder navíc zvıraznìné zástavbou, která vytváøí jakısi tepelnı ostrov.

Jak pùsobí na chronicky nemocné?
Vìtšinou jsou také vlny veder spojené s horším prùbìhem chronickıch onemocnìní – pacienti mohou pocítit dokonce i skokové zhoršení. To se tıká napøíklad pacientù s chronickou obstrukèní plicní nemocí (CHOPN) nebo tìch s bronchiálním astmatem.

Pokusy na zvíøecích modelech dokonce zjistily, že k tomu, aby se u nìkoho, kdo k tomu má pøedpoklady, vyvolalo stažení prùdušek, staèí okolní teplota okolo 40 stupòù. Takže když je venku 40 stupòù a èlovìk, kterı má CHOPN, se pohybuje venku, je velmi pravdìpodobné, že ke stažení prùdušek dojde. A v pøípadì, že má smùlu nebo je napøíklad to stažení vıraznìjší, mùže to špatnì dopadnout. CHOPN pøitom trpí obrovské množství lidí.

Která onemocnìní jsou negativnì ovlivnìna klimatickımi zmìnami

● Chronická obstrukèní plicní nemoc

V Èesku jí trpí pøibližnì tøi sta tisíc lidí a podle odhadù stejnı poèet netuší, že nemoc má. Roènì zabije pøibližnì 3 500 Èechù.

Projevuje se chronickım kašláním a zadıcháváním, lidé vykašlávají hleny a jsou unavení.

● Astma

Astmatem trpí v Èesku asi 800 tisíc dospìlıch a 180 až 220 tisíc dìtí. Kolem poloviny postiženıch o nemoci neví.

Pøíznaky jsou zúžení prùdušek provázené pískotem pøi dıchání èi kašlem, zejména pøi zátìži.

● Chøipka

Charakterizuje ji vırazná únava a malátnost, vysoké horeèky, silné bolesti hlavy, svalù a kloubù, vyèerpávající kašel, nechutenství.

Pøíspìvek zaznìl také na kongresu èeskıch a slovenskıch pneumologù v Olomouci.

Kdo je nejzranitelnìjší?
Nejzranitelnìjší populací jsou senioøi. Ani nemusí trpìt závažnım onemocnìním, ale i tak se v dùsledku období vysokıch teplot mùže jejich zdravotní stav vıraznì zhoršit.

Co se konkrétnì dìje tøeba s astmatiky?
Mìní se doba, kdy zaèíná pylová sezona. Rostliny produkují více pylu a ti, kteøí mají alergické astma, jsou pylu více vystaveni a mohou mít vıraznìjší potíže trvající delší dobu. Když se k tomu zároveò pøidá – tøeba v rámci mìst – zneèištìní ovzduší, udává se, že pylová zrna se vlivem pùsobení dalších zneèišujících látek trochu mìní. Riziko alergické reakce je pak vìtší.

Když se k tomu pøidají bouøky, mohou se pylová zrna nasáknout vodou a rozpukat. Ta zátìž pro alergiky je poté mnohem horší.

Jaké jsou odhady dalšího vıvoje?
Vìtšina odhadù pøedvídá, že pokud se nestane nìco zásadního a nezpomalí se rychlost, jakou se Zemì otepluje, poèty úmrtí v dùsledku klimatickıch zmìn budou vıraznì vyšší.

Themes
ICO